Osobnost měsíce července – Petr Koláčný

Petr Koláčný – Mistrovství dorostenců ČR 2017

Korunní princ Moravy

Červencové téma se týká hráček a hráčů, kteří již okusili, jaké to je mít na svém těle dres se lvíčkem na hrudi. Dívky jsou právě v polovině reprezentačního cyklu a juniorům nový cyklus začíná. Zaujala mě otázka, co dělají reprezentanti o prázdninách? Věnují se florbalu, trénují či odpočívají? Kde, jakým způsobem a s kým?
Ročníkům 2000 a 2001 se letošním létem otevírá možnost usilovat o nominaci do nově se skládající reprezentace. Z minulého cyklu má zkušenost pouze tři hráči a jediným korunním princem z Moravy a Slezska je Petr Koláčný. A teď to přijde! To bude na internetu zase diskuze. Skoro jako bych chtěl zvolit prezidenta. Jeden tábor ho uznává a má k němu respekt, druzí ho nemusí a zatracují. Holt, je to osobnost a jako taková bude mít své příznivce i odpůrce.

Ahoj Petře,
přejdu hned k tématu. Léto to jsou turnaje, kempy, brigády, příprava na sezónu, ale také odpočinek, lenošení, přejídání. Co bude převažovat u tebe?
O prázdninách si nějakého lenošení, či odpočinku moc neužiji. Florbal je pro mne číslo jedna. Na začátku léta jsem se zúčastnil dvakrát Open game v Brně, jednou to bylo za tým Bulldogs Brno, se kterým jsme ukořistili bronzové medaile v dorostenecké kategorii. Podruhé to bylo za tým PatyZon Masters, s tímto týmem jsme zvládli porazit i slavný tým Peaches IBK, nicméně jsme smolně vypadli v osmifinále. Jako další na řadě bylo Prague Games, kde jsme v kategorii U17 měli velké cíle, bohužel naše pouť skončila ve čtvrtfinále s Chodovem. Hned po tomto turnaji jsem se zúčastnil kempu talentované mládeže, kde jsme se poprvé setkali jako nový reprezentační cyklus. Ač toto období bylo velmi náročné, vše se odehrávalo až v mužském tempu. Přípravu s hokejkou začínáme již 19.7., mezi zajímavé činnosti během této přípravy bude patřit mužský Czech open v elitní kategorii. Superliga začíná již 31.8., tak doufám, že se v tomto zápase i objevím. Když máme den volno, tak si rád zajdu zaplavat, pokecat s přáteli, či zajdu do posilovny.

Celek For Funs – Patyzon Masters; FOTO: Facebook Patyzon Masters

Díky svým zkušenostem budeš zřejmě lídr pro Olomouckou skupinu (v Olomouci se scházejí hráči z Moravy, Slezska a Východních Čech) budoucí reprezentace. Co by jsi poradil budoucím spoluhráčům, aby Vás v reprezentaci bylo více z naší oblasti? 
Určitě všem hráčům rád pomůžu s aklimatizací v reprezentaci. Poradil bych jim, ať se hlavně florbalem baví, na trénincích dělají vše na sto procent. Dále, když bych šel více do hloubky, tak by to byla asi znalost sytému.

V Buldočí kabině se o tobě hovoří jako o vtipálkovi. A současně zlí jazykové tvrdí, že tvé ego stoupá až do nebes. Jsi více introvert nebo extrovert, protože na první pohled vzbuzuješ dojem nepřístupnosti?
Určitě extrovert, všichni, co mě znají, musí potvrdit, že skoro nezavřu pusu. Je jasné, že soupeři na hřišti nedám nic zadarmo a nejdu k peprnému slovu moc daleko. Snažím se, aby ze mě měli soupeři respekt, což si myslím, že se mi zatím daří. Vyprovokovat se nechám rád, protože se mi pak často hraje lépe, jsem víc v zápase.

Jsi univerzál. V zápasech, které jsem sledoval, se pohybuješ na všech postech. Nebezpečný jsi zejména v útočném pásmu kousek za polovinou. Většina soupeřů Tě velmi hlídá, ne-li nasadí osobní ochranku. Jaké to je být stále pod tlakem, pod dohledem? A přesto se prosadíš.
Už jsem si zvykl být pod dohledem, vždy ale soupeř udělá chybičku a toho se snažím co nejvíce využít. Když je soupeřova obrana uzavřená snažím se střílet z dálky, což mi zatím celkem jde.

