Vydat ze sebe maximum

Měsíc září je synonymem pro začátek. Pro jednoho školního roku, pro druhého podzimu a příchodu chladnějších dnů. Pro druh homo sapiens florbalis (člověk rozumný florbalový) je září začátkem sportovní sezóny. Ta letošní je okořeněna tím, že nejvyšší chlapecká juniorská liga zažívá životní změnu. Zda k lepšímu či horšímu, ukáží až další týdny či roky. Dívčí naopak může bilancovat, jestli změna, kterou prošla vloni, byla přínosná.
Zajímalo nás, jak obě ligy vidí jejich přímí účastníci. V obou případech jde o nováčky, kteří se v obou nejvyšších soutěžích objevili letos poprvé a oba mají jeden společný rys. Hostování v týmu 1. ligy juniorů a juniorek.

Ahoj Evi,
v tabulkách zdobí Tvé jméno tučné bodové konto. V loňské sezóně v lize dorostenek JM kraje jsi obsadila 2. místo s počtem 37 (25+12) kanadských bodů. Bylo tedy zřejmé, že dříve nebo později se objevíš v nejvyšší lize. Zvolila jsi ženskou ligu za mateřské Znojmo a 1. ligu juniorek na střídavé hostování za Židenice. Jak k Tvému hostování došlo?
No asi někdy k začátku dubna se nám ozvala trenérka z Židenic Péťa Prouzová, že dělá tým juniorek, jestli bychom přijely na trénink. A asi jsme se jí na tréninku zalíbily ☺. Postupem času jsme tam jezdily na tréninky a z toho nějak vyplynulo, že se domluvíme na střídavém hostování.

V dresu Židenic jsi absolvovala pražský Czech Open a ostravský Women Ostrava Cup, kde jsi bodově táhla tým. Kdežto v prvním dvoukole ligy juniorek jsi vyšla naprázdno. Co se stalo?
Určitě panuje nervozita, protože v letních turnajích zas tak o nic nešlo. Ale doufám, že se co nejdříve začnu prosazovat a pomůžu tak Židenicím k nějakým těm výhrám.

Můžeš vzájemně srovnat loňskou dorosteneckou a letošní juniorskou ligu? V čem se liší? Jsou zápasy náročnější, soupeřky jsou těžší?
Juniorská liga je určitě o něčem jiném a je na úrovni. Je rychlejší a hra už nějak vypadá, kdežto v dorostenecké lize je to spíše taková plácaná.

Rozebrali jsme teď hru a soupeřky. Co spoluhráčky? Přijaly tě, jste dobrá parta a znáš holky například z regionálních výběrů? V čem jste silné, co je vaším plusem?
Myslím si, že jsme super parta, která se navzájem respektuje a pomáháme si. Ano, známé se z regionálních výběrů, kde jsme si byly nejblíže a holky nás občas doplňovaly na letních turnajích. Myslím si, že našim plusem je, že už když jsme prostě z jiných týmů, tak spolu vycházíme, jako kdybychom spolu hrály dlouho.

Začátkem roku Znojemský klub vyhlašuje hráče uplynulého roku, kde v kategorii dorostenky figurovalo Tvé jméno, u něhož bylo napsáno: „Eva SMUTNÁ, útočnice a kapitánka družstva. Hráčka, která svůj sport miluje a snaží se mu odevzdat maximum, nyní patří k nejlepším střelcům družstva ale i skupiny.“ Jaké jsou Tvé florbalové cíle? Respektive, čeho by jsi chtěla dosáhnout či ještě vyzkoušet?
Mám asi určitě stejný sen jako každý ve florbale. A to hrát za českou florbalovou reprezentaci. A časem bych se pak chtěla věnovat trénování mladších kategorií holek.

Jsi pravidelnou účastnicí krajských výběrů Jihomoravského kraje. Lišily se Tvé pocity a nasazení před zápasy od těch ligových? Máš nějaké zvyky nebo rituály?
Ani pocity ani nasazení se nikdy nějak nelišilo, před každým zápasem jsem vždy nervózní a mám stres. Pokaždé mi jde o to stejné a to vydat ze sebe maximum a pomoct týmů co nejvíce. Zvyk ani rituál nemám.

Existuje nějaký florbalový moment, na který ráda vzpomínáš?
Asi můj nejlepší florbalový moment je, když jsem byla vyhlášena jako členka All -stars týmu na regionálních výběrech žákyň v roce 2015. Pak ráda vzpomínám, když jsem byla se Znojmem na Švédském Gothia cupu, kde jsme sice vypadli v první kole play-off , ale skončili jsme 2.ve skupině a byl to nejlepší florbalový turnaj.

Závěrem našeho rozhovoru Ti položím klasickou dvojotázku. 1) Kdy, kde a jak jsi začínala? 2) Co škola a volný čas?
Před florbalem jsem ještě hrála 2 roky fotbal, ale ten mě už nebavil. Tak začínala jsem hrát někdy v roce 2009 s klukama florbal za Sokol Znojmo. Po asi nějakém roce jsem začala hrát za dívčí tým DDM Znojmo pod vedením pana Zdeňka Franka, díky kterému by nejspíš ani dívčí florbalový tým ve Znojmě nebyl.
Studuji gymnázium ve Znojmě. Což znamená více učení. Občas je to náročné s tréninky a učením, protože tréninky ve Znojmě máme 3x týdně a minimálně jednou týdně jezdím do Brna a není den kdyby bych se neměla co učit. Svůj volný čas trávím nejvíce se svou rodinou. Občas chodím vypomáhat trénovat mladší holky. ☺

Evi, děkuji za čas, který jsi strávila u rozhovoru a ve florbalovém světě přeji hodně úspěchů.