Turnaj U17 Trophy Finale

Tým Czech Selection; FOTO: archív Karla Ševčíka

Czech Selectoin ve švýcarském Zugu

Doslova v utajení před českou florbalovou veřejností, která se zajímá o mládežnické dění, se pro věkovou kategorii U17 uskutečnila premiéra turnaje ve Švýcarském Zugu pod názvem FINAL TROPHY 2018! Zugská Stadthalle přivítala zajímavé složení soupeřů. Skupinu A tvořily tým Německa U17, Švýcarsko U17 Západ, Švýcarsko U17 Střed a Czech Selection. Skupina B měla pouze tři celky – Finnland U16, Švýcarsko U17 Východ a dalšího českého zástupce Tatran Střešovice.
Cože je to ten Czech Selection? Jedná se o tým dorostenců (něco jako neoficiální výběr hráčů ročníku 01 a 02 z Čech a Moravy) složený narychlo, aby doplnil místo na turnaji. Avšak nebyl jen do počtu. V základní skupině, kde se týmy utkaly každý a každým. Jak se klukům dařilo? Hodnotí trenér Karel Ševčík: „Na turnaji jsme čtyřikrát vyhráli a jednou remizovali. Moji svěřenci CZECH SELECTION U17 porazili Deustchland U17 9:4 a Schweiz U17 Zentral 4:3. S týmem Schweiz U17 West jsme remizovali 5:5.“ Čímž ve skupině obsadili druhé místo. Na základě výsledku ve skupinách se netypicky rozhodovalo o konečném pořadí. Týmy umístěné na třetích místech sehrály duel o konečné páté místo, druhé týmy se utkaly o bronzové a vítězové skupin se poměřili o zlato. Tímto systémem došlo k bratrovražedná české bitvě o bronz mezi Tatranem Střešovice a Czech Selection. Herní Fortuna byla na straně výběrového týmu, který své pražské soky zdolal v poměru 7:3!
Dorostenci z Moravy začlenění do týmu Czech Selection ukázali, že jsou hodni zúčastnit se prestižní akce na mezinárodní úrovni a rostou nám zde kvalitní hráči, z nichž mnozí směřují i do reprezentačního kempu. Našim klukům se tak naskytla jedinečná příležitost zahrát si proti zahraničním repre týmům a získat tak zkušenosti z mezinárodní scény. Nutno však vyzdvihnout roli trenéra – Moraváka Karla Ševčíka, jehož nelehkou úlohou bylo kluky poznat, stmelit, herně sjednotit a okoučovat za velmi krátkou dobu – pouze po dobu turnaje. K dispozici měli jen dva sehrávací tréninky den před započetím turnaje. Z tohoto pohledu klobouk dolů před tímto výkonem.

Ondra Čech

1) Jak jsi zapadl do týmu a jak se ti s kluky hrálo?
Některé kluky jsem znal přes Peaches Ibk. Ale celkově jsme si sedli a v týmu byla velká pohoda. Vždycky je super poznat nové kamarády.
2) Který zápas byl pro tebe osobně nejtěžší (anebo nejlehčí) a proč?
Pro mě byl první zápas nejtěžší a nejlehčí zároveň. Jelo nás asi 12 útočníků a já teda musel do obrany. Naštěstí jsme hráli zrovna proti výběru Německa což se nakonec ukázalo jako nejlehčí zápas. Zápasy proti výběru švýcarka byly super zkušenost. Švýcaři hráli velice dobře fyzicky a to nám dělali největší problém.
3) Máš nějaký neobvyklý zážitek či postřeh ze hry nebo pobytu, o který jsi ochotný se podělit?
Byla škoda že o našem nepostupu do finále rozhodlo až skóre. Všichni jsme si chtěli zahrát proti finum. Takže jsme hráli proti Tatranu se kterým jsme jeli autobusem domů což bylo zajímavé. No a k ubytování. Ubytovaní v bunkru. A to doslova, ve švýcarsku je to prý celkem běžně, takže jsme spali v malé místnosti bez oken a na dvoupatrovych postelich.

Jakub Flek

1) Jak jsi zapadl do týmu a jak se ti s kluky hrálo?
Do týmu jsme všichni zapadli velice dobře. Velkou zásluhu na tom mělo, že někteří spolu hrají ve stejném týmu nebo ve stejné soutěži. Takže hned první den jsme se dobře seznámili a nuda nebyla. Kvůli tomuto se nám všem hrálo velice dobře, byli jsme ve hře uvolnění a věřili si navzájem. 2) Který zápas byl pro tebe osobně nejtěžší (anebo nejlehčí) a proč?
Pro mě osobně byl nejtěžší zápas se Švýcary west, který jsme remízovali 5:5. Tento zápas byl hodně psychicky náročný. Ve velké části zápasu jsme prohrávali a já věděl, že mi kluci věří a že budu muset mít každý balón, abych udržel tým v psychické pohodě. Při zápase jsem na to nemyslel a snažil jsem se být uvolněný.
3) Máš nějaký neobvyklý zážitek či postřeh ze hry nebo pobytu, o který jsi ochotný se podělit?
Pro mě nejlepší zážitky jsou s naším trenérem Karlem Ševčíkem, který byl na každé poradě nebo během přestávky vždy uvolněný a odlehčil nějakou vtipnou poznámkou, která nás vždy rozesmála a odlehčila situaci.

