Osobnost měsíce května – Lukáš Herblich

Lukáš Herblich foto
Lukáš Herblich – juniorský kapitán 1.SC Vítkovice; FOTO: Kamil Besta

Ročníkům 2000 končí jedna životní éra. Končí jim juniorský herní věk a po prázdninách již budou jen „dospěláci“. Nebude to na zkoušku, na výpomoc a pro získání zkušeností, bude to napořád. Tak jim skončí doba bezstarostného hraní a teď to bude již jen natvrdo, o body, o pozici v mančaftu. Začínalo jich mnoho, přemnoho a dnes jich nezbylo moc. Pojďme se zeptat těch, co vydrželi, těch několika osobností z Moravy, na to jaké byly ty roky dětského a mládežnického hraní a co bude dále?

Výraznou dvoutisícovkou Moravskoslezského kraje je Lukáš Herblich útočník a kapitán mladých Rytířů z Vítkovic, jehož zdobí přehled ve hře a zlaté ruce.

Srdcová záležitost

profilová fotka hráče
FOTO: Kamil Besta

Ahoj Luky, co se ti vybaví, když se řekne “florbal”?

Zdravím všechny čtenáře a děkuji za pozvání k rozhovoru. Přeji příjemné počtení. Srdcová záležitost, spousta kamarádů, životní styl.

Proč sis vybral právě florbal a jakým sportům se ještě věnuješ? Stíháš i něco jiného kromě florbalu nějaké koníčky? Kolik a co jsi obětoval florbalu? Myslíš si, že ti dosud něco ze života uteklo?

Florbal jsem s vybral čirou náhodou. V mateřské školce jsme hrál na flétnu, ale když jsem odcházel na ZŠ, tak jsem chtěl i sportovat. Vybíral jsem si mezi třemi sporty (házená, futsal a florbal), ale dělal jsem i hasičský sport. Jelikož strejda hrál florbal v Kopřivnici, tak mě tam jednou vzal. Později jsem sledoval každý zápas v Kopřivnici a věděl jsem, že florbal je to, co chci dělat. Do deváté třídy jsem stíhal hrát na flétnu v ZUŠ v Kopřivnici, ale s přechodem na SŠ už to úplně nešlo časově, takže jsem v roce 2016 absolvoval a tím ukončil mojí kariéru hráče na flétnu. Kromě florbalu jezdím na kole, běhám a rekreačně s kamarády hrajeme discgolf. Florbalu jsem obětoval dost času, ale vždy se mi to vrátilo. Myslím si, že ze života mi nic neuteklo.

Jak dlouho hraješ florbal za současný mateřský tým a kde jsi začínal?

Florbal hraji 10 let, ale už před registrací jsem hrál v DDM v Kopřivnici. Začínal jsem v FBC Vikings Kopřivnice.

Jsi impulzivní hráč, anebo kliďas?

Snažím se být obojím, ale spíše jsem impulzivní.

Zažil jsi spoustu trenérů, jaký a v čem tě ovlivnili?

První trenér, kterého jsem měl byl Adam Hanus, který mě trénoval v DDM a dal mi florbalový základ. V elévech mě trénoval Pavel Plaček. Mladší žáci byla asi ta nejlepší kategorie v mé dosavadní kariéře, jelikož mě trénoval René Klemens, který florbalem doslova žil. Dokázal z nás dostat to nejlepší co v nás bylo. Pamatuji si, že na jeden trénink přivedl svého syna Tadeáše, který zrovna vyhrál juniorský mistrovský titul s Vítkovicemi. V ten moment jsem začal toužit hrát někdy v týmu jako jsou Vítkovice. Ve starších žácích mě trénoval Milan Uvíra a Dušan Hejč, ale ve st. žácích jsem také hostoval ve Vítkovicích a po skončení sezony jsem přestoupil. Ve Vítkovicích mě trénoval Honza Sedlák s Vaškem Pálou. V dorostencích nás vedl Ota Sklenovský a později Václav Gurkovský. V juniorech mě trénovala dvojice Tomáš Sladký a Václav Gurkovský . Každý trenér mě ovlivnil jinak, ale každý mi dal něco.

foto po úspěšném zákroku
Foto: Miroslav Filip

Letos to byl tvůj poslední rok v juniorech, kdy jsi hrál jak (KB) ligu juniorů, tak i Tipsport Superligu/mužskou ligu. Jak moc to bylo pro tebe náročné skloubit tyto dvě soutěže?

První půlku sezony jsem hrál pouze KB ligu a sem tam jsem se objevil na mužském tréninku. 11.1 2019 jsem odjel na prví zápas s muži a už jsem, takhle dojel sezónu. Bylo to náročné jak fyzicky, tak časově, ale vždy se to dá zvládnout.

Který zápas za celou sezónu byl pro tebe ten nejtěžší? Jaký moment z celé sezóny ti nejvíce utkví v paměti?

Takových momentů je celá řada. Nejtěžší zápas byl asi první zápas za muže proti SKV, který jsme prohráli, ale vstřelil jsem svůj první gól v dospělém florbalu.

Čím si myslíš, že můžeš být užitečný v dospěláckém celku? Jakou podle tebe budeš zastávat roli v mužském týmu?

V následující sezoně nebudu úplně přínosem já pro muže, ale muži pro mě. Do budoucna bych mohl přinést klid na hřišti.

Jak se teď cítíš? Jak probíhá tvůj běžný tréninkový režim?

Právě prožívám prázdniny a v září nastupuji do maturitního ročníku. Tréninkový proces je dost náročný, jelikož trénujeme každý den (2 x posilovna, 2 x běhání a 1 x hala). Zdravotní stav je dobrý, ale ještě doléčuji zranění kotníku.

na domácí palubovce
Nejvyšší liga juniorů; FOTO: Miroslav Filip

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?

Týmový úspěch je TITUL. Pro mě osobně je úspěch, že jsem se dostal do A-týmu, ale teď nastává ta těžší část a to se tam udržet.

Mnoho hráčů bere juniorskou soutěž jako vrchol své kariéry a ta potom spíš upadá nebo rovnou skončí. Jaké cíle máš do budoucna ty? Máš nějaký florbalový cíl, kterého bys chtěl dosáhnout?

Můj cíl je zahrát si zahraniční soutěž a reprezentovat ČR, ale momentální cíl je co nejvíce hrát ve Vítkovicích a patřit mezi top hráče ve Vítkovicích.

Určitě bych chtěl poděkovat RODIČŮM za všechno co pro mě obětovali a obětují a všem co mě jakýmkoli způsobem podporovali a podporují.

Jako držitel Mistrovského poháru; FOTO: Flickr Florbal Vítkovice

About the Author: ivo sin