KB FLORBAL CHALLENGE (dříve G2)

je dnes už tradiční florbalový turnaj pro střední školy, do kterého se mohou přihlásit školní týmy chlapců a děvčat z celé republiky. Vrcholem soutěže, která je rozdělena na oblast Východ a Západ, je účast na Superfinále florbalu, což je jedinečný zážitek pro všechny zúčastněné. Zde se ve finálovém duelu střetnou nejlepší celky dívek a chlapců Východu proti týmům Západu.
Turnaj KB FLORBAL CHALLENGE začíná na úrovni okresních kol (rozdělenim do několika skupin) a vítězové postupují do krajských turnajů. Odtud pak do národních finále Východ nebo Západ. Vítězové chlapeckých a dívčích finále se střetnou ve zmiňovaném Superfinále, které se letos poprvé odehraje v Ostravě. Mimo aktivní sportovce florbalisty se mohou studenti daných středních škol účastnit nejen jako fanoušci, ale rovněž v rolích fotografů, roztleskávaček nebo i maskotů.

Přeskočíme-li okresní a krajská kola, dostaneme se do oblastního finále a jelikož je náš web zaměřen na Moravu a Slezsko, zajímá nás finále Východ. V kategorii chlapců pak MaS bylo zastoupeno týmy Gymnázia z Uničova, Wichterlova gymnázia z Ostravy, SPŠ stavební z Ostravy, SŠ Kostka ze Vsetína a GPOA Znojmo. Osmičku družstev doplnily školy z Vysočiny, Hradeckého a Pardubického kraje.
Oblastní finále Východ se odehrálo 6.4.2018 v hale sportovního areálu VUT v Brně. Díky velikosti haly, mohly probíhat souběžně vždy dva zápasy najednou. Klání byla někdy bojovná, jindy zcela jasná a mnohdy dramatická. Jako by organizátoři tohoto turnaje měli nějaké tušení a to nejdramatičtější utkání schovali na samotný závěr do finálového souboje, do kterého nastoupily oba ostravské celky: Stavebka a Wigym. Není se čemu divit. Pokud jste se pozorně podívali na hrací plochu a viděli tváře hráčů, pak by jste mohli nabýt dojmu, že se na hřišti sešli hráči Vítkovic a FBC, doplnění o FBC Frenštát, MVIL a Tigers, kteří jsou na tréninku a jdou si pinknout. V té chvíli stačilo složit hokejky do kruhu na střed hřiště a rozhodit na obě strany. Tak či tak vznikl dokonalý koktejl zmíněných týmů, čemuž odpovídala hra. Drama do samotného konce. První část opanoval Wigym, druhou stavebka. Nerozhodný stav 1:1 rozlouskla až sedmá série nájezdů. Oba týmy předvedly skvělý florbal a byli odměněni zájmem ostatních týmů a bouřlivým projevem fanoušků. Prostě finále se vším všudy.

Nedalo nám a obrátili jsme se na hráče zúčastněných školních celků a položili jsme jim čtyři otázky.

• Který zápas byl z Tvého pohledu nejtěžší?
• Jak jsi si užil turnaj v takové atmosféře?
• Bylo to fyzicky náročné?
• Máš nějaký zajímavý postřeh z turnaje?

A jaké byly odpovědi? Posuďte sami. Rozhodně jsou zajímavé a stojí za zveřejnění. Někdo odpověděl stručně, někdo se naopak rozmáchl. Všem osloveným děkuji za odpovědi.

---

Který zápas byl z Tvého pohledu nejtěžší?

