Jedenáct let radosti z pohybu

Podbeskydská florbalová liga

Podbeskydská florbalová liga

Již jedenáct let přináší Podbeskydská florbalová liga radost z pohybu a z možnosti hrát oblíbený sport. Podbeskydská florbalová liga (PFL) slouží jako sportovní vyžití zejména mládeže. To je priorita organizátorů soutěže, na které chtějí stavět i do budoucna. Neboť sport je pro děti a mládež určitě smysluplná forma trávení volného času. Navíc PFL je soutěž, která umožňuje sportovní vyžití nejen sportovním klubům, zaměřujících se na výchovu sportovců, ale rovněž i zájmovým sdružením či volnočasovým centrům, což potvrzuje trenér SVČ Luna Příbor Petr Flögel: „Podbeskydskou florbalovou ligu jsme zvolili, protože jsme neregistrovaný klub. A jelikož není příliš neregistrovaných soutěží pro mládež, tak byla PFL jasnou volbou.“

Otázku, proč PFL pořádají a věnují ji svůj volný čas, jsem položil oběma hlavním organizátorům soutěže. První odpovídá Miroslav Jasso ze Sokola Frýdlant n/O: „Celky tak mají možnost porovnat svou výkonnost s jinými týmy, je to také motivace pro trénink a výchova k zodpovědnosti a cílevědomosti. Smyslem by měla být především radost ze hry. Některým hráčům vyhovuje také to, že není těch turnajů za sezónu příliš moc (myšleno jako pro jednu kategorii). Výhodou soutěže je, že se hraje na dvou hřištích současně, takže turnaje i při větším počtu družstev mají spád a další přínosem je to, že díky menšímu hřišti jsou všichni hráči velmi často na míčku.“
Druhým dotázaným je Zdeněk Polách z FBC Sokol Frenštát p/R, který mi sdělil: „Ačkoliv mnozí už „přičichli“ k velkému florbalu, mnozí zažívají emoce při ligových zápasech, přesto si myslím, že PFLka stále zůstává v našich srdcích. Jezdíme na ni rádi a užíváme si ji. A já stále tvrdím, že není lepší trénink, než zápasy Pflky. No a pro naše dvě nejmladší kategorie je to stále top soutěž, kde by měli ukazovat své schopnosti. Shrnuto a podtrženo: PFLka je cesta nikoli cíl. A my po této cestě jdeme rádi…“

V roce 2016 se stali mistry PFL naši kluci ročníku narození 2005, v roce 2017 jejich úspěch zopakovali ročníky 2006 a kluci ročníku 2007 zkompletovali zlatý hattrick v PFL!

Přípravka

Tato kategorie nejmladších sportovců letos zaznamenala nárůst zúčastněných týmů, kterých se představilo celkem šest, což bylo jistě ku prospěchu věci. Kvalitě turnaje hodně prospěla účast týmů z Karviné a Havířova.
Pozitiva účasti těchto týmů hodnotí Miroslav Jasso: „Oba týmy hrály skvěle a pro hráče ostatních týmů to byla výborná motivace a ukázka, kam se mohou výkonnostně posunout. Je zřejmé, že takové výkonnosti sice určitě nedosáhneme, protože nemáme tak velkou členskou základnu a navíc se snažíme, aby si zahráli všichni, i ti, kterým to moc nejde, ale snaží se a chtějí hrát, ovšem pro motivaci k tréninku to bylo ideální. Dokonce už během soutěže byl u většiny hráčů zcela patrný jejich zlepšující se herní projev.“
V této kategorii se představilo 89 hráčů v poli a 15 brankářů. Celkem bylo v této kategorii odehráno 45 zápasů. Všechny zúčastněné týmy převzaly na posledním turnaji poháry a diplomy za umístění a všichni hráči obdrželi medaile. Je třeba ocenit účast nejvzdálenějšího týmu z Kostelce na Hané. Věříme, že toto je jen začátek jejich sportovní cesty a že se z většinou z těchto mladých nadšenců budeme vídat na hřištích i nadále.
„Kategorie přípravka byla letos určitě nejkvalitnější v celé dlouhé historii soutěže. Věříme, že se všichni setkáme i v příštím ročníku a snad se opět objeví naši nejvzdálenější soupeři a snad i sportovní kamarádi z Kostelce na Hané!“ shrnuje Zdeněk Polách a pochvalně pokračuje dále: „Potěšil určitě zájem rodičů a příbuzných. Na dvou nejmladších kategoriích bylo vždy „plno“ a volné místo na ochoze ke sledování hry se hledalo jen těžko.“
Mirek Jasso rovněž v pochvalném duchu navazuje: „Vyzdvihl bych skvělou a korektní diváckou podporu rodičů a také vstřícnou komunikaci mezi vedením havířovského/karvinského a klubu a námi, kdy nám před začátkem PFLky poskytli termíny jejich zápasů v ČFbU a já jsem pak mohl naplánovat termíny PFLky tak, aby se zápasy navzájem nekryly.“
Na otázku co ho letos mile překvapilo odpovídá: „Účast týmů z Kostelce na Hané a z Olomouce se zdůvodněním, že u nich nikde v okolí žádná taková amatérská soutěž není, tudíž nemají kde hrát a jsou ochotni obětovat čas i peníze a jezdit až sem k nám – je to znamení, že takovýchto dalo by se říci projektů moc není a že naše soutěž snad má něco do sebe.“