Je to tedy výhoda, že soupeři reprezentace tě neznají?
Určitě, je to sice paradox, ale užívám si být “nehlídaný“.

Výborná koncovka je tvoje silná zbraň. V loňském (2016) měření rychlosti na G2 cupu v Praze jsi měl největší bombu o rychlosti 184 km/h a zvítězil jsi! Čím to je? Technika, výška, síla, hra od malička, geny?
S hokejkou lítám asi od dvou let, díky mamce, která hrála extraligu za Židenice i za Bulldogs. V mém rozvoji střely určitě pomohl i dárek, který jsem dostal v pěti letech… byla to florbalová brána, pálím do ní jeden granát za druhým do teď. Navíc se snažím chodit hodně ven s hokejovou hokejkou a pukem, potom mi florbalka skoro létá v ruce a střely jsou mnohem prudší.

Od štěněte k reprezentaci; FOTO: Archív Petra Koláčného

Aha, nicméně jsem se vloni dostal k zajímavé studii, kde autoři rozebírali nasazení a zastoupení hráčů v kategorii podle měsíců narození. Logicky největší prostor dostali hráči narození leden-březen (nejstarší v ročníku), potom září (nejstarší ve školních třídách) a prosinec (nejmladší = nejnamotivovanější). Hráči narození v květnu moc prostor nedostali resp. Se ve studii vyskytovali ve velmi malém počtu. Jak to bylo s tebou? Byl jsi členem základního kádru buldočích štěňat od začátku? Nebo to přicházelo postupně s tím, jak jsi vyrostl do své současné výšky. Byla výška výhodou?
Protože jsem začínal hrát florbal s ročníky narození 1996, tak jsem si musel na nasazení do zápasu ještě chvíli počkat, za dva roky jsem již začal nastupovat do zápasů a od této doby – doby štěňat jsem členem již všech kádrů, ve kterých jsem měl možnost hrát.

Když jsem u štěňat, dočetl jsem se na buldočím Facebooku „Petr Koláčný na tréninku štěňat“, že chodíš na jejich tréninky. Co to obnáší? Přibliž tréninkovou jednotku čtenářům.
Na tomto tréninku jsem byl pouze jednou. Donesl jsem klukům ukázat medaili z MS a popovídal jsi s nimi. Samozřejmě jsem si s nimi i zahrál. Bylo krásné vidět ty šťastné obličeje.

Petr na návštěvě Buldočích štěňat; FOTO: facebook Bulldogs Brno

Skončí prázdniny, opět začneš navštěvovat gymnázium na třídě Kapitána Jaroše. Jak se staví ve škole ke tvým reprezentačním a klubovým absencím? Co prospěch? Kam po gymnáziu?
Ve škole máme parádního pana ředitele, velmi mne ve florbale podporuje. Ve škole mám kvůli tréninkům i reprezentačním akcím Individuální studijní plán. Jsem hodně kamarádský typ, vždy se do školy těším za kamarády na spoustu legrace. Prospěch bohužel nebyl tak slavný, ale to bylo způsobeno i měsíční absencí kvůli MS, nicméně žádná 4 na mém vysvědčení k nalezení nebyla. Po gymnáziu bych nejspíš chtěl vyzkoušet florbal v zahraničí, doufám, že společně s vysokou školou nebo s prací, to by si vysoká musela počkat až po návratu do ČR, ale je to ještě hrozně daleko.

Odvážné plány, jak do nich zapadá florbal? Čeho chceš ve florbalu v budoucnu dosáhnout? Je tam i alternativa, že tě bude florbal živit?
Jak jsem psal, určitě bych chtěl vyzkoušet zahraniční ligu. Dále bych si jednou chtěl splnit životní sen a tím je nastoupit za mužskou reprezentaci. Nevím jestli je reálné se živit a zároveň se i zajistit do života florbalem, určitě by bylo krásné brát peníze za něco, co člověk miluje.

Petře děkuji za obsáhlý a osobní rozhovor. Do dalších sezón hodně úspěchů a zdraví.
Děkuji mnohokrát.

Czech Open 2016

About the Author: ivo sin