Tři roky od bronzu juniorů v Helsingborgu

Reprezentace juniorů v Chomutově

Minulý víkend (2.-4. února 2018) v Chomutově proběhlo soustředění české reprezentace mužů a juniorů v době, kdy ostatní týmy bojovaly v kvalifikačních turnajích o postup na MS v Praze 2018. Junioři pod vedením realizačního týmu v čele s Jiřím Jakoubkem sehráli tři přátelská utkání se Švýcarskými vrstevníky. Zápasově skončili smírně prohra-remíza-výhra. V týmu českých juniorů nechyběly stálice mládežnické reprezentace, které byly doplněny hráči novými a z širšího kádru. Zajímá nás, jak se bude Moravákům (Kůra, Koláčný, Kolajta, Šindler, Švéda a Štěpánek) dařit a jestli se udrží či někdo přibude do tak náročného procesu, který se jmenuje REPRE. Do MS v roce 2019 je však daleko a cesta je ještě dlouhá. Naším přáním je, aby lvíčata přivezla z MS další placku do třetice za sebou. První získali čeští junioři v roce 2015 na MS ve švédském Helsingborgu a druhou pak v roce 2017 opět ve Švédsku ve Växjö. Zcela ojedinělý pohled na zisk první medaile nám zprostředkuje brněnský rodák Tadeáš Mima, který byl u toho.

Turnaj, který skončil velkým úspěchem. Juniorský světový šampionát 2015 byl mým redaktorským debutem u české reprezentace a naučil jsem se během něj spoustu věcí. Hlavně jsem ale měl obrovskou motivaci zanechat co nejlepší dojem, i když jsem neměl prakticky žádnou větší zkušenost a bylo mi teprve 16 let.
Do švédského Helsingborgu jsme jeli s reprezentací autobusem z Prahy. Cesta trvala více jak 14 hodin, což mi dalo možnost se aspoň trochu seznámit s realizačním týmem. Pro mě to bylo úplně nové prostředí, ale nějak jsem to přece jen zvládl. Na hotelu jsem pak byl ubytován společně s redaktory České televize, což jsem považoval za další zajímavou zkušenost.
Zároveň si uvědomuji, že jsem nemusel být pro vedení reprezentace úplně nejjistější volbou. Mimo jiné i proto, že jsem se stal jednoznačně nejmladším členem výpravy. Druhým byl jistý hráč Ondřej Němeček. O to více jsem všem svým nadřízeným vděčný za unikátní šanci. Nicméně vždycky jsem se soustřeďoval výhradně na sebe a těšil se na každý zápas.

Helsingborg Aréna; FOTO: archív autora

Drtivá většina utkání proběhla v luxusní Helsingborg Areně, která nám všem zajišťovala maximální komfort. Postupně jsem se dostal do tempa práce a snažím se ji neustále udržovat. Napsat reportáž, nabrat ohlasy aktérů a dát to podle zadání dohromady.
Jako úplný nováček jsem měl radost i z každé cesty týmovým autobusem na jednotlivé duely. Byla to nevšední exkurze do českého zákulisí. Prostředí národního výběru jsem opět mohl prozkoumat ještě o něco blíže díky zajímavému webovému rozhovoru se šéftrenérem Zdeňkem Skružným.
To hlavní se ale dělo až v závěru turnaje. Češi prohráli semifinále s Finskem a jejich překvapivým soupeřem v boji o bronz se měli stát Švédové. Trenéři museli tým pečlivě připravit po psychické stránce, aby MS dopadlo vytouženým úspěchem. Během zápasu o třetí místo jsem byl na novinářské tribuně jediný Čech. Kluci z ČT natáčeli záběry z jiného stanoviště, takže jsem zůstal samotný mezi hromadou švédských „soupeřů“. Však jsem také každý gól náležitě oslavil.
Celé utkání bylo neuvěřitelně napínavé. Oba týmy se střídaly ve vedení a došlo na prodloužení, ve kterém mě z těch nervů dokonce rozbolelo břicho. A to jsem ani nebyl přímý aktér zápasu. Nakonec rozhodl Marek Beneš a uzavřel turnaj snů. Švédsko poprvé v historii bez medaile, k tomu navíc u něj doma.
Ani jsem nedoufal, že bych mohl být svědkem takového úspěchu. Hned na první akci s repre. Kompletní hodnocení mistrovství světa proto vyznělo velice pozitivně. Nejen z mého pohledu šlo o nádhernou florbalovou pohádku, kterou zakončily nezapomenutelné medailové oslavy po cestě zpět do ČR. Nesčetněkrát děkuji všem lidem, díky nimž jsem se mohl stát součástí této akce.
Autor: Tadeáš Mima (profil autora)

Radost ze zisku medaile; FOTO: archív autora

About the Author: ivo sin