Matyáš Velc

1) Jak jsi zapadl do týmu a jak se ti s kluky hrálo?
Tak do týmu si myslím,že jsem zapadl dobře, s dost klukama jsem se znal už z Peaches a s těmi, se kterými jsem se neznal jsem se rychle seznámil. Borci v mojí lajně hráli dost dobře a to i v ostatních lajnách. Bylo znát,že na prvním tréninku v Praze, a pak na dalším v Zugu, jsme ještě nebyli tak sehraní a měl jsem z toho trošku divný pocit,ale nakonec si to sedlo tak,jak mělo.
2) Který zápas byl pro tebe osobně nejtěžší (anebo nejlehčí) a proč?
Nejlehčí zápas byl s Německem. Byl to náš první zápas na turnaji a už tam se nám podařilo docela dost sehrát. Nejtěžší zápas byl s Schweiz West, hráli jsme s nimi o první místo ve skupině a zápas skončil 5:5 a byl to jediný zápas,kde jsme ztratily body.
3) Máš nějaký neobvyklý zážitek či postřeh ze hry nebo pobytu, o který jsi ochotný se podělit?
Naše ubytování byl ????? Protiatomový bunkr,kde jsme spali všichni v jedné místnosti,kde nebyly dveře a naproti byli kluci z Tatranu a hned vedle Němci,když někdo chrápal,tak to bylo slyšet úplně všude, a tak to chvílemi vypadalo jako ve zvěřinci. Postřeh z turnaje mám,že když jsme koukali na trénink Finska a trénovali přesilovky a oslabení, tak ti, co bránili, presovali,aby hráči v přesilovce neměli ani trošku klidu na balónku.Pak šli zkoušet trénovat přesilovku 5 na 3 a ti 3 pořád presovali hráče s balónkem. Prostě to byl super turnaj,kde jsem mohl nabrat další zkušenosti a jsem rád,že jsme se mohl zúčastnit.

Švýcarský Zug

Adam Hudeček

1) Jak jsi zapadl do týmu a jak se ti s kluky hrálo?
S kluky jsme se rozuměli a myslím, že jsme vytvořili dobrou partu. Některé ze spoluhráčů jsem už znal z různých turnajů, ale v týmu byli i kluci, se kterými jsem se předtím nikdy neviděl. Sehrávání se s kluky v pětce na prvním tréninku v Praze nebylo lehké, protože nás bylo 5 útočníků a všichni jsme hráli na levou stranu, ale myslím, že nakonec jsme si sedli a hráli dobře.
2) Který zápas byl pro tebe osobně nejtěžší (anebo nejlehčí) a proč?
Nejtěžší zápas pro mě osobně byl ten se Švýcarskem-západ, ve kterém jsme remizovali 5:5. Toto utkání se hrálo v opravdu vysokém tempu a bylo hodně namáhavé. U švýcarských hráčů bylo vidět, že jsou za tu dobu, co spolu hrají, skvěle sehraní a ví o sobě na hřišti. Náš tým se sice také rychle sehrál, ale bylo vidět, že v tomto na nás měl náš soupeř navrch. Kromě toho měli všichni hráči výbornou techniku a střelu.
3) Máš nějaký neobvyklý zážitek či postřeh ze hry nebo pobytu, o který jsi ochotný se podělit?
Žádný nějak extra neobvyklý zážitek se za ty necelé 4 dny asi nestal. Nicméně pro mě osobně byl v podstatě zážitek každý zápas, protože možnost hrát takto kvalitní utkání nedostanete každý den. Jsem rád, že mohl být součástí týmu a turnaj jsem si opravdu užil.