Přípravka 1.FBC Karviná; FOTO: Martin Szotek

Mladší žáci

Počet osmi zúčastněných týmů umožnilo rozdělení soutěže na dvě části. Důvod mi vysvětlil Miroslav Jasso: „V té první se utkaly všechny týmy mezi sebou navzájem, aby se takzvaně „otestovaly“. Potom soutěž přešla do nástavbové části, kdy se rozdělila na úspěšnější čtveřici, která bojovala o umístění „na bedně“ a čtveřici, která bojovala o umístění na 5 – 8 místě.“
Jeho slova potvrzuje i Zdeněk Polách: „Utkávaly se tak výkonostně vyrovnanější týmy a soutěž byla daleko zajímavější. Což prospělo jednak samotným hráčům a jednak to výrazně přidalo na zajímavosti a dramatičnosti soutěže až do posledních zápasů.“
V 76 zápasech této kategorie se představilo 116 hráčů v poli a 18 brankářů. Nutno zdůraznit, že se soutěže zúčastnilo několik velmi talentovaných hráčů a také samotný herní projev a předváděné florbalové akce byly častokrát velice pohledné, což je velkým příslibem do budoucna. Všechny týmy si odnesly poháry, diplomy a všichni hráči medaile…
„Také zde bych ocenil podporu a divácký zájem rodičů.“ uzavírá oceněním kategorii Miroslav Jasso.
Když jsem nezávisle položil oběma trenérům otázku: „Který ze svých týmů by jsi zmínil a ohodnotil?“ oba shodně ocenili kategorii mladších žáků.
První se ujal slova Zdeněk Polách: „Pro náš oddíl je v Podbeskydské florbalové lize určitě nejdůležitější kategorie mladších žáků. S touto kategorií se totiž neprezentujeme v soutěžích Českého florbalu a tak je tato soutěž pro naše děti vrcholem jejich sportovního snažení. Letos se oběma našim týmům dařilo a po dramatických bojích se do finálové čtveřice kromě A týmu probojoval i náš mladý, záložní tým. To mu zaručilo dalších šest zápasů proti těžkým soupeřům. Áčku se popáté v řadě podařilo celou soutěž vyhrát a to navíc bez jediné porážky. Béčko skončilo čtvrté ale svými výkony určitě naznačilo své možnosti do budoucna. A velkou pochvalu zaslouží i rodiče! Při nevstřícnosti Českých drah při zajišťování jízdenek dokonale zastoupili tuto společnost a my tak vyřešili problematiku dovozu a odvozu na turnaje. Děti se jim za to odměnily výbornými výkony.“
Miroslav Jasso volí rovněž mladší žáky především B a C tým: „Ohodnotil bych svůj tým mladších žáků „B“ a „C“ za jejich snahu, píli, nasazení a bojovnost při zápasech a za aktivní přístup k tréninku, jsou to kluci všichni sice vzrůstem malí, ale duchem velcí. Na nejlepší sice nemají, ale jejich chuť a zájem je pro mě jako pro trenéra tou nejlepší motivací a „nabíječem“ energie, že má smysl v započaté práci pokračovat.“

