První červnový víkend patří Ostravě

Ostravské Trojhalí

S každým rokem turnaj dokazuje, že získává na větší a větší popularitě. Čím dál tím více týmů (ať už hrajících ligu či ForFun skupin) se přihlašuje a posouvá tím limity dál a dál. Přestože se prozatím Ostrava cup nemůže měřit s  Prague Games, a kdo ví, jestli to někdy bude možné, vydobyl si své místo v kalendářích – je to již taková tradice, že první a druhý červnový víkend patří ostravskému FBC a jeho turnaji.

Trocha statistiky

Pokud byste si udělali čas a sečetli zaregistrované hráče na internetových stránkách ostravacup.cz ve všech kategoriích a odpočetli cca 12% hráčů, kteří se vyskytují ve více družstvech (kategoriích), tak se dostanete na číslo okolo 2200 aktivních účastníků Junior Cupu. V rámci kraje je už takové číslo dostatečně vysoké, abychom mohli hovořit o nejvýznamnější florbalové akci. Z prostého úsudku a vlastních zkušeností pak vezměme v úvahu, že děti do věku 13 let mají v hledišti nejen rodiče a sourozence, ale i prarodiče mnohdy i tety. Od 14 ti let naopak počet diváků rapidně ubývá, ale skalní zůstávají. K tomu připočtěme fakt, že 1/3 rodičů se nezajímá a výjimky, které musí být v práci. Tím se dostaneme k číslu zhruba 8100, jež by mohlo odpovídat sobotní návštěvnosti na halách a v Trojhalí v nejvrcholnější den florbalového turnaje. Nejpočetnější zastoupení měli žákovské kategorie (Strži – 558 os./ 32 týmů a Mlži 574 os./ 32 týmů), nejméně pak kategorie mladších žaček (86 os./ 5 týmů).

Návštěvnost Ostrava Cupu

Atmosféra

Centrem turnajového dění je potřetí v historii ostravské Trojhalí, což je dle mého skvělá volba.
Je to ojedinělá industriální stavba a jak samotní provozovatelé haly tvrdí: „Pohyb v neopakovatelné atmosféře zrekonstruovaných industriálních prostor Trojhalí“. Hráčům a návštěvníkům připomene starou Ostravu a její průmyslovou historii a samozřejmě snahu o přeměnu v novou tvář „Ocelového srdce republiky“.

I když část trenérů a diváků bude zastávat názor, že zápasy probíhají ve strašném hluku a bídném světle nemají žádnou atmosféru a kde pískání ze sousedního hřiště přerušuje hru na hřišti vedlejším.
K tomu se připojuje horko (letos se nesměly otevřít bezpečnostní vrata, čímž nemohl proudit čerstvý vzduch) a v hale bylo na omdlení. K tomu se ve finálovém dni spustila slušná průtrž mračen a na několik místech do haly zateklo včetně hracích ploch.

I přesto (vždyť jde o letní turnaj) jsem zastáncem Trojhalí i pro další ročníky, protože jeho nesmírnou výhodou je sloučení pěti hřišť do jednoho místa, se skvělým zázemím pro organizátory, vhodnými sociálními zařízeními, prostorem pro odpočinek, posezení a občerstvení. Nemohu opomenout i blízkost a dostupnost Fukušimy (OC Karolína) a dopravních spojů MHD Ostrava.

Prostory k odpočinku a pro fanoušky

Turnajové ozvěny

Bych nazval následující blok. Abych článek oživil, poprosil jsem svého kolegu redaktora Tomáše Matouška, jestli by mi pro Vás čtenáře, nevypíchl pár zajímavých dotazů a odpovědí z rozhovorů, které v průběhu turnaje pořizoval pro server pořadatele.

Jakub Vrajík – FBC ČPP Bystroň Group Ostrava

Vedli jste a přesto se vám nepodařilo tento zápas vyhrát, v čem byla největší chyba?
Nešlo nám to v koncovce, moc jsme ani neběhali a nebyli tak moc důrazní, jak bychom měli být.
Takže je nejspíš potřeba na tom zapracovat, že?
Jo, musíme zlepšit střelu a nasazení. Máme dobrý tým a může být dobří, jen se musíme zlepšit.

Vojtěch Rybář – FBC Frýdek-Místek

Ty jsi dal dva góly, byly oba na jistotu, nebo s trochou štěstíčka?
Ten první jsem dal jak jsem chtěl, u toho druhého to ale trochu byla náhoda. Vystřelil jsem v posledních sekundách a spadlo to tam.

