Osobnost měsíce února – Adam Choma

domovská hala na Dubině
Adam Choma hráč 1. SC Vítkovice; FOTO: Kamil Besta

Ten den jsem ve škole už moc nevnímal.

Na přelomu ledna a února čeká florbalisty mezinárodní víkend. V akci se představí hned tři české reprezentace, mezi nimi i národní tým juniorů. Ti se pod vedením trenérského týmu v čele s Jaroslavem Berkou vydají do Švýcarska, kde odehrají dvojici přípravných utkání proti domácímu týmu Švýcarska a týmu Finska.

Na mezinárodním Turnaji tří zemí měl zastoupení i Moravskoslezský kraj dvojicí hráčů z vítkovické juniorky. Jedním z nich je kapitán juniorů 1. SC Vítkovice Adam Choma hráč s nezaměnitelným charismatem, přehledem a osobní rovnováhou.

hráč 1. SC Vítkovice
Adam v hale na ostravské Dubině; FOTO: Kamil Besta

Ahoj Adame, nominace se prý nesestavovala snadno. Tým trenéra Jaroslava Berky se musel vypořádat hned s několika komplikacemi v podobě dlouhodobých zranění či s hráči, kteří bohužel nesplnili fyzické testy. Dostal jsi pozvánku a s tím možnost absolvovat premiéru v juniorské reprezentaci. Jak pozvánka přišla a jaké pocity jsi měl, když jsi navlékl reprezentační dres?

Na začátek bych chtěl pozdravit všechny, kteří si čtou tento článek a popřát jim hodně zdaru v tomto těžkém období. O tom, že jedu na Turnaj tří zemí jsem se dozvěděl trochu humorně :D.

Seděl jsem ve škole a z ničeho mi neustále bzučel mobil, na kterém jsem měl nespočet zpráv. Zpočátku jsem vůbec netušil o co jde, ale jak jsem si přečetl jednotlivé zprávy, jenž obsahovaly fotku z Instagramu, kde byla zveřejněna nominace, byl jsem radostí bez sebe. Takže jsem zjistil od svých kamarádů, že jsem byl nominován na turnaj tří zemí. Pamatuji si, že jsem ten den ve škole už moc nevnímal, jelikož se mi splnil sen, o kterém jsem vždy snil. O den později jsem obdržel pozvánku na e-mail, kde jsme měli všechny informace a instrukce.

Mohl jsem se účastnit nějaké reprezentační akce, což pro mne byla opravdu pocta. Pamatuji si, že jsem se poté, co jsem navlékl dres podíval do zrcadla a v duchu jsem si řekl: ,,Tvrdě na sobě pracuji celý život a právě dnes je ta šance, abych ukázal co ve mně je“, bylo to opravdu skvělé. Už při rozcvičce jsem cítil, že zápas, který odehraji bude úplně něco jiného, než to, na co jsem normálně zvyklý. Podíval jsem se na tribunu a viděl jsem plnou tribunu fanoušků, kteří dokázali udělat takovou atmosféru, že se to nedá popsat ani slovy. Měl jsem trochu strach, ale ten ze mě odpadl hned při prvním střídání, ve kterém jsme byli celou dobu na míčku a měli jsme zápas pod kontrolou.

Hrál jsi v obou utkáních? V zápase se Švýcary jsi si připsal asistenci a tím zaznamenal premiérový bod v reprezentaci. Skvělý pocit, co? Kolik chybělo ke gólu? S kým jsi hrál a jací byli tví spoluhráči?

Zahrál jsem si v obou utkáních, které mi daly nepopsatelně moc zkušeností, kterých si vážím. Také jsem zde zjistil, na kterých věcech bych měl určitě zapracovat, jelikož na mezinárodní úrovni není čas na nic. Připsat si bod při prvním mezinárodním utkání je opravdu skvělý pocit, který zůstane člověku na paměti. Ke gólu mi mnoho nechybělo, gól jsem dal na konci zápasu do prázdné brány ze standardní situace od mantinelu. Po mém gólu rozhodčí „fouknul“ do píšťaly a řekl, ať si to posunu o 30 cm vedle, což mě v té situaci malinko naštvalo, ale mávl jsem nad tím rukou, jelikož jsem věděl, že zápas vyhrajeme. Měl jsem v obraně Štěpána Kaletu a Davida Horkého, se kterými jsem si na hřišti rozuměl. V útoku jsem měl Vojtu Klápu a Matouše Buriana, s kterým už jsem kdysi hrál, rovněž jako se Štěpánem, takže jsem byl se svojí lajnou náramně spokojený.

První zápas proti domácím výhra, i když ne výrazná, za to proti mladým seveřanům jste dostali výprask? Normálně z pohledu diváka bych řekl, že jste měli náročnou noc anebo euforie se Švýcary vedla k totálnímu podcenění mladších Finů?