Mladší žáci FBC Sokol Frenštát pod Radhoštěm

Starší žáci a dorost

Ve spojené kategorii starších žáků a dorostenců je v podstatě standardní každoroční týmové složení a tak mezi sebou letos soupeřilo opět šest týmů. „Určitě bychom nějaký další tým uvítali. I tak jsme byli ale svědky zajímavých bojů a letos se poprvé mezi vítěze soutěže zapsal tým Luny Příbor.“ sděluje frenštátský trenér Zdeněk Polách.
Jeho slova potvrzuje frýdlantský trenér Miroslav Jasso: „V této kategorii se dlouhodobě projevuje úbytek hráčů při přechodu z kategorie mladších žáků, způsobený často přechodem na střední školy a nárůstem jiných zájmů. Ovšem ti, kteří vydrží, dokazují, že je florbal opravdu baví, což pozitivně projevuje na herní kvalitě a předváděné hře.“
Určitě spokojený je trenér Petr Flögel, který hrdě konstatuje, že: „LUNA Příbor se PFL účastní již 4. rokem. Za tyto čtyři roky se nám dvakrát podařilo vybojovat třetí místo jednou páté místo a letos se nám podařilo PFL vyhrát.“ Petr Flögel ještě doplňuje: „Je to obrovské zadostiučinění pro všechny z nás. Jak pro mě a mého syna se kterým trénuji tento tým, tak i pro všechny naše odchované hráče z Příbora a okolí, kteří se s námi do těchto soubojů pouštějí s velkou vervou. Jsme velice šťastní, že i v našich podmínkách dokážeme porazit ligový tým jako je Frenštát pod Radhoštěm. Tyto úspěchy nám dodávají nové síly do dalších turnajů a příští sezóny.“
Na tomto místě je opravdu potřeba ocenit trenéry, protože to s kluky v tomto věku nemají často vůbec jednoduché. Odehráno bylo 45 zápasů ve kterých se představilo 72 hráčů v poli a 12 brankářů.

Vítěz kategorie Starší žáci a dorostenci SVČ Luna Příbor

Ženy a dívky

Letos byla poprvé vypsána soutěž pro pro ženy a dívky díky přihlášení tří týmů. Premiéra byla velmi vydařená. Zápasy byly vyrovnané a konečná tabulka o poměru sil na hřišti příliš nevypovídá a vše mohlo to dopadnout úplně jinak. Bylo patrné, že holky hrají teprve druhým rokem, ale právě díky té vyrovnanosti byly zápasy zajímavé.
„Dva dívčí týmy to zkoušely už loni, to ale ještě hrály společnou soutěž s chlapci,“ vysvětluje Zdeněk Polách: „Což samozřejmě nebylo nejlepší. Po přihlášení třetího týmu tak došlo na samostatnou soutěž a určitě bylo na co se dívat a my, pořadatelé, máme z tohoto počinu velkou radost a věříme a doufáme, že se nám podaří tuto kategorii zorganizovat i v příštím ročníku. Další případné dívčí týmy jsou jistě vítány.“ láká další účastnice Zdeněk Polách.
„Každopádně bylo vidět, že některé hráčky udělaly i za těch pár měsíců velký pokrok. Nezbývá než doufat, že u florbalu vydrží a získané zkušenosti zúročí v příštím ročníku PFLky“ s optimistickým úsměvem říká Miroslav Jasso.
V letošním ročníku se v 15 zápasech představilo 49 dívek jako hráček v poli a 8 dívek v pozici brankářky.

Dívky a ženy FBC Sokol Frenštát p/R; FOTO: Zonerama Frenfoto

PFL pořádá současně i soutež mužů, která má nejpočetnější zastoupení. Po desítkách náročných zápasů zná soutěž své vítěze. Soutěž mužů však není předmětem zájmu našeho webu. Musíme však zmínit, že dresy mužů obléká velké množství hráčů ve věku dorostenců, juniorů a mužských prvoročáků. Nejlepším výsledkem práce trenéra je zjištění, že Vaši odchovanci z řad starších žáků založí vlastní tým a účastní se soutěže, kam se jako děti naučili jezdit. Podobně jako já, to cítí Miroslav Jasso, který mi řekl: „Také bych ohodnotil svůj tým mužů, jsou to všechno mí bývalí odchovanci, z nichž někteří už mají rodiny či už ani nebydlí ve Frýdlantu, ale přesto se na všechny turnaje sešli téměř v plném počtu a při setkání s nimi mám vždy takový těžko popsatelný skvělý pocit.“

