Osobnost měsíce března – Barbora Sedláčková

Dojíždět pro svůj sen

Barbora Sedláčková v reprezentačním dresu; FOTO: Pavel Paluska

Na hřišti je Barbora vidět jako dravá, neúnavná, běhavá a důrazná střelkyně s uměním zakončit. Mimo hřiště je pak veselá, kamarádská, ukecaná, otevřená holka s neskutečně vysokou aktivitou na sociálních sítích. Svým pojetím hry zaujala reprezentační trenéry natolik, že se dostala do širšího reprezentačního výběru. Svůj reprezentační debut si odbyla a roli střelkyně potvrdila na posledním turnaji EFT se Švýcarkami.

Ahoj Barčo,

pátá minuta Tvého prvního reprezentačního startu a hned premiérový gól. Popiš nám situaci jak padl? S kým jsi hrála v pětce?

Ahoj! Abych pravdu řekla, tak si do teď nejsem vůbec jistá, jestli ten gól byl můj 😀 Hrála jsem s Míšou Kubečkovou, která na půlce vybojovala míček a já instinktivně utíkala před bránu „clonit“. Míša poté vystřelila směrem ke mně a já se snažila míček zasáhnout. Otočila jsem se a balónek byl v bráně. Barča Husková mi hned běžela pro míček za první reprezentační gól, ale přesvědčovat ji o tom, že podle mě patří Míši Kubečkové, bylo zbytečné. Trenér řekl, že gól jsem dala já, a každý ví, že trenér má přece pravdu vždy. 

Jaké to je být na repre akci a v repre týmu? Pomohlo ti, že znáš některé hráčky z týmu, za který teď hraješ (Vrlíková, Jurečková, Lišková)?

Je to úžasný zážitek zahrát si v reprezentaci, je to sen každého hráče, a když se mi tahle možnost naskytla, tak jsem si užívala každou vteřinu na hřišti. Určitě je super, že je nás tam z týmu více, i když jsem většinu holek znala již z mládežnických kempů a různých turnajů.

Současné působení v FBC Ostrava; FOTO: Josef Mikula

V širším kádru je Vás hodně, co uděláš pro to, abys nebyla na hraně repre? Jaké máš další florbalové cíle?

Širší kádr je opravdu nabitý. Je nás tam více, co jsme na hraně, a každá z nás udělá maximum, aby trenérům dokázala, že právě ona má na to, být v reprezentaci. Dostaly jsme hodnocení ze zápasů se Švýcarskem a pokyny jak se neustále zlepšovat. U mě jde především o zlepšení výbušnosti, rychlosti a fyzické kondice. Nejbližší florbalové cíle jsou určitě pomoct obhájit s FBC titul v kategorii dorostenek i juniorek. Příští sezónu bych se chtěla dostat do A týmu žen a pravidelně nastupovat v extralize. V repre bych si chtěla upevnit místo v týmu a podívat se na další akce s reprezentací.

A co přihrávky nebude je potřeba pilovat? V 1.AC Uherský Brod jsi byla zvyklá rozhodnout sama zápas a vystřílet vítězství. Teď hraješ za FBC Ostrava. Kombinuje se zde více? Jak se přizpůsobuješ změně pojetí hry?

U nás v Brodě jsem byla vždy hodně vidět, hlavně díky své produktivitě, ale velký podíl na tom měly spoluhráčky. Pěkně mě vždy na hřišti našly a já už měla lehkou práci. Mezi hrou v Brodě a v FBC je obrovský rozdíl. Doma jsem dostávala od trenérů hodně prostoru a „mohla jsem si dělat, co jsem chtěla“, ale tady je to jiné. Dost se tu zakládá na bránění. V Brodě, když jsem se ukázala na vlastní půlce, tak to byl svátek 😀 Snažím se holkám na hřišti vyhovět, ale vím, že ne vždy to vyjde. Je to velký skok, ale věřím, že se do toho pomalu dostávám.