Tomáš Navrátil – Tatran Střešovice

Bojovali jste o finále, nakonec to ale nevyšlo. Kde byl asi největší problém?
Peaches je tým složený z individualit ze všech koutů Česka. My na ně nestačili, protože ty jejich individuality byly silnější než naši hráči.
Každopádně sezóna pro vás byla velmi náročná – finálové boje na Gothia cupu, až do konce jste hráli mistrovství republiky – hodnotíš i toto semifinále jako jeden z vrcholů tohoto ročníku?
Tak určitě je to úspěch. Po tak náročné a dlouhé sezóně je to paráda. Všichni jsme rádi, že jsme se sem mohli jet podívat a zahrát si ve staré sestavě, protože teď si spolu zase rok nezahrajeme, semifinále je určitě úspěch. Teď budeme bojovat o třetí místo a snad urveme placku.“

Zleva: Tomáš Navrátil, Vojta Rybář a Kuba Vrajík; FOTO: Tomáš Matoušek

Proč jsou letní turnaje v oblibě?
(aneb pelmel z webovek a fejsbůků zúčastněných týmů)

Obliba letních turnajů vzrůstá. Vyšší čísla má nejen OstravaCup, ale i OpenGame v Brně a PragueGames. Čím to je, říkáme si? Co láká týmy a hráče účastnit se turnajů, co je hybnou silou a hnacím motorem? Můžeme to přirovnat ke sportovním a hudebním festivalům? Ano, můžeme. Vždy se jedná o zábavu, nové poznání, navázání nových kontaktů a přátelství, pocit pospolitosti. K tomu přidejme sportovní adrenalin, všemožné pocity z vítězství a porážek a získáme neskutečný koktejl, který nás naplňuje, uspokojuje, uvolňuje a dalo by se říci činí nás šťastnými, což? Jsou má slova trefná? Snad, a proto se koukněme, jak turnaj hodnotili samotní trenéři:

„Celý turnaj jsme si všichni užili, sehráli jsme zajímavé zápasy, posbírali cenné zkušenosti a utužili přátelství s kluky z jiných týmů. Myslím, že to je hlavní účel letních turnajů. …..“
SK K2 Prostějov – komentář trenéra Jindřicha Kratochvíla

„……nakonec ale rozhodovaly nájezdy a já věděl, že tohle už dáme, protože máme Tomíka a taky že jo, porazili jsme mistry naší ligy a to je pro mě stejně cenný úspěch, jako bychom vyhráli zlato. …..“
FBC Frýdek – Místek – komentář trenéra Daniela Řehy

„Turnaja v Ostrave sme sa zúčastnili po prvýkrát a musím povedať, že to určite nebolo naposledy. Veľmi sa mi páčila organizácia, haly, prostredie… Boli sme milo prekvapení. …“
Snipers Bratislava – tréner mladších žiakov Peter Pauhof
„Turnaj bol braný ako príprava na MSR. Odohrali sme päť kvalitných zápasov a to som aj čakal od tohoto turnaja, takže ja som spokojný. Chlapci troška menej, keďže prehrali vôbec nejaký zápas po dlhej dobe a sú zvyknutí vracať sa z turnajov s pohárom,…..“
Snipers Bratislava – tréner dorastencov Tomáš Chvála

„….. Starší žáci prožívají na turnaji takové menší Nagano a týmovým výkonem si jdou za svým cílem :)“
FBC Přerov – šéftrenér mládeže Pavel Ceh

„ …. I když jsme byli v menším počtu hráčů, tak se nám podařilo zaskočit nejednoho soupeře. …. Všem hráčům z pozice trenéra děkuji za nasazení a bojovnost, rodičům za podporu na tribunách. …“
FbK Eagles Orlová – trenér Patrik Alter

„…. Dále se na turnaji prezentovalo několik dalších hráčů a hráček z našeho klubu, kteří neměli možnost do Ostravy vycestovat se svým týmem, ale od svých trenérů dostali alespoň povolenku sbírát zkušenosti v jiných týmech:…“
FBS Olomouc – komentář administrátora

„Poslední kategorie, která reprezentovala náš klub byla přípravka, které se podařilo dosáhnout neskutečného výsledku. Obsadila perfektní 3. místo ! , …“
FbC COYOTES Jablunkov – komentář správce

„ … Dorostenci hráli vcelku pohledný florbal bohužel v proměňování šancí jsme vyhořeli a tak jejich pouť turnajem skončila v osmifinále na nájezdy …“
MVIL Ostrava – komentář správce stránky

„ … v zápase o bronz nestačili na Bulldogs Brno 2:5. Klukům gratulujeme a snad to v Brně za dva týdny bude minimalně podobný úspěch. ….“
FBC Uničov – trenér elevů Robert Čudrle

„ …. Ve finále jsme narazili na republikový výběr hráčů působících pod názvem Peaches IBK 02 a utrpěli jsme porážku 5:0. Ale byla to porážka se sladkou příchutí, skončit druzí za reprezentačním výběrem je vlastně výhra. Smekám před všemi hráči, pro mě jste vítězové!!!“
Fbc Šternberk – komentář trenéra H.Večerky

„Na turnaj Ostrava cup jsme letos v kategorií mladších žáků jeli hlavně užít si zábavu po náročné sezóně. Zpestřit si florbalem tohle období, ve kterém florbal na tréninzích hrajeme pouze jednou týdně. Do Ostravy s námi odjeli v rámci projektu „Táhneme za jeden provaz“ také hráči ze spolupracujících oddílu a věřím, že to pro všechny zúčastněné byla výborná zkušenost. …“
Bulldogs Brno – hodnocení trenéra mladších žáků Rosťi Kohúta

