Osobnost měsíce dubna – Zdeněk Marčon

Nejdůležitější při střelbě je moment překvapení

Zdeněk Marčon FBC Uničov

Sestavujeme-li tým, klademe důraz na jeho vyváženost, protože každý člen má svůj význam pro jeho fungování. Jedná-li se o tým sportovní, kde výsledkem poměřování je výkon v podobě výsledku, je vzájemná souhra jeho článků velmi důležitá. Každý hráč má svou roli (může jich mít i několik) v rámci týmu, pětky, útočné formace, obranné dvojice, jinou při útočné akci, jinou v obranném postavení či na střídačce. Můžeme tak například rozlišit kapitána, ofenzívního beka, rozehrávače, organizátora, týmového hráče a další, ale v neposlední řadě také tahouna týmu.
Jeho úkolem je systematická práce. Trenéři spoléhají na jejich produktivitu, protože co více tým nakopne, než gól ve správné chvíli? Pro měsíc duben jsme zvolili dva „tahouny z menších klubů“, kteří se stojí za velmi dobrými výsledky svých týmů. Tahounem juniorů FBC Uničov je Zdeněk Marčon. Hráč s výbornou technikou a dobrou střelou. Výborně čte hru, což jej s čichem na gólovku, přímo předurčuje k vedení uničovských statistik. Dvě kola před koncem soutěže 2. ligy juniorů skupiny 7 vede statistiku Uničova s 29 body (21+8). Zdeněk je veselý, kamarádský dalo by se říct, že je motivátor, jak v šatně, tak i na střídačce a hřišti.

Ahoj Zdeňku,
jsi rozený střelec. Když nikdo, tak ty tu branku dáš. Jsi nejproduktivnější v týmu. Připouštíš si roli tahouna týmu? Cítíš se jako lídr?

S názorem, že jsem tahoun, jsem se už párkrát setkal a zejména v rozhodujících situacích se jako lídr a tahoun cítím. Pro mě je ale daleko důležitější, aby se klukům hrálo se mnou dobře. Vždy se ale snažím, abychom se tahouny stali všichni. Základem je dobrá parta – cítit se v týmu plnohodnotný a platný.

Máš nyní 29 bodů, překonáš třicítku? Nosíš v hlavě například počet gólů či kanadských bodů, které by jsi chtěl za získat za sezonu a na zápas? Dá se to odhadnout?
Aktuální situace je, že už nemám 29 bodů, ale 36. Body v hlavě nenosím. Statistiky střelců a gólmanů z jiných týmů v tabulkách nesleduji. Když jsme na turnaji, tak mám možnost sledovat hráče a gólmany přímo ve hře. Pro mě je přínosnější vidět hráče s gólmany v akci. A co se týče mých střel? Není to jenom přemýšlení, není to jen cit, ale kombinace obou. Nejdůležitějším prvkem při mé střele je moment překvapení.

Byla ve tvém florbalovém životě sezóna výjimečně vydařená či nepodařená po gólové stránce a proč?
Moje nejúspěšnější sezona byla 2016/2017. Důvodem byly obrovské zkušenosti, které jsem získal jak já, tak kluci v týmu. Hráli jsme první dorosteneckou ligu. Ačkoliv jsme na tom výsledkově nebyli nejlíp, náročnost ligy a exkluzivita soupeřů pro nás byla obrovská příležitost zahrát si s takovými velikány, jako jsou: Bulldogs Brno, FBC Ostrava, Vítkovice a další. TOP zápas se konal s FBC Ostravou zde v Uničově, kdy jsme hráli prakticky náš poslední zápas v první lize dorostenců. O to více jsme se hecli a zkusili Ostravu porazit. Nakonec jsme podlehli ve výsledku 5:6, ale všichni diváci tomuto zápasu tleskali ve stoje.

Zápas proti FBC Ostrava (sezóna 2016/2017)

Existuje nějaký TOP gól, který stojí za zmínku?
Můj TOP gól padl v této sezoně (2017/2018) a to proti 1. MVIL Ostravě. Jelikož, jak se dalo čekat jsme na začátku zápasu prohrávali, ale opět jsme neházeli flintu do žita a dotahovali. Dokonce jsme i vyrovnali a zápas se začal postupně obracet. Našeho útočníka Michala Dohnala při uniku nedovoleně zastavili, a tak následovalo trestné střílení (nájezd). Vzal jsem osud zápasu do svých rukou a postavil se proti ostravskému golmanovi. Nájezd jsem proměnil, tudíž kladu tomuto gólu velkou váhu z hlediska důležitosti zápasu.

