Jakmile se zlepší moje produktivita, budu spokojenější.

Rozhodčí na zápase je vždy diskutované téma. Jedni se jich zastávají, druzí je haní. Tak jak tak dnes téma nevyřešíme, ale budeme se jim věnovat jako lidem jako osobnostem. Jelikož utkání rozhodují rozhodcovské dvojice, budou i dnešní osobnosti dvakrát. Jedna dvojice za mladíky a druhá za dívky. Čtenáři, kteří se zajímají o florbalovou tématiku, jistě ví, že Český florbal má každoročně několik anket na téma NEJ aktuální florbalové sezóny. Patří sem nejlepší florbalista, florbalistka, junior atd., ale také rozhodčí. My jsme malý web, zaměřený hlavně na MS region a tak jsem se obrátil na sekretariát MS+OL kraje a požádal je o vyhodnocení nejlepších regionálních rozhodčích ve věku 15-20 let v obou genderových skupinách. Výsledky jsou a první místa ve finále ankety obsadili v kategorii mladíci Ondřej Gabzdyl a Jakub Palowski a mezi slečnami Natálie Martináková a Tereza Mikulová.

Naty a Terku známe z dresu Vítkovické mládeže. Obě byly součástí týmu juniorek, který postupnými krůčky došel od bronzu (sezóna 14/15 – obě ještě dorostenky), přes stříbro (sezóna 15/16) a konečně získal zlatou plackou (sezóna 16/17 – kdy zakončily juniorskou éru). Zatímco jedna góly střílí jako na běžícím páse, druhá zabraňuje soupeřkám dostat se vůbec do akce. Obě svou roli plní na výbornou. O tom, že jsou komplexními florbalovými osobnostmi svědčí jejich prvenství v „naší“ anketě MS rozhodčí.

Ahoj Terez (a Naty),
poslední rok v juniorce a bylo to tam! Konečně zlatá – juniorské mistryně ČR v sezóně 2016/17. Současný konec a začátek něčeho nového. Jak jste zvládly plný přechod do ženské složky? Kde teď hrajete a jak se Vám daří?
V této sezóně jsem přestoupila do FBS Olomouc, kde mám možnost si zahrát extraligu. Společně se mnou šly do Olomouce ještě další 2 hráčky z Vítkovic (Kateřina Peterková a Petra Mandátová), takže zapojení do kolektivu proběhlo opravdu rychle. S holkami jsem se už i sehrály a na výsledcích je to znát. Se svým výkonem jsem docela spokojená, ovšem k úplné satisfakci mi chybí větší zápasové vytížení, které přibrzdila různá zranění a nemoci. Jakmile se zlepší moje produktivita, budu spokojenější.

Hrály jste dlouho v jednom týmu jedné lajně (když tak mě opravte) tzv. „Dobrá lajna“. Určitě máte spoustu zážitků. Přibližte nám každá nějaký.
S Naty jsme spolu v jedné lajně moc nehrály, snad jen v dorostenkách, kdy ona byla centr a já levé křídlo. Nejhorší na tom bylo, že skoro všechny moje vstřelené góly napsali Naty a já měla „jen“ asistenci. To mě vždycky naštvalo. (smích).

Platí tedy motto: „Když chceš být nejlepší, musíš ty nejlepší porazit?“ Pro chlapecké týmy to znamená být lepší než pražské týmy. Porazit někoho z kvintetu Bohemka, Tatran, Chodov, Sparta nebo Bolka. Jak je to u holek?
Za největšího rivala jsem nepovažovala nikoho z Prahy, ale FBC Ostrava. Společné zápasy byly drsné, ale bavily mně, nikdy jsme si nic nedarovali. O to vtipnější to teď je, že hraji v týmu s holkami, se kterými jsme si na zápasech juniorky vyměňovaly ne úplně hezká slova. (smích)

Florbal je součástí Vašeho života. Kdy se to stalo a díky komu?
Poprvé jsem k florbalu „přičichla“ už ve školce, kdy mi o tom řekl kamarád. V Horní Suché založili klub, tak jsem to šla zkusit. Po cca roce jsem se přesunula k atletice. Zpět k florbalu jsem se vrátila v roce 2008, takže letos na podzim tomu bude 10 let.

Jak se k tomu přidalo pískání a jakou máte licenci?
O pískání jsem slyšela od kamarádů, že to je fajn brigáda a chtěla jsem mít lepší přehled v posuzování situací na hřišti. Nyní pískám druhou sezónu a mám licenci F.

Kdy Vás napadlo, že budete rozhodcovská dvojice? Kdo z Vás dvou je ten rozhodnější rozhodčí?
Když jsem se rozhodla, že bych chtěla jít pískat, tak jsem oslovila pár spoluhráček a Naty souhlasila. Rozhodnější je určitě Naty, já jsem spíš takový mílius.

Tipovali byste si, že „naši“ anketu vyhrajete? 🙂
To, že vyhrajeme tuto anketu bych si teď určitě netroufla, možná po více sezónách… 😊

Herců se ptají na veselou příhodu z natáčení, ptám se analogicky: „Máte veselou historku z pískání?“
Na jednu si vzpomínám, byl to zápas kategorie mladších žáků, kde jsme byly i pod dohledem delegáta. A já při snaze vyhnout se míčku jsem přeskočila pozadu mantinel, špatně došlápla, spadla a podvrtla si kotník a odnesly to i vazy. Zápas jsem dopískala na jedné noze. Naty si ze mě, kvůli toho dělá srandu dodnes. (smích)

Novici se většinou klepou z jistých trenérů (nebudeme jmenovat). Máte také někdy trému nebo nejistotu před zápasy? Které utkání považujete za prozatímní vrchol?
O některých trenérech víme, ale trému z nich určitě nemám. S Naty si před zápasem řekneme, o koho jde, ale zatím jsme nemusely nic takového řešit. Doposud jsem nepískala zápas, který by se nějak výrazně odlišoval od ostatních. Takže žádný nemůžu považovat za vrchol.

Velmi neoblíbenou otázkou u ústních pohovorů je dotaz ve znění: „Kde se ve firmě vidíte za pět let?“ Jak to bude ve florbalu?
Určitě bych chtěla ještě hrát florbal. Ale nějaké plány do budoucna nemám. Jelikož letos maturuji, tak se všechno rozhodne podle toho, kam půjdu na vysokou školu.

Terez, děkuji za výborné odpovědi a držím Vám palce, aby Vám vše vyšlo jako v poslední odpovědi.