Co dál v kariéře?

Rozhodčí na zápase je vždy diskutované téma. Jedni se jich zastávají, druzí je haní. Tak jak tak dnes téma nevyřešíme, ale budeme se jim věnovat jako lidem jako osobnostem. Jelikož utkání rozhodují rozhodcovské dvojice, budou i dnešní osobnosti dvakrát. Jedna dvojice za mladíky a druhá za dívky. Čtenáři, kteří se zajímají o florbalovou tématiku, jistě ví, že Český florbal má každoročně několik anket na téma NEJ aktuální florbalové sezóny. Patří sem nejlepší florbalista, florbalistka, junior atd., ale také rozhodčí. My jsme malý web, zaměřený hlavně na MS region a tak jsem se obrátil na sekretariát MS+OL kraje a požádal je o vyhodnocení nejlepších regionálních rozhodčích ve věku 15-20 let v obou genderových skupinách. Výsledky jsou a první místa ve finále ankety obsadili v kategorii mladíci Ondřej Gabzdyl a Jakub Palowski a mezi slečnami Natálie Martináková a Tereza Mikulová.
Ondra s Jakubem tvoří protipólnou dvojici. Jeden je starší, poctivý obránce, otevřený, přátelský, usměvavý, člověk, který se zajímá o dění kolem sebe. Druhý je mladší než je u dvojic zvykem (dva roky rozdíl pozn,. autora), kamarádský, cílevědomý, člověk, který se vyznačuje klidným jednáním, výborný útočník. Oba jsou hodnoceni jako rozhodčí, kteří jsou si jistí a vědí, co dělají a dokáží pravidla a své rozhodnutí vysvětlit mladším klukům přímo na hřišti. Což potvrzuje jejich prvenství v „naší“ anketě MS rozhodčí.

Ahoj Ondro,
kdy Tebe a Jakuba napadlo, že z Vás bude známá rozhodcovská dvojka? Kdo má na hřišti hlavní slovo? Tipovali byste si, že naši anketu vyhrajete? 🙂
Ahoj, chtěli bychom Ti poděkovat, že jsme byli vybráni do Tvého rozhovoru. A teď zpět k tvým otázkám.
K pískání jsem se dostal díky kamarádům, kteří už pískali dva roky, a také kvůli tomu, že jsem chtěl poznat florbal i z jiné strany, než jen ze strany hráče. Nelze posoudit, kdo z nás dvou má na hřišti větší respekt. Myslíme si, že oba máme na hřišti dostatečný respekt a dokážeme posoudit a vyhodnotit správně situace na hřišti. Popravdě řečeno, ani jeden z nás neočekával takový úspěch v kariéře rozhodčích, která nám právě začíná. Za toto ocenění jsme Vám nesmírně vděční.

Od kdy pískáte? Co stálo za rozhodnutím postavit se na plac a vzít zodpovědnost na sebe?
Pískat jsme začali před rokem a půl. Za rozhodnutím stálo, že jsme chtěli florbal poznat i z druhé strany a zažít ho v jiné pozici než hráče. Jako malý bonus bereme peníze, přece jen jsme studenti. 😀

Novici se většinou klepou z jistých trenérů (nebudeme jmenovat). Máte také někdy trému nebo nejistotu před zápasy? Které utkání považujete za prozatímní vrchol?
Tréma časem odpadne, ale ano ze začátku tréma byla. Většinou se vždycky dostaví, když je nějaké vyhrocené utkání. Takové zápasy jsem zažil, ale důležité je nedát to na sobě znát. Jsou rodiče, kteří na nás křičí, ale těch je lepší si nevšímat, ale trenérovi, když s něčím nesouhlasí, vysvětlit mu, proč jste to pískli takhle a ne jinak. Taky jsem rád, že na utkání chodí delegáti. Aspoň si vyslechnu, co dělám dobře a co nikoliv. Poté se z toho poučím.

Herců se ptají na veselou či zajímavou příhodu z natáčení, ptám se analogicky: „Máte veselou historku z pískání?“
Jednou, když jsem začal pískat, přišla za mnou maminka od hráče k časomíře. Nejprve nám řekla, že slušně odpískané utkání. Poté se mě zeptala, protože viděla florbalovou knížku s pravidly u časomíry, zda ji může někde zakoupit. To mě přišlo úsměvné 😀 Čím jsme se s kolegou hodně pobavili, tak to jsme jednou pískali na jednom místě a šli jsme si pro klíče od kabiny rozhodčích. Tam nám, ale dali klíče od pokoje, který byl na menším hotelu. Pokoj byl hodně pěkný. Cítili jsme se jako VIP. 😀

Mimo to, že pískáte na domácí hale v Petrovicích, tak jste obsazováni na zápasy do Havířova, Ostravy, Bystřice nad Olší apod., jak řešíte dopravu? Přijeli jste někdy pozdě?
Rodiče se nám snaží vždy pomoci, za to jsme jim nesmírně vděční. V našich kariérách nás rodiče podporují. Zatím jsme pozdě nepřijeli, máme výborné řidiče, kteří vždy nás přivezou přesně na čas.

Bez pochybností platí, že Vám florbal vryl pod kůži. Kdy, kde a s kým to začalo?
Už od tří let jsem začal hrát hokej, u kterého jsem zůstal do patnácti let. K florbalu mě dostal Radovan, kamarád z hokeje, který se mnou chodil také do školy. Jednou jsme měli ve škole před florbalovým turnajem a Radovan mi navrhl, ať si jdu s ním zatrénovat na florbal do Petrovic. Od té doby jsem hrál hokej i florbal současně. Než jsem nastoupil na střední školu, tak jsem si musel vybrat jeden sport, jinak bych to nestíhal časově. Bylo to těžké rozhodnutí, ale do teď toho nelituji. V Petrovicích mi pomohli florbalově vyrůst.

Ondro, ty jsi letos velmi obsazovaný hráč. Nastoupil jsi za mužský A tým, pár startů z B a D tým, k tomu přidáme 3. ligu juniorů a pískání. Jak to vše stíháš? Můžeš zhodnotit za svou osobu sezónu? Daří se ti?
Ano, je to těžké vše stíhat, ale když člověk chce tak se vždy ten čas najde na to, co máš rád. Horší je to se školou, i protože jsem v maturitním ročníku, ale prozatím školu zvládám dobře, a když mám čas tak se snažím škole věnovat. Za mě osobně zatím prožívám nejlepší sezónu za všech. Jasně, že někdy se něco nedaří a někdy zas daří, ale to k sportu patří. Já jsem rád, že jsem se za ty 3 roky, co hraji florbal, se tak herně posunul.

Velmi neoblíbenou otázkou u ústních pohovorů je dotaz ve znění: „Kde se ve firmě vidíte za pět let?“ Jak to bude u Vás s florbalem?
Tak samozřejmě bych chtěl u florbalu zůstat, co nejvíc to půjde. Jako hráč chci dosáhnout těch největších cílů např. vyhrát titul v lize, zahrát si nejvyšší ligu, …. V kariéře rozhodčího bych chtěl pískat nejvyšší ligu v ČR se svým parťákem Jakubem. Časem chci vyzkoušet i pozici trenéra.

Ondro, děkuji za odpovědi a přeji Ti hodně zdaru v rozhodcovské kariéře a sportovních úspěchů v Petrovickém drese.

Děkuji 😀