Jakub Češek

1) Jak jsi zapadl do týmu a jak se ti s kluky hrálo?
Já myslím, že do týmu jsem zapadl dobře, kluci byli strašně v pohodě, zápasy byly vyhecované, podporovali jsme se, takže parta super. Hra byla horší, nehrálo se mi s nimi dobře, ale s tím nic nenadělám, ovšem nevím jaký pohled oni můžou mít na můj výkon, ale nevyhovovala mi naše hra. Určitě, všechny z mé lajny jsem znal. Byla to taková „moravská lajna“.
2) Který zápas byl pro tebe osobně nejtěžší (anebo nejlehčí) a proč?
Nejtěžší byl asi ten první, kvůli cestování, jiný povrch a celkově jsme asi všichni byli trošku rozlámání, nejlehčí byl asi ten poslední proti Tatranu, nejvíc jsem si ho užil. Jak říkal náš trenér, my jsme chtěli vyhrát a oni museli. Když jsme přijeli, tak jsme zkoukli trénink Finů a nikdo si nedovolil tam něco vypustit ani ten nejmenší detail, všichni ve všem makali na 100%. Celkem mě mrzí, že jsme si s nimi nezahráli. Neřekl bych, že by byli Fini a Švýcaři nějak lepší, mají hlavy nahoře a nejsou blbí, ale zdravě drzí. Jde vidět, že nad tou hrou přemýšlí. Tím neříkám, že my ne.
3) Máš nějaký neobvyklý zážitek či postřeh ze hry nebo pobytu, o který jsi ochotný se podělit?
Určitě. Lidi tam jsou strašně příjemní, asi se tam nekrade, protože většina lidí si tam nezamyká kola. Co mě celkem překvapilo, tak, že jsme spali jakoby v atomovém bunkru, prostě takové kasárny. Všude byly luxusní auta, pěkně upravené parky, fakt pěkná země.

Adam Hemerka

1) Jak jsi zapadl do týmu a jak se ti s kluky hrálo?
Myslím si, ze jsem do týmu zapadl skvěle. Některé kluky jsem už z dřívějška znal a s některými si i zahrál v Peaches. Do lajn jsme se rozdělovali sami, byl jsem se spoluhráčem z Hattricku a kluky z Ostravy a Znojma, které jsem taky znal. Naše nevýhoda byla, že jsme byli všichni leváci a útočníci, takže se někdo musel obětovat a jít na beka. Já jsem to naštěstí nebyl. Hráli jsme spolu poprvé, na začátku jsme se poznávali, jak kdo hraje a pak si to sedlo.
2) Který zápas byl pro tebe osobně nejtěžší (anebo nejlehčí) a proč?
Nejtěžší zápas byl jednoznačně ten poslední ve skupině proto Švýcarsku-západ. Bylo vidět, ze spolu hrají už delší dobu, takže byli „mega“ sehraní. Hráli jsme s nimi velmi vyrovnané utkání, ale nakonec remizovali 5:5 a kvůli remíze jsme následně nepostoupili do finále. Na turnaji byly velice kvalitní týmy, jak všechny výběry Švýcarska, tak Finská repre, která přijela s ročníky 2002. Jednoznačně nejlepší hru předváděli Finové, kteří byli vynikající na balónku, měli výbornou střelu. Ostatní převyšovali koordinací pohybu.
3) Máš nějaký neobvyklý zážitek či postřeh ze hry nebo pobytu, o který jsi ochotný se podělit?
Na turnaji jsem přišel o značnou část švýcarských franků, protože jsem se vsadil se svým parťákem z lajny, že neskočí do ledového, zeleného jezera a nedoplave k bójce v oblečení. No jenomže tam skočil a já mu musel zaplatit 15 franků, což je zhruba 300 Kč.

Tři otázky jsme položili i trenérovi týmu Karlu Ševčíkovi

Karle, stal jsi se narychlo a nakrátko trenérem týmu Czech Selection. Co bylo úplně nejtěžší z Tvého pohledu?
Kluci byli velmi silní na míčku. Takže spíše jsme řešili taktiku, pohyb jednotlivých postů na hřišti. Také jsem tlačil na komunikaci kluků ve hře. Nejtěžší bylo sjednotit herní styl. Kluci byli z různých klubů a měli rozdílné návyky. Nechal jsem každé pětce jejich trochu rozdílnou tvář a zachoval alespoň nějaké vazby dvojiček z klubů. Času bylo velmi málo a z herního projevu v závěru turnaje mám obrovskou radost. Byl tam párkrát potlesk z hlediště za hezké kombinace. Řekli jsme si s týmem, že nás to musí hlavně bavit a to se určitě povedlo.
Jak hodnotíš kluky jako osobnosti a florbalisty?
Byli velmi tvární a pracovití. Hodně kluků budeme v budoucnu vídat minimálně v superlize. Většina přesně ví, co chce ve sportu dokázat a jdou si za svým snem. Talenty český florbal určitě má.
Užil jsi si turnaj resp. celou akci?
Určitě. Byla to další cenná zkušenost z mezinárodního prostředí. Vše bylo rychlejší, kvalitnější. Moc mě to bavilo a snad dostanu ještě někdy podobnou příležitost.
Děkuji za odpovědi.

Za moraváky se zúčastnili: Adam Hemerka, Adam Hudeček, Ondra Čech, Jakub Češek, Jan Benko a Jakub Flek.

Kluci mě poslali do trenek, trocha hecovačky, skvělá parta, výborní sportovci; FOTO: archív Karla Ševčíka

About the Author: ivosin