Zápasy, výhry, trénink, emoce je to, co mě na florbale baví

Pro téma měsíce jsme si vybrali: „Zářijové komety na florbalovém nebi“. Jak ze školy víme, tak kometou označujeme vesmírné těleso, které se většinu času zdržuje za oběžnou dráhou Pluta, odkud pak přilétnou do vnitřních částí sluneční soustavy a zde září na obloze při své cestě ke Slunci. Takovými mladými kometami jsou hráči dorosteneckého věku, kteří vletí mezi juniorské hvězdné nebe, ovlivní hvězdné sestavy a zařídí změny oběžných drah mnoha dospělým stálicím. A teď hvězdopravci raďte, poletí po dlouhé oběžné dráze okolo Slunce anebo se brzy rozpadnou a zaniknou?
V celostátní 1. lize juniorek vede s přehledem Vendula Maroszová z FBC Ostrava, jejíž účet vykazuje 26 kanadských bodů s 10 góly a 16 asistencemi. Mezi kluky a konci září opanoval Moravskou skupinu D 1. ligy juniorů Adam Hemerka z Hattricku Brno, který měl na svém kontě 19 kanadských bodů za 7 branek a 12 asistencí. Oba, byť věkem dorostenci, jsou základními kameny svých celků.

Ahoj Vendy,
jestliže jsem v úvodu psal o nových kometách, tak ve tvém případě můžeme říci, že nejsi úplně neznámý hvězdný objekt. Zkusíme si trochu připomenou Tvou minulost a každoroční účast v krajských výběrech. Kde byl začátek tvé kariéry? Připomeňme i Tvou kariéru v hokeji.
Dobrý den. Jak už jste říkal, začínala jsem v brance v hokeji mezi kluky. Dlouho jsem kombinovala hokej i florbal, ale bylo to strašně moc časově i fyzicky náročné. Tak mi bylo řečeno, že si musím vybrat. Nakonec jsem si vybrala florbal a nelituji toho. K florbalu mě přivedla mamka, která jej několik let hrála. Už tři roky reprezentuji florbal v Olomouckém a Moravskoslezském kraji na regionálních výběrech žákyň, ze kterých jsme si odvezly dva bronzy a jedno stříbro. Jestli se poštěstí, tak letos budu náš kraj reprezentovat v kategorii dorostenek.

Mládežnický florbal je krásný a pestrý. Jaký je tvůj nejsilnější zážitek?
Mám ráda všechny letní turnaje, ať už to je náš Ostrava Cup nebo Prague Games, je to vždycky takové zpestření letní přípravy a samozřejmě také Švédský Gothia Cup, který je v zimě. Strašně si užívám výběry, protože si můžu zahrát s holkami, proti kterým obvykle nastupuji v lize a najednou jsme spolu v jednom týmu. Letos jsme byly s Ostravou ve Švédsku na soustředění a to byl pro mě rozhodně obrovský zážitek, protože jsem dostala možnost hrát za naše ženy proti ženám Pixba, které patří mezi Švédskou elitu. Ale jestli bych měla vyzdvihnout svůj nejsilnější zážitek, tak je to určitě ODM, tohle je pro mě nepřekonatelná akce, na kterou strašně ráda vzpomínám a kterou jsem si nesmírně užila, jak na hřišti, tak mimo něj.

Pozastavme se u ODM. To byla skvělá akce a Tvá účast byla nepřehlédnutelná. Vždyť jsi se stala nejproduktivnější hráčkou a střelkyní turnaje. Finále v České televizi. Jaké to bylo?
Byl to neskutečný zážitek si před kamerami zahrát. Celá akce byla skvělá a výborně zorganizovaná a doteď je to můj nejsilnější zážitek a ještě dlouho bude. Turnaj se mi bodově vydařil, což mě samozřejmě těší, ale já na statistiky nikdy moc nekoukám. Byla jsem ráda, že jsme měly zlato na krku a že jsem mohla být u toho a pomoci.

