Osobnost měsíce prosince – Michal SLÁDEK

S čichem na gólovku

Oslavy titulu více mistrů ČR 2016 (Michal Sládek na koni, Richard Klímek)

Michal je odchovanec FBC Ostrava, který vletěl do Tipsport Superligy ve velkém stylu. Dostal nabídku, kterou beze zbytku využil. Na hřišti je to hráč, kterého je všude plno, postaví se výrazně větším a těžším protihráčům a má neskutečný čich na „gólovku“. Ačkoliv nejmladší v týmu, stal se ve 14. kole ligy hráčem utkání s bilancí 2+1, čímž mimo jiné potvrdil oprávněnost nominace do juniorské reprezentace.

Ahoj Michale,
trenér reprezentace juniorů Jiří Jakoubek mezi nováčky na EFT švédského Växjö zařadil i Tvé jméno. Nastoupil jsi proti Švédsku a Švýcarsku, kterému jsi vstřelil úvodní branku zápasu. S Finskem tě zastavila „technická závada“. Co to bylo a jak hodnotíš zápasy v národním dresu?
Byla to obrovská zkušenost. Je to pro mě úplně něco nového, byl jsem na takové akci poprvé. Je ohromné dostat takovou příležitost, ochutnat atmosféru zápasu v reprezentačním dresu. Pro mě to byl strašně skvělý zážitek, vidět Švédy v akci na hřišti. Ti kluci jsou úplně někde jinde, mají výbornou práci s holí a přehled ve hře. řekl bych, že jsou ve všem o třídu lepší.
Úvodní branku proti Švýcarsku nebylo nic těžkého nedat…Naši beci dokázali obejít soupeřovy hráče, přehrát je po mantinelu, pak se míček dostal ke spoluhráči Petrovi Koláčnému, který mi to poslal krosem a já to uklízel téměř do prázdné.
Během zápasu se Švédy se mi ke konci roztrhali obě boty…bohužel jsem neměl v té době náhradní,takže jsem měl problém toto nějak vyřešit, takže jsem do zápasu s Finy nakonec nenaskočil, později jsem je dal nějak „do kupy“.
Celkově bych to zhodnotil jako velmi cenné zkušenosti do dalších vývojů mého florbalového já.

V reprezentačním týmu jsou kluci z celé ČR. Jsou viditelné rozdíly mezi hráči z Prahy a z ostatních regionů?
Rozdíly jsou podle mě individuální, někdo z Prahy je značně lepší, někdo zase stejně dobrý, někdo patrně horší…Nějaký velký rozdíl bych v tom ale neviděl, kluci z Prahy jsou však sehranější, protože většina spolu hraje nějakou dobu, buď v týmu, výběrech nebo od začátku repre cyklu. Někteří kluci z Prahy jsou lepší na hokejce, jinak je to podle mě o individualitě.

V reprezentaci spolu se spoluhráči FBC (Michal Sládek, Wojtek Malajka, Igi Macháček) Foto: Leszek Łopuszyński a v mužské Superlize Foto Ladislav Káňa – fbcostrava.cz

Nabízí se otázka a co škola? Jakou školu děláš a jak ti to jde? Kolikrát přitom stihneš týdně trénovat?
Škola? Studuji letos 2. ročník na elektrotechnické v Ostravě, zvládám ji zatím v pohodě, takže nějaký velký problém není, co se týče tréninků, tak většinou mám 5-6 tréninků týdně, záleží po dohodě s trenéry zda můžu v jeden den absolvovat 2 tréninky či ne.

Vrátím se k hráči utkání. Nejprve jsi v šesté minutě nahrál Šimonu Kuczerovi. V polovině utkání v čase 28:49 jsi vstřelil 5. a devět minut na to 6. branku utkání. Ta pátá se ukázala být vítěznou. Bylo to v šatně drahé?
V šatně to naštěstí drahé nebylo, tomu jsem se dokázal vyhnout… 😀 Tento zápas se mi povedl a dařilo se mi téměř všechno, co jsem udělal. Snad takové zápasy budou častěji.

Jak velký je rozdíl mezi mužskou soutěží a těmi juniorskými, které ještě stále hraješ?
Mezi mužskou a juniorskou kategorií je ten rozdíl opravdu obrovský. Podle mě je to nejtěžší přechod do starší kategorie…Ale je super dostat takovou příležitost, sbírat zkušenosti…Najedou je ta juniorská liga „pomalejší“ tím směrem, že si můžu delší dobu držet balónek na hokejce, ale zase je juniorská liga mnohem běhavější.

Dosáhl jsi řady úspěchů, existuje nějaký další florbalový moment, na který rád vzpomínáš?
Tak za mě je největší úspěch loňský výsledek dorostenecké nejvyšší soutěže, kde jsme skončili 2. na MČR, na to se hezky vzpomíná, ale nejde jen o úspěchy, rád vzpomínám na momenty a chvíle, které jsem mohl strávit se všemi těmi kluky, se kterými jsem hrál, to je podle mě to, co stojí za to, užívat si sport s dobrou partou.

V juniorské dresu Foto: Jakub Kutěj, Adéla Pulpánová, Ivo Šindler

Jaké jsou tvé florbalové cíle? Respektive, čeho by jsi chtěl dosáhnout či vyzkoušet?
Tak rozhodně jeden z cílů je se udržet v Superlize a sbírat další zkušenosti, další florbalový krok je se pokusit dostat na MS juniorů, dále bych se rád podíval někam do zahraničí jako většina kluků, nejlépe Švýcarsko a dál se uvidí.

Na hřišti jsi charakteristický svým klusem, z něhož je patrné, že florbal nebyl tvůj jediný sport. Který sport to byl a proč nakonec převážil florbal?
Na prvním stupni základní školy jsem hrával fotbal a tam nás učili běhat po špičkách, no a takhle nějak se to vyvinulo.
Jako malý jsem chtěl hrát hokej, ale bohužel moje postava nebyla na něco takového stavěná, takže jsem se držel fotbalu a časem taťka zahlédl, že je v Ostravě nábor nových členů do florbalového oddílu, takže jsem to jednou zkusila začalo mě to bavit. Od té doby jsem se toho držel a během chvíle se florbal dostal před fotbal.

Téměř 90% spoluhráčů ti neřekne jinak než Pinčesi. Kde a jak přezdívka vznikla?
Tato přezdívka vznikla už od mala. Vzpomínám si, že jednou na tréninku na mě trenér zavolal Pinčes, já na to nějak slyšel a od té doby mi neříkali jinak.

Jakou podporu máš v rodině? Jsi jediný, kdo to u vás doma „baští“?
U nás tím žije celá rodina, rodiče, babí, děda, teta, strejda… řekl bych, že všichni a za to jsem opravdu rád, že mám takovou podporu.

Výpomoc na tréninku elévů

Vzděláváš se nějak florbalově nebo jsi zastáncem teorie, že nejlépe se člověk učí napodobováním?

Furt se mám co učit, jsem stále ještě dost mladý a můžu se toho hodně naučit, takže za mě rozhodně já si radši odmakám poctivě tréninky, před nebo po tréninku si pár krát pohraji s balónkem a zkouším nové věci, taky pozoruji florbalové velikány, co dělají při jednotlivých situacích, jak je řeší a takové věci, myslím si, že oboje má něco do sebe.
Já jsem rád hlavně za to,že jsem od mala trénoval a hrával i se staršími kategoriemi,takže si myslím, že to mě už od mala hnalo hodně nahoru.

Děkuji za rozhovor a přeji nespočet gólovek do konce životní sezóny.
Taky děkuji 🙂

About the Author: ivo sin