Tři týdny ve Švédsku mi doslova otevřely oči

Krajské reprezentace tzv. „výběry“ sezóny 2017/2018 jsou definitivně za námi a trenéři se mohou na začátku prázdnin soustředit na skládání nových týmů. Budou mít z čeho vybírat a budou mít šťastnou ruku při volbě hráčů? Najdou ve svém regionu osobnosti, o které se budou moci opřít? Nové lídry, kapitány, gólmany, střelce? Než se složí nové Výběry, vyzpovídejme dva kapitány, doslova lodivody svých týmů. Jejich úkolem v pravém slova smyslu bylo vést své týmy skrz nebezpečí a nástrahy finálových turnajů s jediným cílem, co nejlépe uspět. V lednu v Ostravě vedl Jihomoravský kraj Oliver Gold a dívky sloučeného OL+MS kraje v Plzni dirigovala Vlaďka Maděrová.  

Ahoj Olivere, když jste odjížděli z Brna do Ostravy na turnaj regionálních výběrů, jaké byly týmové ambice. Co jste si s trenéry vytyčili za cíle?
Ahoj, před turnajem jsme si dali jediný cíl a tím byla medaile, kterou jsme pro náš kraj vybojovali. Chtěli jsme si turnaj užít a zahrát si v silné konkurenci dobré zápasy, což se povedlo. Mým úkolem bylo tým psychicky táhnout a na hřišti plnit svou roli – střílet goly. Od vysněného finále nás dělilo jen větší štěstíčko při nájezdech, ale tak to už ve sportu chodí.

Základní skupinu jste vyhráli a jak Pardubický, tak Olomoucký  kraj jste shodně porazili 5:3. Jak by jsi oba zápasy zhodnotil?
První zápas proti Olomouckému kraji nebyl z naší strany vůbec dobrý. Soupeř hrál aktivně a my jsme byli sami sobě soupeřem. Naštěstí nás podržel brankář Kubíček a my utkání dotáhli do vítězného konce. Do druhého zápasu jsme vlétli s velkou aktivitou a soupeře zastrašili. Už od začátku jsme určovali tempo hry a bez většího zaváhání si došli pro první místo ve skupině. Nejvíce nás těšilo, že se naše hra stále zlepšovala a v kabině panovala skvělá atmosféra.

První celky ze skupiny postupovali přímo a utkali se s vítězem předkola, což ve Vašem případě byl opět Pardubický kraj. Věřili jste si na soupeře? Rozhodně to bylo nejdramatičtější utkání v celém turnaji. Popiš nám jeho průběh.
Když jsme se dozvěděli, že nás v semifinále čeká opět Pardubický kraj, tak nás popadla obrovská touha po finále, jelikož jsme si na soupeře po výhře ve skupině věřili. Tento zápas má zvláštní místo v mé hlavě, bylo to něco neuvěřitelného. Přesně takové zápasy mě posouvají dál v kariéře. Soupeř v zápase pětkrát vedl, ale my jsme dokázali vždy srovnat krok. Můj hattrick v zápase byl povinností, jsem rád, že se mi zrovna takový zápas vyvedl. Postup do finále by pro nás byl třešničkou na dortu, ale vyhrát v nájezdové loterii může jen jeden tým.

O bronzovou příčku jste se poprali s Olomouckým výběrem. Měli jste ještě motivaci do utkání? Kdo Vás dokázal nabudit? Měli jste klání pod kontrolou? Jaká byla oslava v kabině?
Po prohraném semifinále nás popadlo velké zklamání, ale cíl bylo dovézt medaili, takže jsme prohru hodili za hlavu a šli si pro to, co jsme si slíbili. Do role motivátora jsem se vložil já sám, jelikož to byl můj úkol a na úspěchu týmu mi velice záleželo. Na zápas jsme se skvěle připravili a od první minuty jsme byli pány na hřišti. Jsem hrozně rád, že jsme zápas zvládli po všech stránkách a mohli společně oslavit bronz.

I když „Tvůj“ tým nebyl ve finále, přesto jsi se stal členem Allstars týmu turnaje. Bylo to pro tebe ocenění za odvedenou práci pro JM celek? Posunulo tě?
Snažím se v každém zápase předvést maximum a taková ocenění jsou často výsledkem vaší práce, takže ano, jsem velice rád. Nejvíce vděčím svým spoluhráčům, bez nich by se mi takového ocenění nedostalo.

V tuto chvíli můžeme opustit turnaj Výběrů, o kterém jsme si řekli již dost. Považuješ jinak letošní sezónu za úspěšnou?
Uplynulá sezona byla pro mě velice dlouhá a náročná. Našemu juniorskému týmu se vůbec nedařilo a na naší střídačce byla doslova rošáda trenérů. Naopak s dorostenci jsme vybojovali 4. místo na MČR, což byl obrovský úspěch, na který se hezky vzpomíná. Dostal jsem i šanci na trénincích A-týmu, takže v tomto směru ji považuji za úspěšnou.

Doslechl jsem se i o Tvém švédském angažmá v Örebrö. Můžeš nám ho podrobněji přiblížit? Jak stáž probíhala?
Všechno to začalo loni po turnaji Prague Games, kdy jsem obdržel nabídku od švédského Örebra na tří-týdenní stáž. Neváhal jsem a nabídku přijal. Tři týdny ve Švédsku mi doslova otevřely oči do života. Poznal jsem nové spoluhráče, nový způsob života, zatrénoval si s týmem SSL a získal doživotní vzpomínky. Letos v květnu jsem se dostal do výběru Örebra a s tímto týmem zavítal na turnaj do Falunu. Po něm jsem obdržel nabídku na roční hostování, ale po dlouhých jednáních jsem se ještě letos přiklonil na stranu Brna.

Pokud by jsi ve Švédsku zůstal, jak by jsi řešil školu? Co na to rodiče? Podporují Tvůj nápad?
Zrovna škola byla ten důvod, proč jsem zůstal v Brně. Studuji sportovní gymnázium a bylo by velice složité ho studovat na dálku. Varianta studia ve Švédsku nepřipadala v úvahu, jelikož moje švédština není příliš dobrá. Rodiče mou myšlenku podpořili, ale shodli jsme se na tom, že do Švédska odejdu až po maturitě. Přece jenom, všude dobře, doma nejlíp. (smích)

Řekl by jsi před pár lety, když jsi s florbalem začínal, že by Tvá zábava mohla nabrat takovýto směr? Anebo byly tvé sny a cíle vždy tak vysoké?
Když jsem začínal s florbalem ve školním kroužku, tak jsem si řekl, že se budu tímto sportem bavit. Jako malý kluk jsem hrál tenis na vysoké úrovni, takže jsem o úspěchu ve florbale vůbec nepřemýšlel. Před 3 lety u mě nastal zlom, když jsem dal přednost florbalu před tenisem a dodnes toho nelituji. Slíbil jsem si, že budu na sobě pracovat a bavit lidi kolem sebe.

Je vidět, že Tvá kariéra je pestrá, který florbalový zážitek považuješ za Svůj nejsilnější? Co by jsi si chtěl do budoucna ještě splnit nebo dokázat?
Těch zážitků je opravdu moc a najít ten nejlepší snad ani nejde. Každý den s florbalem mezi svými spoluhráči a kamarády je pro mě jedním velkým zážitkem. Svým sportem se bavím a snažím se být neustále lepším hráčem. Do budoucna mám jen jediný cíl už od dětství a tím je si zahrát švédskou nejvyšší soutěž.

Děkuji za rozhovor a pro splnění tvých cílů přeji hodně zdaru.
Já děkuji.