Platí pravidlo, že Tvé sebevědomí se odráží na hře tvých spoluhráčů?
Částečně to pravidlo platí, ale ne úplně vždy. Snažím se být vždy dostatečně silný, a když se mi nedaří, snažím se v první řadě dělat něco se sebou. Jsou zde hráči, kteří mají také ohromné florbalové zkušenosti, tudíž jsou schopni vidět zápas ze stejného pohledu jako já – např. Daniel Zmrzlý a Jan Hublar. Svými výkony a přístupem jsou tedy schopni přijmout roli tahouna/ů.

Jaká je tvá nejlepší vlastnost pro uničovský tým? Jaký máte kádr?
Kádr máme velice úzký. Protože město Uničov má pouze 12 000 obyvatel a je tu plno dalších sportů např. fotbal, hokej házená atd.., tak je velmi omezený výběr. Mým přínosem pro FBC Uničov je, že dokážu stmelit a nabudit celý tým. A předpokladem pro to je právě schopnost komunikace a smysl pro humor.

Účast na turnaji regionálních výběrů dorostenců 2017 v České Třebové

Svými výkony v dorostu jsi zaujal krajské trenéry výběrů Olomouckého kraje a byl jsi nominován na celorepublikový turnaj. Očekávali od tebe góly nebo jsi měl jiné úkoly?
Na celorepublikovém turnaji jsem byl ve třetí lajně, která byla tzv. „mix“, tudíž jsem hrál s kluky, kde každý byl z jiného klubu a hnali mě vpřed. Celkově se od nás očekávala spíše obranná hra, ale někdy jsme uměli i udeřit do soupeřovy obrany, což plynulo z perfektního vysokého presingu. Celkový výběr a nominace na celorepublikový turnaj mi daly nesmírné množství zkušeností. Tyto zkušenosti jsem převedl do FBC Uničov, který byl za ně velmi vděčný. Pro mě to byl jak přínos zkušeností, tak toho, že není hráč na hřišti jen pro střelení gólu.

Kdyby jsi se stal (čistě hypoteticky) jedničkou mezi útočníky a mohl si vybrat jakéhokoliv spoluhráče do pětky, kdo by to byl a proč?
Já bych zůstal se svým týmem. Vybral bych si k sobě do útoku na křídla Adama Čundrleho a Michala Dohnala. Obrana by se skládala z Daniela Zmrzlého a Jakuba Zámečníka. A naši klec by zamkl Jan Hublar.

Kdy jsi poprvé pocítil, že jsi střelec? Kolik času věnuješ trénování techniky střelby?
Já jsem to nikdy sám nepociťoval. Hrál jsem si svůj florbal a moc jsem nehleděl na to, jestli jsem střelec nebo ne. Chodíme si s kluky často zastřílet, takže tréninku střelby se nyní věnuji hodně. Dříve to bylo spíše tak, že jsem ani nepociťoval, že se nějak zlepšuji ve střelbě. Poprvé do týmu mě přivedl Mgr. Leopold Čížek, se kterým jsem absolvoval své začátky se závodním florbalem. Dokonce každý den před vyučováním byl ochotný udělat „trénink pro dobrovolníky“, kde jsem se naučil základy techniky florbalové střelby. Florbalu jsem propadl od té doby, co jsme v elévech na Hummelu v Brně skončili druzí hned za Black Angels Prahou. Vzpomínám si na zápas, kde jsem dal osm gólu. Bylo to ve starších žácích proti celku Šumperk Lynx. Celkový výsledek byl 16:2.

Zápasy FBC Uničov; FOTO: Leopold Čížek

Co by jsi bral jako splnění florbalového cíle? Máš nějaký vysněný klub nebo soutěž? A co případné angažmá v cizině?
Měl bych zájem si vyzkoušet nějaké soustředění (camp) ve Švédsku nebo Finsku a okusit, jak to chodí v kolébkách florbalu. Mou prioritou je škola, kde prospívám bez potíži. Na vysokou školu bych chtěl do Brna nebo Olomouce na fakultu tělovýchovy.

Život není jen florbal, prozraď nám, máš i jiné zájmy a záliby, které nesouvisí s děrovaným světem?
Jako každý mladý člověk mám rád filmy a hudbu. V současnosti už nehraji, ale osm let jsem hrál na klavír. A jsem za to rád, protože právě zkušenosti z klavíru jsem převedl na hřiště: spolupráce hemisfér, což souvisí s motorikou a koordinací pohybu, dále pak potlačení trémy (koncerty) a soustředěnost.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí při střelbě a nepřeberné množství krásných branek.

About the Author: ivo sin