Sezóna bude dlouhá, náročná a plná stresu. Hraješ obě ligy současně, jsi v nominaci reprezentace juniorek, na tréninky do Ostravy dojíždíš z Třince – program máš tedy nabitý. Jak vlastně odpočíváš, jak relaxuješ? Vleze se do Tvého programu i „úspěšná škola“?
Dojíždět už naštěstí nemusím, protože mi Ostrava nabídla ubytování a studuji tady prvním rokem střední školu. Jak už jste říkal, mám toho hodně, takže se snažím hodně regenerovat ve formě dobrého protahovaní, válcovaní a taky wellness, které mi nabízí Ostrava a já osobně se snažím ještě hodně spát. Studuji obchodní akademii a daří se mi dobře. Škola je základ a tak to mam i nastavené, takže se snažím mít dobré známky a zatím mi to vychází. Rodiče mě strašně podporuji a nebyla bych bez nich tam, kde jsem a za to jsem jim strašně vděčna.

S účastí v celostátní lize a na repre akcích přichází na řadu i cestování, jsi přece jen věkem dorostenka, jak zvládáš dlouhé cesty a víkendy mimo domov? Máš recept na pozitivní mysl a naladěné tělo?
Je to hodně náročné hrát první ligu juniorek. Toho cestování je opravdu hodně a jedním výjezdem je zabitý celý víkend. Ale já se na tuto ligu strašně těšila a baví mě, takže nějak nevnímám ty dlouhé cesty a ani mi to cestování nějak nevadí. Je to obrovský rozdíl mezi loňskou sezonou a touhle. Přibylo mnoho těžkých a dlouhých zápasů, po té také cestování a do toho ještě střední škola. Ale pořád je to něco, co se dá v pohodě zvládnout a všechno dělat na 100%. Mě osobně to všechno strašně baví a mám raději, když mám nabitý program, kde musím pořád něco dělat, než abych jen ležela. Já jsem náladový člověk, takže se mi ty nálady často mění:), ale většinou se snažím být pozitivní, i když je to někdy fakt těžké 😀. Nějaký speciální recept nemám, ale jak říkám, snažím se být jen pozitivní.

Máš ty nebo tým nějaký před zápasový rituál, který ti pomůže k větší koncentraci?
Nejsou to úplně rituály ale jsou to nějaké moje zvyky. Například poslouchám hudbu, mám řetízek a před zápasem se potřebuji určitě spíše uklidnit a být sama, než se nahecovat s nějakou hlasitou hudbou, co nám hraje v šatně.

Jak se ti hraje s děvčaty v FBC. Vždyť Michaela Středulová je Tvoje herní dvojče (podle bodů) a Karolína Bínová a Anna Dobešová byly s tebou ne kempu talentované mládeže.
S holkami se mi hraje dobře. S Míšou se nám zatím juniorky daří a bez Aničky, která nám kryje záda a rozdává míčky, bychom byly poloviční. To je pro mě těžká otázka, nějak nevím koho bych mohla vzít s sebou, podle mě by měl hrát každý za klub, který má rád a který chce reprezentovat a ve kterém ho to baví a dává do toho 100% :).

Je Tvé číslo na dresu spojeno s nějakým významem anebo jsi dostala číslo přiděleno a zvykla jsi si? Kdyby jsi mohla, jaké by bylo a proč?
Na dresu nosím číslo 7. Na začátku v Třinci jsem si ho vzala, protože se mi líbilo a nějaký důvod jsem neměla. Ale když jsem se dostala do Ostravy, tak jsem si vzala 7 kvůli trenéra Jiřího Kajfosze z Třince, který mě florbalově vychoval. Jezdí se stále dívat na mé zápasy a podporujeme mě. Za to, kde jsem, vděčím jen jemu. Kdybych si mohla vyměnit číslo, tak bych si ho asi vyměnila za 10, se kterou hrála kdysi mamka nebo za číslo 12, které bylo moje úplně první číslo a nebo za číslo 4, které bylo vždycky mé šťastné číslo.