„Pomalu nám finišuje letošní juniorský Ostrava cup a děkujeme všem vítkovickým dívkám a chlapcům za reprezentaci klubu a předvedené výkony. Krásnou stříbrnou pozici si odváží z turnaje tým přípravek vedený Martinem Burou a Jirkou Barnou. ….“
Florbal Vítkovice – komentář správce stránky

„ …. Únava dorostenců je obrovská, v 9 lidech se Ostrava Cup prostě vyhrát nedá. Dorost děkuje za podporu všem fanouškům a těší se na jejich přízeň v Brně na Open Game.“
FBŠ Hattrick Brno – komentář správce stránky

„U13 se loučí s Ostrava cupem. Kamarádům z Florbal Vítkovice, které známe z přátelských zápasů jsme ve čtvrtfinále podlehli v pohledném zápase 3:5.
Zlín Lions – komentář správce stránky

„ …. Elevové svou skupinu s přehledem vyhráli bez ztráty kytičky, …. Ve čtvrtfinále čekal na nás Fbc Uničov black a naši do utkání nevstoupili vůbec dobře a už v první části prohrávali 0:3, pak se Torpeďácké srdíčko rozběhlo na plné obrátky a necelé tři minuty před koncem utkání srovnala stav na 3:3 Vendy Mikulcová. Bohužel, jak zápas začal, tak i končil a v poslední minutě si Uničov vítěznou brankou zajistil postup do semifinále. …. “
Torpédo Havířov – komentář administrátora

Když Vám mandle zhořkne v puse

Přesto že většinu zážitků z turnaje můžeme hodnotit kladně a přínosně, může se nám stát, že některý z nich zhořkne a může to být kterýkoliv. Je to stejné, jako když chroupáte sladké mandle a najednou jedna z nich je planá, neroubovaná, hořká. Blé. Nabídnu Vám jednu svou hořkou mandli.

Stejně jako v minulých letech, i letos se mohly přihlásit ForFun týmy, které se skládají čistě pro turnaje. Jejich cílem je na turnaji se dobře bavit a složením z více týmů pozvednout herní úroveň na kvalitativně vyšší úroveň a to nejen herně, ale i lidsky. Jenomže původně dobrá myšlenka může sejít občas z cesty anebo se divně rozmělnit a ztratit na původním významu. Pak se takové týmy mohou stát trnem v oku jiným účastníkům. Tento odstavec by tedy měl sloužit jako konstruktivní kritika, aby se týmy na sebe podívaly jiným pohledem.

Jestliže jsem hráč jakéhokoliv týmu, chovám se sportovně, důstojně a ke každém protihráči s dávkou respektru. Nejsem nic víc než ostatní. Jsem účastník turnaje. U ForFun týmů to platí dvojnásob, protože jsou více na očích a lidé, fanoušci a konkurenti je bedlivě sledují – nejsou žádní „Vyvolení“.Co mám na mysli? To co jsem viděl.

Příklad I.
Zákeřnost faulů. Když to nejde florbalově, tak je tomu potřeba asi trochu pomoct. Poslat mimo hru k zemi soupeře jen proto, že nedodržel ukázkově vzdálenost? Ne, to není florbal, jaký chci vídat.

Příklad II.
Zatímco poražení stojí nastoupeni a chtějí si podat ruce se soupeřem, vzdát mu hold, ten několik minut slaví postup, se kterým se víceméně počítalo, jako by zrovna vyhrál MS. Přitom oslavy mohly počkat.

Příklad III.
Cílem je vždy finále, ale jak se tam dostanu? Nepomůžu si jistou nekorektností? Všichni ví, že něco je špatně, ale proč to neříct na rovinu – podvůdek, lež, vypočítavost? Nechápu, jak tým o půlnoci s precizní přesností vypisuje, kde druhý den, v kolik a kdy bude hrát a pak ouha si za osm hodin poplete zčistajasna halu. Všech 15 hráčů včetně realizačního týmu. To zní divně. Proč, protože by se nedej bůh při své zaručené výhře mohl potkat s druhým celkem svého týmu hned v prvním kole play off. To by pak nemohli psát, že letos dopadli lépe než vloni, že spolu sehráli finále a upevnili své postavení mezi mládežnickými týmy.

Těším se na jejich příští ročník Ostrava Cupu 2018 a vystoupení ForFun týmů. A taky se těším na to, jaké rekordy padnou a o kolik týmů se junior Ostrava Cup rozroste. A snad do haly dorazí ještě více fanoušků, bez kterých to prostě na žádném turnaji nejde.

Jen pro vysvětlení. Hořké mandle obsahují kolem 5 % amygdalinu (toxické kyanogenní látky – HCN). Jako nebezpečná dávka pro dospělého člověka se uvádí více než 3 – 5 jader, jako smrtelná dávka se uvádí 10 jader (záleží na obsahu amygdalinu). Pravidelná konzumace může způsobit výpadky nervového systému. Proto je třeba nejíst hořké mandle! Co by se stalo kdybychom v hale dostali vyšší dávku hořkých mandlí?

About the Author: ivo sin