Jan Pavlínek (Wigym) – Musím říct, že tento rok byl turnaj Top 8 východ opravdu náročný. Když se ohlédnu, jaké týmy jsme měli ve skupině, tak si ještě více uvědomuji, jak cenné je vlastně naše vítězství. Spousta zápasů bylo ukrutně těžkých. Vždyť kluci z Třebíče, kteří skončili v naší skupině jako poslední předváděli parádní florbal a nutili nás ze sebe takřka doslova vyždímat to úplně nejlepší. Kdybych měl ale volit jedno utkání, bylo by to nepochybně finále proti Stavebce. Byl to krásný zápas proti nejflorbalovějšímu soupeři, jakého jsme zatím při naší cestě potkali. Museli jsme si vybrat obrovskou kopu štěstí a hrát opravdu dobře, abychom ho zvládli dotáhnout do vítězného konce, ale nakonec to klaplo a my jsme ve velkém finále.
Petr Káňa (Stavebka) – Pro mě byl nejtěžší zápas ten poslední ve skupině, proti SPŠ Chrudim. Zápas jsem si nemohli dovolit prohrát, a i když jsme prohrávali 0:2, dokázali jsme srovnat a postoupit z prvního místa přímo do semifinále.
Ondra Rafaj (Kostka) – Tak nejtěžší zápas byl určitě proti Stavebce z Ostravy, šlo vidět, že ti kluci hrají pravidelně a měli klid na hokejkách. Kromě pár šancí, co jsme měli z brejků, měli celý zápas pod kontrolou.
Lukáš Říhovský (Stavebka) – Nejtěžší zápas bylo určitě finále, hrálo proti nám hodně zkušených hráčů, které známe z ligy.
Tomáš Závada (Wigym) – Řekl bych, že jednoznačně nejtěžší byl pro nás, tak jak skóre napovídá, zápas se Stavebkou, už jen protože je to škola z Ostravy a tak se někteří známe a víme, kdo je tedy čeho schopný a tak.
Jan Kadlec (Kostka) – Nejtěžší zápas pro mě osobně byl hned první proti SPŠ Stavební Ostrava. Musel jsem být neustále ve střehu a hodně jsem si zachytal, než se kluci rozkoukali. Ani po tom to však nebyla nějaká razantní změna a chytal jsem až do poslední minuty. Turnaj byl skvělý, a i přes to, že náš tým obsadil poslední pozici, jsem rád, že jsme jeli a zkusili jsme si to. Zachytal jsem si proti jiným klukům než například v lize a celkově to bylo takové pěkné zpestření pátku.
Jakub Pilch (Stavebka) – Nejtěžší zápas byl určitě ten finálový, a proto jsem si ho užil nejvíc. Hráli jsme proti favorizovanému týmu, který před minulý rok uhrál velmi dobrý výsledek, věděli jsme, že to bude těžké. Navíc jsem hrál proti klukům, které znám a hrají se mnou v týmu, takže jsem si to moc užil.
Eliška Planková (Wigym) – Pro mě osobně byl nejtěžší zápas hned ten první proti Znojmu. Byl pro nás důležitý a zvládli jsme ho. Já jsem si udělala klid na hokejce a ostatní zápasy už jsem nebyla tak nervózní. Další zápasy byly také samozřejmě těžké, ale my jsme byli v psychické pohodě a věřili jsme si.
Adam Choma (Stavebka) – Nejtěžší zápas byl rozhodně proti Wigymu, protože to bylo finále. Kluci, kteří proti nám hráli, byli florbalisté, kteří měli 2 kompletní pětky, a také s většinou z nich hrajeme za stejným tým, tudíž tam byla velká motivace porazit soupeře, to je ten hlavní důvod proč mi to přišlo jako nejlepší zápas ze všech.
Zdeněk Marčoň (Gym Uničov) – Tak dle mého názoru byl nejtěžši zápas proti Ostravské průmce.. Byl to asi nejflorbalovější soupeř, se kterým jsme měli tu čest hrát. Celou hrací dobu mela Ostrava hru pod kontrolou, nedávali nám prakticky žádný prostor.
Josef Hřivna (Stavebka) – určitě nejtěžší zápas byl proti Wigymu. Myslim, že nabídl spoustu šanci a divácky atraktivních momentů, nájezdy byly skvělé vyvrcholení turnaje.
Tomáš Pavliska (wigym) – Nejtěžší bylo určitě finále se Stavebkou a to hlavně z hlediska psychiky. Fyzicky jsme na tom byli dobře. Byli jsme zahřátí ze semifinále, kde jsme si postup pohlídali, po psychické stránce to bylo horší, ale díkybohu zvládnuté. V první půlce jsme byli lepší, ale neproměňovali jsme šance. Naštěstí tam jeden gól spadl a byli jsme ve větší pohodě. Bohužel po pár našich chybách soupeř dokázal vyrovnat a od té doby se hra stala neuvěřitelně psychicky náročnou a závěr zápasu spíš patřil soupeři. Tak přišly nájezdy… hra nervů. Myslím, že dvakrát nebo třikrát jsme přežili naši smrt, když měl soupeř výhru na lopatě nebo naopak my byli v situaci, kdy jsme museli proměnit. Konečně, tuším v 6. nebo 7. sérii, to Tom Hanzlík prostřelil, Honza Pavlínek vyčapal a my mohli slavit naplno! Sám jsem asi nikdy nezažil větší nervy…. jeden nájezd jsem neviděl, od 5. série jsem klečel, protože jsem jednoduše nezvládl stát na nohou a myslím, že jsem nebyl sám. Uhráli jsme to srdíčkem a zvlášť při nájezdech jsme měli i nějaké to štěstíčko. Zápas se musel líbit všem, byl ve velkém tempu se spoustou florbalových momentů se šťastnějším koncem pro nás.
Petr Pavelek (Stavebka) – Nejtežší zápas byl určitě finálový proti Wigymu. Bylo to hodně o nervy hrálo se nahoru dolu. Při nájezdech se mi asi 4x zastavilo srdce. Ale užil jsem si to a Wigymu gratuluji.
Jan Marančák (Kostka) – Nejtěžší byl první zápas proti ostravské Stavebce, protože měli plný kádr florbalistů a náš tým pouze dva.
Matěj Kozub (Stavebka) – Nejtěžší zápas byl proti Wichterlovu Gymnáziu, byl to od začátku vyrovnaný zápas, měli mnoho stejně dobrých hráčů, jako jsme měli my.

