Musíte hodně pracovat, ale ta práce se vyplácí.
V prvním únorovém víkendu byla reprezentační pauza. Junioři U19, kteří se zúčastní letošního mistrovství světa, měli setkání na 14. ročníku Polish Cupu, kde se prezentovali solidním výsledkem. Děvčata naopak měla první reprezentační setkání v novém reprezentačním cyklu (2001-2002) s národním týmem Švýcarska vSchaffhausenu, kde nastoupila ke třem vzájemným utkáním s bilancí 1-1-1.
Nejvíce zahraničních hráčů v naší lize pochází pochopitelně ze Slovenska, ale stále více hráčů zejména v oblasti Ostravska je z Polska. Dívky a ženy polského národního týmu byly v Gdaňsku v kvalifikaci reprezentace žen na Mistrovství světa. Rovněž i nedávná akvizice 1. SC Vitkovice mladá hráčka Dominika Buczek (PL). Prozatím tato vynikající střelkyně shromažďuje zkušenosti v 1. lize juniorek a v ženském Poháru mistrů.
Ahoj Dominiko,
zúčastnit se Mistrovství světa je sen mnoha sportovců, ale než se tak stane, je před Vámi dlouhá cesta, na které se může leccos přihodit? Máš nějaký talisman nebo oblíbený rituál, který ti pomůže překonat všechny nástrahy a situace? V čem je Tvá síla?
Je pravda, že hrát v juniorském či seniorském národním týmu je sen všech mladých hráčů a byl také můj, ale aby jste se tam dostali, musíte hodně pracovat, ale ta práce se vyplácí. Před nadcházejícím mistrovstvím světa máme před sebou ještě trochu práce, ale máme dobrý tým, který to dokáže zvládnout. Nemám talisman ani neprovádím žádné rituály, ale vždycky před zápasem ráda se od všeho odpoutám, tak abych byla jen se svýma myšlenkami, což mi umožňuje soustředit se více na zápas a díky tomu se mi více daří.
Co pro tebe, jako mladou hráčku, znamená hra za reprezentaci? Jaké emoce to v tobě vyvolává?
Pro mě samotnou bylo velkou a důležitou událostí zahrát si za juniorskou reprezentaci, kam jsem se snažila dostat, takže když přišla pozvánka do seniorského týmu, byla jsem šokována. Nemohla jsem uvěřit, že jsem se dostala tak daleko, byla to pro mě velká čest. Emoce, které pociťuji jsou určitě radost, štěstí, pýcha, ale mám i obavy. Vždyť jsem nejmladší hráčka v týmu, mám méně zkušeností než ostatní. Moje účast v kádru je hlavně o učení se, musím se soustředit a poslouchat všechny tipy od každého bez výjimky.
Můžeš nám říci, jak ti pomáhá hra v týmu juniorek/žen v souvislosti se zvýšením tvé konkurenceschopnosti v reprezentačním kádru?
Jsem si jistá, že že pomáhá, protože v Polsku se hraje jinak než v české lize. Ve Vítkovicích jsem se naučila klidu ve hře, kreativitě a tvorbě hry, což se mi velmi hodí v reprezentaci. Pohár mistrů byl něco, co doposud nemohu popsat. Získala jsem tam spoustu zkušeností a rozhodně mi to pomůže v týmu.
V poslední době jsi se v rámci reprezentace utkala s jinými týmy. Co by jsi nám o nich mohla říci, jaké jsou?
Nikdy se příliš nesoustředím na soupeře, se kterým budu hrát na hřišti. Prostě hraji proti nějakému týmu, nad nímž chci vyhrát, takže o tom více nemůžu říct. 🙂
Mistrovství světa juniorek 2020 tady bude co nevidět. Můžeš nám říci, co bude Vaší největší zbraní/zbraněmi v bitvách s ostatními týmy?
Na předcházejícím mistrovství světa jsme byli také „odepisované“. A přesto naše bojovnost ukázala, co opravdu dokážeme a myslím, že při příštím mistrovství bude toto také naší největší silou. Budeme rodina, která se podporuje navzájem v těžkých chvílích a díky tomu hory překoná.
