Osobnost měsíce prosince – Jakub Koch

úvodní fotka Jakuba Kocha v rozhovoru
Jakub Koch; FOTO: Kamil Besta

Chodit na tréninky s čistou hlavou a vědomím 100% práce. 

Závěr roku se spojuje s celkovým přehledem a hodnocením konané činnosti. Naši nejsilnější doménou jsou „Osobnosti florbalu“ s vysokou sledovaností. A právě proto jsme v prosinci chtěli dát prostor Vám čtenářům a požádali jsme Vás o tipy. Sešlo se nám hned několik jmen. Sami poznáte, že volba čtenářů byla správná a na místě. Až si postupně rozhovory přečtete, potvrdíte nám, že jde o hráče, kteří florbalem žijí, dýchají pro něj, makají na sobě, poctivě dřou, nevzdávají se při neúspěších, nechvástají se a nepovyšují nad ostatní. Jsou to hráči – OSOBNOSTI. Prosinec je konec roku ve znamení Vánočních svátků, prázdnin a Novoročních předsevzetí, a proto položíme 12 otázek stejně jako je počet měsíců.

Jakub Koch je hráč, který nevynechá žádný osobní souboj, jeden z největších dříčů v týmu a kterému se dřina na tréninku vyplácela a díky tomu je schopen každý zápas dohrát na 100%. K tomu je Kuba milovníkem všech sportů, což dokazuje i jeho hojná účast na různých běžeckých závodech.

profilová fotka - Jakub Koch

Ahoj Kubo,

Vánoce a Nový rok to je 12 dnů volna, což u většiny dospělých je o návštěvách, jídlu, pití, sladkostí, posezení u televize či počítače. Jak je to u tebe? Máš čas vyhrazený i pro pohyb? Najde se místo pro florbal?

Dobrý den,
nejdříve bych chtěl popřát všem čtenářům šťastný a úspěšný rok 2019.
Letošní prázdniny jsem začal dovolenou s mojí rodinou v Itálii, kde jsme strávili týden lyžováním. Obvykle však zimní prázdniny trávím v pohodlí domova, kdy volný čas vyplňuji běžeckými tréninky nebo plaváním. Bohužel florbalku za prázdniny v ruce moc často nemám, ale myslím si, že se dokážu udržet v kondici i jinak.

Zúčastnil jsi se někdy v minulosti nebo letos nějakého Vánočního nebo Novoročního turnaje? Jaké to bylo? Na co si z turnaje nejvíce vzpomínáš?

Tuto zkušenost jsem neměl štěstí zažít, jelikož většinou mám jiné plány a na větší turnaje jezdím jen o letních prázdninách. Avšak se zkušenostmi z dob, kdy jsem byl mladší, vím, že turnaje „rodiče vs. děti“ byly vždy velká zábava a chtěl bych to někdy znova vyzkoušet.

Časopis florbal revue v roce 2006 zveřejnil rozhovor Petrem Kadlecem, který psal o tom jak trénuje doma v obýváku nebo na línu v garáži. Trénuješ doma a jak?

Jelikož bydlím v bytě a mám společný pokoj s mladší sestrou, tak moc prostoru na tréninky s florbalkou nemám. Ovšem doma se často protahuji nebo si také zacvičím.

Úplně jsem se zapomněl zeptat, co jsi dostal florbalového pod stromeček?

Letos mi Ježíšek nic florbalového nenadělil, protože vše, co k florbalu potřebuji, mám. V minulých letech jsem ale dostal například novou florbalku nebo toolbag, z čehož jsem samozřejmě měl radost.

Když jsme navodili nostalgii nad dárky, napiš nám kdy a jak u tebe vyklíčilo florbalové bláznovství?

Florbal jsem začal hrát v mých 6 letech díky mému taťkovi, který mě od začátku podporuje ve všem, co dělám. Postupem času jsem se florbalu začal věnovat víc a víc. Svou florbalovou „kariéru“ jsem začal v klubu Slavie Havířov a přes další kluby v Havířově jsem se dostal až do Vítkovic. Dnes už mé florbalové bláznovství nevnímám tak silně, spíše jako rutinu.

Pěkně jsme si zavzpomínali. To, že máme dnes spolu rozhovor, má na svědomí tvé okolí, které tě navrhlo. Čím jsi na ně zapůsobil? Kdo tě ovlivnil v tvé florbalové kariéře?