Je to těžké hodnotit, ale myslím si, že zde velkou roli hrála nekoncentrovanost. Mnoho z nás mělo možná ještě v hlavě včerejší výhru a celý zápas. Jenže problém byl v tom, že Finové byli úplně jiní soupeři než právě Švýcaři. Jediný faktor, který bych mohl zmínit byl ten, že jsme před zápasem 2 hodiny nic nedělali a vůbec jsme neměli v hlavách, že hrajeme zápas, to nás možná stálo takovou porážku. Na druhou stranu musím říct, že hráli opravdu dobře, a i takové zápasy jsou podnět k tomu, abychom s kluky měli na čem pracovat. To, že hrajeme proti lepším hráčům je podnět k tomu, abychom se mohli zlepšovat a mohli být poté lepší než oni. Věřím tomu, že kdybychom s nimi hráli znovu, dopadlo by to úplně jinak.

Jak se ti líbí Švýcarsko? Zapůsobila na tebe tato Alpská země? Dokázal by jsi zde aktivně působit? Pokud ano, kdy by se tak ve tvé kariéře stalo a který švýcarský tým by jsi si vybral?

Předtím než jsem jel do Švýcarska jsem viděl hodně fotek, jak to tam vypadá, ale nikdy jsem si nedokázal představit, jak krásné to doopravdy je. Dokážu s klidem říct, že to je ta nejhezčí země, ve které jsem kdy byl, takže bych rozhodně nikdy neodmítl žádnou nabídku z nějakého Švýcarského týmu, pokud bych kvůli osobním problémům nemusel. Jazyk by určitě nebyl problém, ba naopak, rád bych se naučil němčinu, jelikož studium cizích jazyků mě baví.

v reprezentačním drese
Juniorská reprezentace na Turnaji tří zemí; FOTO: Flickr Českého florbalu

V Moravskoslezském kraji ubývá kvalitních centrů, mezi něž taky patříš. Mnoho lidí, co se pohybují kolem florbalu tvrdí, že centr je po brankáři druhá nejdůležitější pozice. Čím si vysvětluješ, že zrovna centra nikdo nechce hrát, je to zodpovědností nebo něčím jiným? Pomohla ti tato role i k nominaci?

Nevím jestli zde ubývá mnoho kvalitních centrů, ale je to post, který není rozhodně pro každého, ale myslím si, že každý dobrý hráč by měl umět hrát každý post. Centr sice není hráč, který dává nejvíce gólů, ale má spíše více nahrávek a rozvíjí situaci. Podle mě centra nechtějí hrát hráči , protože nechtějí mít tolik zodpovědnosti, ať už do útočného pásma, tak i do obraného. Centr musí být ten, který na tom hřišti se všemi nejvíc komunikuje, protože je ,,uprostřed dění“ a všechno je okolo něj. Je dost možné, že mi to z velké části pomohlo k nominaci.

Hrál jsi na tomto postu v reprezentaci? Má některý z hráčů v reprezentací „centrovství“ v krvi? Je to více o hlavě? Slyšel jsem, že součástí přípravy byl kurs s mentálním koučem Martinem Daňkem, jež měl podíl na úspěchu zlatých juniorských mistrů. Bylo sezení přínosné? Našel jsi v tom i něco pro centry?

Ano, v reprezentaci jsem hrál na postu centra a jsem za to velmi rád, jelikož je to post, na kterém se vždy cítím klidně a vím co tak zhruba mám čekat od všech okolo mě.
V reprezentaci jsou všichni hráči kvalitní, takže si troufám říct, že by na postu centra dokázal hrát skoro úplně každý z kluků. Centr je opravdu takový post, kde člověk musí mít klidnou hlavu a musí hodně rychle přemýšlet, takže to je určitě o hlavě, ale taky o zkušenostech a přehledu ve hře. Sezení s Martinem Daňkem není sezení, které nám pomůže ze dne na den. Toto je cesta, která nás doprovází po celý cyklus reprezentace až do mistrovství světa.
I v této době karantény máme online sezení a děláme na workshopových listech, na které společně jako tým zpracováváme a snažíme se sebe zdokonalovat. Sezení je určitě přínosné v tom, že se s kluky více a lépe poznáme, stmelujeme kolektiv a pracujeme na sobě, ale jak říkám.. sezení není to o tom, že nám to dá něco ze dne na den, je to o té cestě až do finální fáze mistrovství světa.

radost z kanadského bodíku
Foto z vítězství nad mladými Švýcary; FOTO Michael Peter

V juniorské lize se ti daří. Ve skupině A jsi skončil s druhou nejvyšší ‚kanadou‘ ze všech, lepší byl už jen chodovský Majer. Myslíš si, že tréninky s mužským A-týmem měly na tvou hru pozitivní účinek?