---

Jak jsi si užil turnaj v takové atmosféře?

Jan Pavlínek (Wigym) – Jsem hrozně šťastný z tak obrovské podpory. Vůbec by mě nenapadlo, že se takový parádní výjezd fanoušků u nás na škole naplánuje. Zpětně jsem za to ohromě rád, protože nás opravdu spolužáci hnali dopředu a byli našim šestým hráčem na hřišti. Trochu jsem se obával, že i přes ten velký počet bude v hale ticho, ale všichni opravdu fandili a žili s námi každým zápasem. Taky jsem moc rád, že se na nás přijel podívat náš třídní profesor Měrka. Prostě to, jak teď naše škola poslední týdny žije florbalem je paráda. Profesoři nás potkávají na chodbách a ptají se jak vidíme naše šance, s kým budeme hrát a jaká je atmosféra v týmu. Tohle člověku udělá radost a povzbudí ho to.
Petr Káňa (Stavebka) – Atmosféra byla úžasná, zvlášť fanoušci Wichterlova gymnázia.
Ondra Rafaj (Kostka) – Atmosféra byla super hlavně finále… Užil jsem si to.
Lukáš Říhovský (Stavebka) – Turnaj byl na tom, co se týká atmosféry hůř, nebýt hojné účasti žáků z Wigymu, tak tam prakticky nikdo není, ale dělali úžasnou atmosféru hlavně u finálového zápasu.
Tomáš Závada (Wigym) – Turnaj jsem navzdory mého nepříliš velkého nasazení do hry dost užil. Atmosféra byla opravdu velmi příznivá z důvodu velkého množství skvělých fanoušků, kteří nás přijeli podpořit.
Jakub Pilch (Stavebka) – Atmosféra byla skvělá až v posledním zápase. Wigym si přivezl kvantum fanoušků a ti tu atmosféru, byť proti nám, dělali velmi dobrou. Turnaj jsem si, ale užíval celý s atmosférou či bez ní. Bylo to už na nějaké úrovni se školou a to si prostě nezahrajete každý den. Takže užil velmi.
Eliška Planková (Wigym) – Turnaj jsem si užila. Naši spolužáci a profesoři vytvořili neskutečnou atmosféru.
Adam Choma (Stavebka) – My s kluky jsme atmosféru turnaje poznali jen ve finále, protože se na nás moc lidí v jiných zápasech nedívalo a nikdo nefandil a bylo to takové tiché.
Zdeněk Marčoň (Gym Uničov) – Turnaj byl absolutně dech beroucí pro mě, jako hráče, který na takovéto atmosféry není moc zvyklý. Mel jsem pocit, že každý, kdo tam byl přítomen, tak žil florbalem, jak diváci, tak hráči.
Tomáš Pavliska (wigym) – Atmosféra byla úžasná, moc často takovouhle atmosféru nezažívám, a tak jsem si ji od začátku, nejen já, ale myslím že i cely tým užíval. On má člověk hned lepší tah na branku, když ho do zad tlačí stovka šílících fanoušků, je obrovská radost vstřelit gól a užit si to s lidmi, kteří vstávali v 5 ráno, aby vás mohli podpořit. Klobouk dolů před vedením školy a naším vedením, že tohle zorganizovali a hlavně povolili. Měli jsme ze začátku trochu obavy, že bude ticho a zatleská se maximálně při gólu a výhře. Obavy šly stranou hned po úvodní minutě prvního utkání. Jak jsme postupovali turnajem, emoce nabíraly větší obrátky a ve finále už to bylo to pravé fanouškovské peklo! Byla to proste paráda a já doufám ze minimálně stejný počet dorazí i do Ostravar arény!
Petr Pavelek (Stavebka) – První kola neměla atmosféru v podstatě žádnou, hrálo se dopoledne. Cítil jsem se víc jako na tréninku nebo na přáteláku než na celostátním turnaji. Naopak V Brně to díky studentům Wigymu vypadlo jako na ligovém zápase a jsem rád, že přijeli a vytvořili skvělou kulisu.
Jan Marančák (Kostka) – Atmosféra byla skvělá, bylo tam mnoho fanoušků ze škol.
Matěj Kozub (Stavebka) – Atmosféra byla vynikající, jen nepodporovali naše mužstvo, ale i přesto se hrálo o dost lépe, než kdyby tam nikdo nebyl.