Návrh na přestup do ostravského FBC vzešel od tebe anebo tě oslovil realizační tým FBC?

Oslovila mě Karin Vavrečková, jestli nechci přijet na trénink i se sestrou. Nejspíš jsme se jim zalíbily a ihned se začala domlouvat nějaká spolupráce. Nejdřív jsme obě během střídavého startu odehrály pár zápasů a udělaly si vlastní obrázek o nejvyšší soutěži juniorek. Po skončení střídavého startu nám byl nabídnut přestup. Obě jsme hodně váhaly, protože jsme mateřský klub opustit nechtěly. Kachna (dvojče Kateřina) se rozhodla zůstat a dohrát sezónu v Brodě, já přestoupila.

Je náročné dojíždět na tréninky xx km? Jak to řešíš (kolikrát týdně trénuješ a kde, doprava, ubytování, doprovod)? Jakou školu studuješ, slučuje se škola a tvoje sportovní vytížení?

Náročné to určitě je. Naštěstí po mně není vyžadována účast na všech trénincích, v Ostravě trénuji pouze v pátek, kdy mám 2 tréninky. Během jarních prázdnin jsem 2 dny strávila v Ostravě a tréninků jsem měla 5, což bylo dost náročné. Nicméně jsem velmi vděčná mateřskému klubu, který na mě nezanevřel a povolil mi nadále trénovat s holkami doma. V Brodě mám trénink 2krát týdně, přičemž se snažím domluvit ještě s trenérem místních juniorů, jestli bych mohla trénovat s nimi a být tak více na míčku. Doprava do Ostravy je složitá, jezdím vlakem a ne vždy je spoj ideální. Velký dík patří rodičům, kteří mě vozí do větších měst, ze kterých jsou spoje lepší. Studuji gymnázium a zatím mě florbal ve studiu nijak zvlášť neomezuje, i když jsem si nyní musela požádat o individuální studijní plán, abych páteční tréninky stíhala.

S dresem Uherského Brodu na zádech; FOTO: Aneta Jiříčková

Na přelomu roku 2016/17 jsi se loučila se spoluhráčkama v týmu 1.AC Uherský Brod a dostala jsi nádherný rozlučkový dort? Ukápla slžička, padaly veselé historky z Vašich utkání? Vídáš se s holkama? Vyzvídají jaké to je ve vyšší lize a repre?

Lehce bych to opravila. Dort jsem holkám dávala já, protože do poslední chvíle o mém přestupu, kromě Kachny, žádná z nich nevěděla. Slz bylo z mé strany opravdu hodně. Slzičky se objevily i na tvářích spoluhráček, ale to jsem rychle utnula a naladila opět na vlnu plnou smíchu. Rozloučila jsem se výhrou 14:4 a devíti kanadskými body. S holkama se vídám neustále, jako bych nikdy nepřestoupila. Nevyzvídají. Některé sledují mé zápasy a na tréninku mi třeba pogratulují k výhře, ale to je asi vše.

Předpokládám, že tvou největší zpovědnici je tvé dvojče Kačka, což většina čtenářů asi ví. Jaká je její florbalová dráha?

To určitě ano 😀 Jak už jsem zmiňovala výš, tak sezónu již dohraje v Brodě, a co bude dál, to se teprve uvidí Doufám, že se dostane do výběru JMaZL. Taky bych si s ní ráda ještě zahrála ve stejném dresu, protože posledně jsme díky školní lize hrály pouze proti sobě.

Blíží se závěr sezóny a finálová utkání. Jaké jsou týmové ambice?

TITUL a nejlépe hned DOUBLE!

Přeji ti plno skvělých florbalových momentů a neomezenou podporu rodiny.

Děkuji moc

Se sestrou Katkou v jedné útočné lajně; FOTO: Aneta Jiříčková

About the Author: ivosin