Na tuto otázku mám hned mnoho odpovědí, které mám na paměti. Díky tomu, že jsem dostal od Tomáše Sladkého možnost hrát juniorskou soutěž už minulou sezónu, kdy jsem byl ještě dorostenec, byl jsem už tento rok připravený, věděl jsem co od juniorské ligy mám čekat, a jak zhruba hrát. Tréninky s mužským A-týmem mi toho daly taky nespočetně mnoho, viděl jsem zde opět na čem mám pracovat a co mám zlepšit. Je to možná i trochu čest hrát a trénovat s hráči, na které jsem se několik let zpátky díval a fandil jsem jim. Ve Vítkovicích hraji s hodně hráči, většinou to je o tom, jestli je někdo zraněný nebo jde někdo hrát za muže. V sezóně jsem v útoku vystřídal dost kluků, ale nejvíce jsem hrál s Adamem Zubkem, Honzou Vojáček a Martinem Gattnarem. Mohu s klidem říct, že se na hřišti vždy dokážeme najít poslepu. Sice je hezké podívat se na Kanadské bodování, ale pokud se týmu nedaří a nejde vše podle plánu je to absolutně k ničemu. Podle mě by teda Kanada měla jít stranou a měl by se řešit týmový výkon.

Letos jsi během sezóny trénoval i s mužským A-týmu (dokonce sis připsal tři starty). O rozdílu mezi mužskou a juniorskou nejvyšší ligou je dle mnohých obrovský rozdíl. Jak ho vnímáš ty?

Jak jsem již řekl, tréninky s mužským A-týmem jsou opravdu věc, která dá hráči v mém věku mnoho zkušeností a ukáže mu na čem pracovat, dokud na to má ještě čas. Sice jsem si ještě nezahrál ligový zápas, ale hrál jsem přátelská utkání proti FBC Ostravě, Bulldogs Brno a Panthers Otrokovicím a musím říct, že je to něco jiného, než na co jsem byl zvyklý. I když to byly jen přátelská utkání šly poznat ty rozdíly mezi juniorskou a mužskou soutěží. Česká juniorská soutěž je založená na tom, že hráč má na všechno čas a prostor, ale v mužích nebo reprezentaci tomu tak opravdu není.

na Dopravce proti Ústí
Nejvyšší liga juniorů vs. Ústí nad Labem; FOTO: Lukáš Zetek Flickr Vítkovice

Trenér Sladký hodnotil tuto sezónu jako povedenou. Zkus tipnout jak by dopadlo letošní play-off juniorů, kdyby bylo a kdo by ligu s největší pravděpodobností vyhrál? Vždyť jeden z favoritů ligy Chodov tvrdě narazil. Mohlo by se to stát i Vám? S kým byste se nechtěli potkat, kdo je pro vás tzv „nepříjemný“ soupeř? Máš před sebou ještě eden rok v juniorce, jak pohlížíš na novou sezónu, budete mít silný tým?

Tato sezóna byla jedna z nejpovedenějších co jsem zatím hrál, tudíž všechny kluky a trenéry náramně mrzí co se stalo:( Dostali jsme se do čtvrtfinále, kde bychom proti sobě měli Spartu, kterou už jsme 2 x porazili, tím nechci říct, že by se historie opakovala, ale byli jsme hodně namotivovaní. Všichni jsme věřili, že tento rok cinkne medaile. Já sám osobně věřil, že se dostaneme do finále, a že třeba překvapíme a vyhrajeme ligu. Bohužel se nedozvíme jak by to dopadlo..

Rozhodně bychom se nechtěli potkat s Bohemkou, protože je to soupeř, se kterým jsme si chtěli zahrát finále. Další rok budeme mít ještě silnější tým než tento rok, takže si přejeme abychom se dostáli do finále a vyhráli ho.

Studuješ střední školu stavební, což je časově velmi náročná škola. Jak zvládáš studium skloubit s florbalem? Co po maturitě? Kam povedou tvé další kroky?

Moje škola je náramně náročná skloubit s florbalem, jelikož dostáváme mnoho úkolů, které kolikrát trvají vypracovat déle než několik hodin. Najít si ten volný čas, kdy bych měl dělat věci do školy je opravdu oříšek, ale když omezím nějaké věci, které bych dělat nemusel jako např. chození ven s kamarády apod, dá se to všechno stíhat, i když to není zrovna nejlehčí.

Po maturitě bych určitě chtěl jít na vysokou školu, při které bych zároveň chtěl hrát za náš mužský A-tým. Každý hráč si vždy chtěl zahrát v nějaké cizí zemi, takže je to určitě taky můj cíl, který bych si chtěl splnit.

Adame, děkuji za rozhovor.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdaru! 🙂

proti Bohemce
Juniorská liga proti Bohemians Praha; FOTO: Kamil Besta
banner partnerské prodejny
4sport-florbal.cz

About the Author: ivo sin