---

Bylo to fyzicky náročné?

Jan Pavlínek (Wigym) – Pět zápasů během pár hodin je dost náročné. Na mých kolenou, která takovýmto turnajům úplně odvykla, to bylo dost znát. Borci, kteří ale hrají KB ligu jsou zvyklí ještě na větší nálož, takže tým to fyzicky zvládl na výbornou. Každopádně mi přišlo opravdu vhod, když mi kluci dali možnost si před finále trošku oddychnout, tím že soupeře zlomili brzo. Mile rád jsem v té chvíli přepustil místo mezi třemi tyčemi Tomáši Závadovi, který podal spolehlivý výkon.
Petr Káňa (Stavebka) – Určitě to bylo náročné, ale pro mě osobně bylo nejhorší, že jsem byl už od brzkých ranních hodin na nohou, protože vlak do Brna nám jel už před šestou ranní.
Ondra Rafaj (Kostka) – Myslím si, že mám fyzičku dobrou takže pro mě osobně to problém nebyl.
Lukáš Říhovský (Stavebka) – Fyzicky to bylo samozřejmě lehčí, zápasy nebyly tak náročné protože se hrálo 2×10 minut bez stopování.
Tomáš Závada (Wigym) – Co se týče fyzické náročnosti osobně nemůžu moc říct. Ale z osobní zkušenosti vím, že není moc jednoduché hrát třeba jen 2 zápasy na 100% za jeden den a kluci byli postaveni do situace, kdy žádný zápas nebyl lehký, bylo třeba do toho dát opravdu všechno, a to v každém zápase, abychom se dostali až do superfinále.
Jan Kadlec (Kostka) – Jsem zvyklý chytat i 3x 20 minut, takže 2x 10 minut nebylo nikterak fyzicky náročné. Spíše tím, že jsem jel sám brankář, tak se mi ta únava posčítala a ve vlaku zpátky domů jsem spal. Takže ano, fyzicky náročné to bylo, ale ne víc, než normální zápas v lize.
Jakub Pilch (Stavebka) – Tím, že se hrálo 2×10 min, tak ani ne. V přepočtu na normální ligový čas to vyjde na stejno, takže to bylo v pohodě.
Eliška Planková (Wigym) – Pro mě osobně moc ne. Sice jsme odehráli 5 zápasů, ale měli jsme 2 lajny, které se pravidelně střídaly a krátký hrací čas.
Adam Choma (Stavebka) – Fyzicky náročné mi přišlo asi jen finále, protože to byl poslední zápas dne, a také proto, že jsme hráli proti nejkvalitnějšímu týmu na turnaji.
Zdeněk Marčoň (Gym Uničov) – Fyzicky náročné to opravdu bylo. Hráli jsme 5 zápasů a jelikož nás bylo málo, tak jsem mockrát nestřídal, takže pro mě to bylo hodně náročné.
Josef Hřivna (Stavebka) – Turnaj mi nepřišel nějak zvlášť fyzicky náročný díky pauzám mezi jednotlivými zápasy, na druhou stranu mi přijde škoda, že zápasy nebyly delší.
Tomáš Pavliska (wigym) – Fyzicky to náročné určitě bylo, ale většina z nás je na takovou zátěž zvyklá, navíc jsme si ušetřili jeden zápas přímým postupem do semifinále a měli jsme solidní počet hráčů, některé školy na tom byly mnohem hůř. Každopádně, jak už jsem říkal, když máte v zádech stovku fanoušků na nějakou únavu si vzpomene nejdřív v autobuse cestou domů.
Petr Pavelek (Stavebka) – Určitě už jsem zažil turnaje, které byly fyzicky podstatně náročnějsi. Většina zápasů se hrála ve svižném tempu, nicméně zápasy byly velmi krátké. Z čehož občas plynula nervozita, málo času, málo prostoru na chyby a na jejich případnou opravu.
Jan Marančák (Kostka) – Pro mě rozhodně ne, fyzicky jsem na tom skvěle a čas byl krátký a extrahrubý.
Matěj Kozub (Stavebka) – Po fyzické stránce to nebylo až tolik náročné, očekával jsem větší tempo.

