Chtěl dávat góly a to mi zůstalo až do teď.

Snem každého trenéra je vychovat co nejvíce hráčů či hráček, kteří uspějí ve velkých florbalových klubech a nakouknou do superlig dospělých. Nemusí se jednat jen malé kluby a přestupy jejich hráčů do velkých superligových, ale i vlastních odchovanců, kteří se musí prokousat všemi kategoriemi a prosadit se do družstva dospěláků. Co jim pomůže se prosadit?

Zvládnuté všechny florbalové dovednosti a mentálně se připravit na hru a kolektiv nad 19 let. Bonusem navíc je, pokud vás doprovází pověst elitního střelce. Být střelec je umění a vede k němu cesta plná tréninků, cvičení a pilování dovedností. Krásně to definoval ve svém webináři švédský „skills kouč“ (dovednostní trenér) Per Tjusberg: „Do techniky řadíme střelbu, přihrávky a vedení míčku v různých herních situacích. Základem všeho jsou měkké a flexibilní ruce, především pak zápěstí. Proč je to důležité? Pomáhají nám držet čepel ve všech směrech, tím pádem i ovládat míček. Dále zlepšují přihrávky a celkovou přesnost. Komplexní hráč by měl umět ovládat míček v úhlu 360 stupňů, a to navíc se zvednutou hlavou. To mu umožňuje mít rozhled.“

Ahoj Michale, od doby, co tě znám z Hodonínských vánočních turnajů, tě provází pověst elitního střelce. Přišlo to tak samo z nebe nebo je za tím tvrdá dřina?

Dobrý den, už od mala, když jsem s florbalem začínal někdy v první třídě, tak jsem samozřejmě jako každý chtěl dávat góly a to mi zůstalo až do teď. Oproti některým mým bývalým spoluhráčům jsem měl tu výhodu, že jsem se vše učil velice rychle a za to také vděčím mému prvnímu trenérovi Michalu Koláčkovi, který mě asi trénoval v Hodoníně nejdéle. Také mně hodně pomohly tréninky se staršími kategoriemi, které měl pod palcem Jiří Wágner. Góly jsem dával už od elévků a to byla a asi je moje největší přednost. Žádné speciální tréninky na střelbu nemám, ale oproti ostatním se snažím hodně střílet na tréninku během různých cvičení a her.

S florbalem jsi tedy začínal v Hodoníně, posléze jsi přestoupil. Na výběr jsi měl tři brněnské týmy. Proč ses rozhodl zrovna po Bulldoky? Mělo na to vliv gólmanské působení Jirky Wágnera nebo reference spoluhráčů Zdeňka Bajnara s Ondrou Lorencem?

Rozhodoval jsem se mezi Gullivers a Bulldogs. Mé první spojení z Brnem bylo, když jsem byl první rok mladší žák a Gulliveři si mě vzali na neoficiální MČR ml. žáků, na kterém jsme ale moc dobře neuspěli. Po MČR jsme ale ještě nějaký přestup neřešili, protože bylo ještě příliš brzo.

Jednou jsem byl doma a taťka mi zavolal, že mu přišel email zda bych nechtěl jet s Buldoky na Gothia Innebandy Cup a bez menšího zaváhání jsem řekl ANO. Další rok jsem absolvoval opět MČR ml. žáků, ale tentokrát to bylo s Buldoky, se kterými se nám ho podařilo vyhrát. Na mém rozhodováni mělo vliv i to, že už tam hrál spoluhráč a dobrý kamarád Zdeněk Bajnar. Myslím si, že i můj trenér Jiří Wágner byl raději, že jsem šel do Bulls, jelikož zde také v minulosti působil.

Výsledky tvé práce jsou vidět za letošní, i když nedokončenou sezónou. Podle statistik Českého florbalu jsi skončil po základní části na celkovém 7. místě. Bereme-li v úvahu Moravu a Slezsko, tak před tebou skončili jen Vítkovičtí Martin Gattnar a Adam Choma. Z tvých 49 KB je 32 branek. Teď v době Koronavirové se hodně rozebírá kolik branek jsou hráči schopni dávat přímou střelou a kolik je úklid do prázdné nebo dorážka. Jak je to u tebe, mohl by jsi to vyjádřit v procentech? Jaké nejraději dáváš ty?

V procentech to asi nedokážu vyjádřit, ale velký podíl na mých gólech měla celá lajna a především Jakub Laus, se kterým jsem se na hřišti dokázal najít doslova naslepo, až i někteří říkali, že to není možné. Nejradši asi dávám gólmanům jesličky, ale nějak úplně neřeším jestli ho dám po zemi a nebo šibenici, všechny mají stejnou hodnotu, takže se jich snažím dát jen co nejvíce a letos se mi to i dařilo.

Letos jste v juniorské lize dokázali porazit i soupeře jako Tatran Střešovice, přitom jste v prvním zápase prohráli 15:1. Trénovali jste tak tvrdě, že jste se dokázali takhle zlepšit? Co říkáš na letošní provedení juniorské KB ligy? Jak hodnotíš působení Bulldogs v A skupině?

Jelikož to bylo v předešlých ročnících u nás v juniorech složitější, protože museli vypomáhat chlapům, takže to nebylo úplně nejlepší. Letos se to ale výrazně zlepšilo, přišel nový trenér Miroslav Vybíral a jeho asistent Martin Hájek, pod kterými se naše výkony zvedly. Za tak krátkou dobu ale nedokážete udělat tým, který se může srovnávat s týmy jako Tatran, Vítkovice apod., a proto tak i vypadaly naše první zápasy. Postupem času jsme si řekli, že nechceme dostávat takové výprasky a začali jsme makat ještě více, navýšil se nám počet tréninků a postupně přicházeli i výsledky a dokázali jsme porazit Chodov, Ústí, Tatran a na konci sezóny i Boleslav. Takže až na pár výkyvů hodnotím sezónu velmi kladně.