Nedokážu říct, čím jsem zapůsobil na okolí, které mě navrhlo, ale za tuto možnost jsem velmi rád. V mém florbalovém růstu mě určitě ovlivnil můj bývalý trenér Tomáš Ficenc. Pod jeho vedením jsem působil v klubu Slovan Havířov a v těchto dobách mě florbal bavil asi nejvíce. Z hráčů bych jednoznačně vybral mého nynějšího spoluhráče Ondru Sidunova, protože jsem konečně ve florbale poznal někoho, kdo má chuť a píli na sobě pracovat.

fotky z utkání
Zápas proti Florbal Ústí n.L.; FOTO: Miroslav Filip

Rodiče nám říkají, že je florbal zábava. Z toho plyne, že škola je povinnost. Platí i u tebe: „Nejdříve povinnosti a potom zábava“? Jak tě podporuje rodina?

Ne vždy to tak vypadá. Snažím se ale i škole dávat co nejvíce, jelikož mě letos čeká maturita a s mými tréninky mám dost nabitý týden. Nyní studuji elektrotechnickou školu v Havířově a po maturitě bych rád nastoupil na vysokou školu. Rodina mě vždy maximálně ve všem podporovala a stála při mně.

Florbal a škola nejsou jedinými činnostmi v životě lidí, pokud zbude chvíle volného času, čemu ji věnuješ?

Můj volný čas zaplňuji běháním, kterému jsem tak před rokem propadl. Nevěnuji se jen striktně běhu, ale taky rád jezdím na kole nebo na bruslích. Občas s taťkou taky vyrazíme na feratty nebo na lezeckou stěnu. Také se ve volnu snažím číst knihy, ať už k maturitě, nebo knihy o mých oblíbených sportovcích. V neposlední řadě trávím čas se svou přítelkyní, s kterou vyrážíme na hory nebo si chodíme jen tak „pinknout“ badminton.

běhání
Běh!!!; FOTO: rodinný archív hráče

Řekni nám, co se ti v letošním roce vydařilo?

V roce 2018 se odehrálo mnoho událostí. Za největší týmový úspěch považuji 2. místo na turnaji UNYP cup v Praze. Naopak mezi individuální úspěchy řadím splněný cíl pro letošní rok, a to uběhnutých 1000 kilometrů a účast na pár zajímavých závodech s dobrou konkurencí. Jako nejlepší zážitek bych vybral 2. Místo ze závodu Starobělské Lurdy.

Stalo se v průběhu roku 2018 naopak něco, o čem můžeš prohlásit, že by bylo lépe, kdyby se to nestalo?

Tento rok byl pro mě plný nemocí, což je pro mě neobvyklé, musel jsem se začít lépe oblékat, abych při večerních bězích neprochladl. Také na začátku sezóny 2018/19 jsem k florbalu neměl zrovna dobrý vztah. Můžu dokonce říct, že mě florbal nebavil a na tréninky jsem se vyloženě netěšil. Bylo to způsobeno určitým rozpoložením týmu a špatným nastavením mé hlavy na florbal. Naštěstí se vše vyřešilo a můžu opět na tréninky s čistou hlavou a vědomím, že odvedu 100% práci. Ničeho nelituji, protože věřím, že všechny věci co se dějí nebo se staly, mě posunou někam dál.

Konec roku je v podstatě za dveřmi. Dáš si do příštího roku nějaké předsevzetí? Jaké máš očekávání?

Určitě ano, prvním a tím největším cílem bude úspěšně zvládnutá maturita. Taky si dávám vyšší cíle v počtu naběhaných kilometrů a závodů. Ve florbale bych si přál co nejlepší umístění v právě běžící sezoně KB ligy juniorů a následně bych se chtěl uchytit v nějakém z mužských týmů.

Co by jsi popřál všem florbalistům našeho regionu do roku 2019?

Popřál bych všem sportovcům, florbalovým nadšencům, „hobbíkům“ a všem ostatním hodně zdraví, které ke sportu bezpochybně patří, a ať dělají, co je baví. Ne vždy je sport jen sranda a zábava, ale v těžkých chvílích ať si vzpomenou na Emila Zátopka a jeho: „Když nemůžeš, tak přidej!“.

Jakube, děkuji za rozhovor a hodně zdaru v roce 2019.

koníček - horolezectví
Volnočasové aktivity – horolezectví; FOTO: rodinný archív hráče

About the Author: ivo sin