Lze říci, že letošní PFL skončila nad očékávání dobře. Máte i nějaký nemilý postřeh? Pohotovou vtipnou odpověď měl nachystanou Zdeněk Polách: „Nemůžu říct, že by mě letos něco nemile překvapilo, tudíž je milé překvapení, že nic nemilého se nestalo 🙂 .“ Kdežto Miroslav Jasso hodnotí rozvážněji: „Ono to ani není překvapení, ale spíše dlouhodobý problém – a to jsou … rozhodčí – téměř nikdo nechce pískat, dokonce ani trenéři týmů či hráči, kteří působí nebo působili v ČFbU, ale na druhé straně mají zase někteří trenéři a hráči k rozhodčím neustálé připomínky, i když tito pískají dle mého názoru velmi slušně. Nelze se potom divit, že i těch pár lidí, kteří jsou ochotni pískat, už po těchto „zkušenostech“ v pískání dále pokračovat nechtějí. Snažím se to všem stále dokola vysvětlovat, ale valný účinek to nemá … ono totiž takových notorických kritiků a stěžovatelů stačí pár a už se s tím toho moc dělat nedá.“ podotýká Mirek a pokračuje: „Druhý poznatek také k rozhodčím – jako pořadateli mi často nezbývá nic jiného, než pískat v době, kdy ve vedlejší tělocvičně hrají mí kluci anebo ještě horší varianta, kdy musím pískat své kluky – nikdo jiný to nedělá, takže nikdo neví, jak je to těžké, a já to vůči svým klukům cítím jako velký dluh a vím, že některé naše zápasy mohly skončit úplně jinak, než skončily, protože ti kluci prostě na střídačce trenéra potřebují…(pozn.: uvedené připomínky k rozhodčím platí pro všechny kategorie kromě mužů).“ Závěrem pokračuje smířlivěji a s naději: „Jsem rád, že čím dál více týmů začíná chápat, že soutěž pořádámě proto, aby si k nám všichni jezdili především zahrát a ne se rozčilovat, hádat či kritizovat a mým největším přáním je, aby to pochopili úplně všichni.“ Zakončuje s úsměvem. 🙂

Hlavní organizátoři PFL – vlevo Zdeněk Polách, vpravo Miroslav Jasso

Než článek zakončím, tak jsem trenérům položil dotaz ve znění, zda-li chystají do příštího ročníku nějakou změnu?
Svou vizi na příští rok odhaluje Miroslav Jasso: „O změně uvažuji v tom smyslu, že bych se chtěl možná opět vrátit k odpoledním turnajům, protože celkem je těch turnajů strašně moc a kromě Vánoc a jarních prázdnin trávím všechny soboty a neděle od listopadu do dubna v tělocvičně. Sice pak budou některé turnaje na celý den, ale zase bude občas nějaký víkendový den volný, což ocení především moje manželka, které si nesmírně vážím za její toleranci a pochopení a moc jí děkuji, protože jak říkám vždy a všude, i díky ní může PFLka existovat v takové podobě, v jaké existuje, nehledě na to, že kromě turnajů pořádám i plno dalších jiných akcí…“
„Jako pořadatelé jsme se shodli, že letošní ročník byl zatím nejúspěšnější a nejkvalitnější v historii. Moc prostoru na nějaké razantní změny nemáme ale určitě bychom rádi minimálně navázali na úspěšnou letošní soutěž. Samozřejmě bychom rádi uvítali i další týmy v mládežnických kategoriích a rádi bychom udrželi i kategorii dívek a žen.“ uzavírá dotaz Zdeněk Polách.

Jsem rád, že XI. Ročník PFL skončil úspěšně, oceňuji týmy za účast a vybojované výsledky a především smekám klobouk před dvojici obou hlavních organizátorů Miroslava Jassa a Zdeňka Polácha za odvedenou práci. Jestli si myslíte, že PFL je jejich jediná aktivita, tak to se mýlite. Ihned po skončení soutěže zorganizovali velký turnaj dívčích celků z Moravy a připravují Přebor Moravy mladších žáků a přípravky.

Na viděnou ve 12. ročníku.

Finálový den s předáváním pohárů a medailí

About the Author: ivo sin