Buldoci skončili po základní části na 9. místě. V předkole jste vypadli s Libercem. Jak to? Zkus si zahrát na věštce a z pozice hráče, který se utkal se všemi soupeři, tipnout jak by dopadlo letošní play-off juniorů, kdyby bylo a kdo by ligu s největší pravděpodobností vyhrál? Vždyť jeden z favoritů ligy Chodov tvrdě narazil. Máš před sebou ještě eden rok v juniorce, jak pohlížíš na novou sezónu, budete mít silný tým?

Já jsem zasáhl pouze do předkola s Olomoucí, kde jsme první domácí zápas těsně prohráli, ale jako správný tým jsme se semkli a v dalších dvou utkáních jsme je porazili. Do zápasů s Libercem už jsem bohužel nezasáhl, jelikož jsem hrál s Áčkem play-off proti Havířovu. Myslím, že letos by jsi pro titul došel Tatran, ale já osobně bych to přál klukům z Vítkovic, jelikož tam mám kamarády a letos hráli opravdu výborně. V play-off B pevně věřím, že bychom se dostali až do finále a tam bychom nejspíše narazili na Chodov, který jsme jednou porazili a jednou prohráli, takže si myslím, že by to bylo zajímavé finále.

Rivalita mezi třemi největšími městy v ČR je známá. Osobně bereš jako většího rivala pražské nebo ostravské týmy?

Já osobně mám radši zápasy s pražskými týmy, ale největší rivalita je asi mezi námi a Hattrickem, jelikož je to konkurenční brněnský tým a zároveň nás vyšoupli ze Superligy.

Sezóna 2019/2020 znamenala, že jsi se zapojil i do utkání Buldočích mužů v 1.lize. Zde jsi si připsal také několik zásahů do černého. Jaký máš „ICE TIME“ v mužské lize? Bulldoci byli jedním z favoritů na postup zpátky do Superligy. Bohužel čtvrtfinále soutěže přerušila epidemie Koronaviru. Věřili jste si s týmem na postup? A na koho jste v play-off chtěli po případném vítězství nad Torpédem Havířov narazit?

Byl jsem velice rád za každou příležitost v mužích ať už jsem odehrál celý zápas nebo jen podporoval ze střídačky. Hned v prvním domácím zápase se mi podařilo vstřelit dvě branky a tak se mi splnil menší sen, dát gól za náš A-tým. Myslím si, že mi tréninky s muži dali hodně od většího přehledu na hřišti až po rychlost. Celkově je mužská liga rychlejší a hlavně tvrdší. Play-off jsme rozehráli velmi dobře a myslím, že by jsme ten postup do Superligy urvali, ale nedá se nic dělat a naší prioritou pro následující sezónu je návrat tam kam patříme.

Bulldoci jsou známí svou defenzivně zaměřenou hrou. Trénuje se obrana často nebo vám jde sama od ruky?

V juniorech jsme kladli velký důraz na pořádnou kompaktní obranu a hru na proti útoky a tak jsou i uzpůsobeny naše tréninky různými cvičeními na přechod do útoku. Naopak v mužích jsme chtěli být těmi, kdo hraje na míčku a prezentovat se jednoduchou efektivní hrou. Tréninky s chlapy mě velice baví a vždy, když přijdu po tréninku, tak jsem úplně mrtvý. Mezi moje parťáky v mužích patří Lukáš Punčochář, Jakub Laus a Zdeněk Bajnar, jelikož k sobě máme věkově blízko.

Studuješ střední školu stavební v Brně, bydlíš v Hodoníně. Dojíždíš do školy na tréninky anebo jsi na internátě? Jak zvládáš studium skloubit s florbalem? Za dva roky tě čeká maturita, kam povedou tvé další kroky?

V Brně bydlím na internátě ještě se dvěma spoluhráči a bydlíme přímo naproti haly, což je obrovská výhoda. Škola je velmi náročná a ještě k tomu jsem trénoval naše elévy a do toho jsem měl i své tréninky, takže to vše skloubit je velmi těžké, ale naštěstí to nějak zvládám. Maturovat budu až za dva roky a určitě bych si chtěl zahrát Superligu v Brně a jako každý bych si chtěl určitě vyzkoušet zahraničí.

V letošním školním roce se toho už moc nepoučíme. Začíná se teď zlehka trénovat a najíždět na plné trénování. Jak se připravuješ na novou sezónu? Čekají tě nějaké letní turnaje? Jaké máš plány na prázdniny?

I přes Korona prázdniny jsme měli k dispozici individuální tréninky. V juniorech nám je připravoval trenér a v mužích jsme měli k dispozici videa od kondičního trenéra, takže jsem měl na výběr vždy ze dvou tréninků. Přes volno mě oslovil Jiří Wágner, jestli bych nechtěl natočit pár videí pro jeho svěřence z Floho, tak jsem natočil několik videí od úplných základů až po nějaký freestyle. Tímhle je zároveň všechny zdravím a doufám že pilně trénovali a něco si z videí odnesli. Určitě se zúčastníme letních turnajů jako Prague Games atd. A doufám, že i nějaký sranda turnaj s bývalými spoluhráči se uskuteční.

Michale, děkuji za rozhovor a ať se daří i nadále vše skloubit ke spokojenosti.