V měsících září a říjen se rozbíhají tréninky krajských výběrů, jejichž jsi nedílnou součástí. Letos jsi první rok dorostenka a doposud jsi vždy figurovala na turnajích mezi nejlepšími hráčkami zápasů a mezi střelci s nejvyšším bodovým kontem. Jak vidíš letošní ambice týmu Olomouckého a Moravskoslezského kraje? Je v týmu vidět kvalita?
Minulé semifinále výběru žákyň v Plzni proti Praze a Středočeskému kraji bylo skvělé. Hrály jsme dobře a šly jsme si za vítězstvím. Chtěly jsme je porazit, protože nás smolně před rokem porazily ony v semifinále v Brně brankou 20 vteřin před koncem. Takže jsme opravdu moc chtěly vyhrát. Zápas to byl hodně napínavý a na žákyně hodně kvalitní. V nájezdech při nás stálo štěstí, které nám vždycky na výběrech chybělo a konečně přišlo v ten pravý čas. Škoda jen toho prohraného finále, ale po dvou bronzech je stříbro úspěch. Myslím, že letos v dorostenkách máme obrovskou kvalitu. Hráčky ročníku 2002 máme hodně silné a hráčky 2003 zase hodně talentované. Takže máme ambice nejvyšší. Rozhodně se chceme dostat do finále a vyhrát. Kvalita v našem kraji určitě je. Výsledky si asi nedokážu tipnout, ale o medaile se budeme bit my, Praha a Středočeský kraj a po té taky Ústecký a Liberecký kraj, který má taky hodně kvalitní hráčky. Nejtěžší bude Praha a Středočeský kraj, který má kádr plný v podstatě reprezentantek a vždycky patřil ke špičce florbalu v České republice.

Následuje běh na delší trať, kterou je reprezentace. Je to čest být ve tvém věku pozvaná do juniorské reprezentace. Kdy by jsi měla vyzvednout kvality, díky nímž jsi v republikovém výběru, co by to bylo?
Je to obrovská čest a splnění jednoho z mých snů. Jsem strašně ráda, že mi trenéři dávají prostor do reprezentace nakouknout, byť to ještě není můj cyklus. Já se jim to snažím vrátit kvalitními výkony a dobrou přípravou na každou reprezentační akci, kde jsem pozvána a chci jim ukázat, že mám na to se poprat o mistrovství, i když jsem ještě mladá. Tak to asi úplně nedokáži říct, díky čemu jsem v reprezentaci. Ale bude to asi rychlost, střela a myšlení.

Začali jsme rozhovor minulostí, následovala aktuální přítomnost, brzká budoucnost a dostáváme se k té vzdálenější budoucnosti. Jaká bude? Kam směřuješ a jaké jsou Tvé cíle? Neblíží se vyhoření nebo nějaká láska?
Snů mám hodně. Chci hrát v reprezentaci. Dostat se do ženského A-čka v Ostravě a rozhodne bych chtěla hrát ve Švédsku za KAIS Mora nebo za Pixbo. S týmem v Ostravě nejedeme úplně na výsledky a tituly, ale trenéři se nás snaží připravit na extraligový a mezinárodní florbal, ale určitě tam nějaká touha po titulu je. K těm ne tak úplně vzdáleným cílům řadím teď blízké EFT ve Švýcarsku, kde se s reprezentaci zanedlouho vydáme a kam jedem s cílem uhrát kvalitní zápasy s dobrými výsledky, i když to bude hodně těžké a náročné. Florbal mě neskutečně baví a naplňuje. I když je všechno někdy těžké zkombinovat a zvládat, tak zápasy, výhry, trénink, emoce a spoustu dalších věci je to, co mě na tom florbale baví.

Vendy, děkuji za rozhovor a přeji úspěšnou sezónu a mnoho vstřelených gólů.
Já moc děkuji a „naschledanou“.

Foto: Ladislav Káňa