Co by si tak trenér přál (mimo dobré formy hráček) s blížícím se mistrovstvím světa?
Byl by bezpochyby rád dvě věci. Žádné zranění a pozitivní energii s chutí do hry.
Když jsi začínala s florbalem, napadlo tě, že by se sen o reprezentaci by mohl stát někdy tak reálným? A vlastně jak jsi se dostala k florbalu?
Po pravdě řečeno jsem vždycky chtěla být v reprezentaci, ale nikdy jsem nevěřila, že se tak stane. Až do poslední chvíle před prvním zápasem v Moskvě, jsem nemohla uvěřit, že se mi to podařilo. Florbal jsem začala hrát díky své učitelce ze školy. Viděla, že ve mně něco je a dovedla mě k trenérovi do Střediska sportovních aktivit, který mi věřil a hodně mě naučil a za to jsem mu vděčná.
Byl vždy florbal sportem číslo jedna anebo jsi v mládí zkoušela i jiné sporty?
Florbal na začátku nebyl můj sport číslo 1 neboť jsem ve škole hrála také fotbal, házenou, basketbal, volejbal. Sport byl můj život a všechno, co s ním bylo spojeno, bylo pro mě dobré.
Studujete střední školy, účast v reprezentaci je velmi časově náročná dojížděním na tréninky, zápasy, turnaje. Mnohým z Vás nabourá i maturitu. Jak Vám vychází ve škole vstříc ? Co říkají profesoři a jak se na Vás dívají spolužáci? Neříkají Vám, že to flákáte a máte zbytečné úlevy?
Je to velmi těžké, únavné, ale pokud chcete něčeho dosáhnout, tak musíte tvrdě pracovat. Myslím si, že pokud je vše dobře plánované, není to tak obtížné. Učitelé se díky tomu na mě dívají trochu jinak a říkají, že je to velmi obtížné a že musíte mít odvahu upsat se k něčemu takovému. Spolužáci netuší, jak funguji, takže k tomu nemají co říct. Učím se gastronomii a zatím si poradím. 🙂
Dotazy z Výběrů – V lednu jsme rozhovory končili následující otázkou:
Příští měsíc budou v rozhovoru současní reprezentanti U19. Dívky v únoru hrají v Chomutově přípravné zápasy se Švýcarskou reprezentací a kluci jsou v Polsku na turnaji Polish Cup. Jakou by jsi jim položil otázku, kdybys měl možnost? Co by tě zajímalo z reprezentačního prostředí, třeba i ze zákulisí?
Matěj Matoška: Možná by mě zajímalo, jestli je hodně svazující přijít na nástup, zpívat hymnu a pak začít hrát, tak jestli je to o hodně těžší, než hrát zápas třeba v lize?
Je rozhodně náročnější, když stojíte na hřišti s orlem na hrudi a víte, že budete hrát za svou zemi a reprezentovat ji. Při hře za klub cítím také tlak, ale ne tak velký jako v reprezentaci.
Lukáš Matoušek: V první řadě bych jim chtěl popřát hodně štěstí a zajímalo by mě, kdo je v šatně DJ a jaké písničky pouští, protože si myslím, že to je strašně důležité být před zápasem správně naladěný?
Děkuji tazateli. V týmu jsem Dj sama sobě, protože mám vždy sluchátka, ve kterých poslouchám hudbu. Ve vitkovických v juniorkách je to Míša Kubečková. Jakou hudbu pouští? Na to bude nejlepší zeptat se přímo jí.
Filip Petřík: Jak probíhají tréninky v reprezentaci? A jak často spolu trénujete? Cítíte nějakou rivalitu mezi sebou?
Tréninky jsou obtížné a musíte se na ně připravit. Netrénujeme velmi často, poněvadž existuje mnoho faktorů, které to neumožňují. Cítím konkurenci a to velkou, protože každý chce být v týmu a všichni za to bojují.
Děkuji za rozhovor a hodně zdaru v reprezentaci
Dziękuję bardzo pozdrawiam.