---

Máš nějaký zajímavý postřeh z turnaje?

Jan Pavlínek (Wigym) – Na turnaj jsem se hrozně moc těšil, i proto, že je to první fáze poháru, kdy se jede trochu dále než do centra. Moc mě baví tyhle pohodové cesty na zápasy a následně zpět. Zvláštní to bylo tím, že tentokrát jsme jeli autobusem. Měl jsem trochu strach z dopravní situace, ale ve finále nám byl tenhle způsob cesty ještě mnohem komfortnější než vlak a velkým dílem přispěl k naší předzápasové pohodě. Nejpříjemnějším zjištěním ale stejně nakonec byla skutečnost, že i když zde bylo 8 nejlepších z východu, hrálo se spoustu napínavých a vypjatých zápasů proti týmům z různých částí republiky, tak jsme nakonec ve finále potkali kluky z ostravské Stavebky, které dobře známe. Nejlepší florbal se prostě hraje tady u nás v kraji a to mě hrozně moc těší.
Petr Káňa (Stavebka) – Postřehů mám několik. Užili jsme si to, měli jsme super kolektiv, škoda jen, že chyběla třešnička na dortu (postup do superfinale).
Ondra Rafaj (Kostka) – Tak organizace byla parádní na zápasy se nečekalo, všechno bylo jak má být. Volno mezi zápasy bylo taky v pohodě. Hala je parádní, celý komplex je úžasný. Hráčů bylo dobrých mnoho.
Lukáš Říhovský (Stavebka) – Byly určitě hodně pěkné ceny, jak pro celé týmy, tak pro nejlepší jednotlivce ( branky, hokejky, míčky, atd… ).
Tomáš Závada (Wigym) – Myslím, že jako zajímavý postřeh bych považoval fakt, že nikdy nic není ztracené a vždycky stojí za to bojovat dál. To se ukázalo hlavně při nájezdech, kde jsme se několikrát dostali do situace, která vypadala bezvýchodně, ale pokaždé se nám z ní dokázalo, ať už se chybou soupeře nebo skvělým zákrokem gólmana, dostat. Je pozitivní, že jsme i přes tyto momenty nepřestali doufat a bojovat.
Jakub Pilch (Stavebka) – Na celém turnaji hrála jen jedna holka, což by se mělo do příštích let změnit. (Smích)
Eliška Planková (Wigym) – Celý turnaj bych zhodnotila velmi kladně. Cesta probíhala v dobré atmosféře, na halu jsem zvyklá z ligových zápasů, každý hráč ze sebe vydal to nejlepší a výsledek je účast v Ostravar aréně.
Jan Kadlec (Kostka) – Určitě musím zmínit, že jsem se po dlouhé době viděl s kluky, se kterými jsem byl v roce 2014 na Prague Games za ostravské “Škorpíky”. Nebyl to ani rok, co jsem chytal a už jsem se skvělou bandou na turnaj, na který doteď vzpomínám. Bylo fajn se s nimi zase setkat, pokecat a hlavně vidět, jak moc se zlepšili.
Adam Choma (Stavebka) – Turnaj jako takový mě bavil a musím uznat, že mi přišlo dost vtipné to, že jsme byli rádi za to, že s námi jel aspoň 1 učitel, protože naše škola absolutně neměla zájem o to, že jsme vůbec nějaký turnaj hráli, ale jak jsme mohli vidět na Wichterlovu gymnáziu, tam to byl přesný opak. Přijeli s vlastními fanoušky/kamarády, kteří je celý turnaj podporovali a my jsme byli rádi, že nám naše škola půjčila dresy, ať nehrajeme jen v černých trikách. Jinak mě celý turnaj bavil, cesta na halu byla v pořádku, rozhodčí pískali v pohodě, i když se někteří kluci z jiných týmů zbytečně nervovali. Na závěr bych chtěl poděkovat všem klukům co reprezentovali naší školu a poděkovat jim za to, že do toho turnaje vložili maximum a nic nevypouštěli.
Zdeněk Marčoň (Gym Uničov) – Par postřehů mám, které se mi vryly do paměti. Úplně prvně mě zaujala divácká podpora Wichterlova Gymnázia, a jelikož se hrálo na dvou hřištích zároveň, tak se to trošku pletlo ( sirény, hvizdy rozhodčich), ale co mě opravdu uchvátilo bylo, když dalo ostravské gymnázium gól. I 20 sekund po tom gólu se hala VUT otřásala v základech. Dalším mým postřehem bylo, že jsem viděl hrát za ostravské gymnázium děvče a připadalo mi, že se co nejvíc snaží vyrovnat tamnějším klukům, protože takovou bojovnost jsem snad ještě neviděl. Nebála se, chodila do soubojů, málo kdy se stalo, že by ho prohrála a měla fantastický press. To je asi tedy vše.
Tomáš Pavliska (wigym) – Určitě mám nějaké postřehy. Cesta domů autobusem byla zážitek, zpívalo se a panovala ta správná vítězná atmosféra, pro tohle to všichni hrajeme, abychom se vraceli jako vítězové. Chtěl bych vyzdvihnout 2 hráče našeho týmu. Honzu Pavlínka, který začátkem sezóny kvůli zdravotním problémům musel s florbalem skončit, nicméně i přes tuto dlouhou a trvalou pauzu se postavil mezi tyče a podržel cely tým v klíčových momentech, takže všechna čest. No ale především chci vyzdvihnout Elišku Plankovou, která se dokonce dostala do All star celého turnaje a právem. Úžasně se s tím vypořádala, zvládala osobní souboje. Obzvláště pak jeden moment, většině přítomných musel zůstat v paměti… ve finále obránce soupeře téměř prosadila na zadek a šla na branku, akorát tomu zakončení chybělo trochu toho štěstíčka, ale i tak skvělý výkon.
Petr Pavelek (Stavebka) – Jak už jsem říkal, hodně mě překvapil a potěšil kotel Wichterlova Gymnázia, který ve finálovém kole vytvořil skvělou atmosféru. Jinak mě žádná zvláštni událost nenapadá.
Jan Marančák (Kostka) – Výborné vyvrcholení ve finále až v nájezdech.
Matěj Kozub (Stavebka) – Díky tomuto turnaji jsem se více sblížil s kluky z ostatních tříd, užili jsme si hodně zábavy a celkově to bylo super. Jen konkurence nebyla moc vysoká, což mě trochu překvapilo, protože jsem čekal vyrovnané duely a přitom jsme proklouzli hladce až do finále.