Osobnost měsíce ledna – Natálie Martináková

Natálie Martinaková; FOTO: Kamil Besta

Snažím se být vždy fér

Rozhodčí na zápase je vždy diskutované téma. Jedni se jich zastávají, druzí je haní. Tak jak tak dnes téma nevyřešíme, ale budeme se jim věnovat jako lidem jako osobnostem. Jelikož utkání rozhodují rozhodcovské dvojice, budou i dnešní osobnosti dvakrát. Jedna dvojice za mladíky a druhá za dívky. Čtenáři, kteří se zajímají o florbalovou tématiku, jistě ví, že Český florbal má každoročně několik anket na téma NEJ aktuální florbalové sezóny. Patří sem nejlepší florbalista, florbalistka, junior atd., ale také rozhodčí. My jsme malý web, zaměřený hlavně na MS region a tak jsem se obrátil na sekretariát MS+OL kraje a požádal je o vyhodnocení nejlepších regionálních rozhodčích ve věku 15-20 let v obou genderových skupinách. Výsledky jsou a první místa ve finále ankety obsadili v kategorii mladíci Ondřej Gabzdyl a Jakub Palowski a mezi slečnami Natálie Martináková a Tereza Mikulová.

Naty a Terku známe z dresu Vítkovické mládeže. Obě byly součástí týmu juniorek, který postupnými krůčky došel od bronzu (sezóna 14/15 – obě ještě dorostenky), přes stříbro (sezóna 15/16) a konečně získal zlatou plackou (sezóna 16/17 – kdy zakončily juniorskou éru). Zatímco jedna góly střílí jako na běžícím páse, druhá zabraňuje soupeřkám dostat se vůbec do akce. Obě svou roli plní na výbornou. O tom, že jsou komplexními florbalovými osobnostmi svědčí jejich prvenství v „naší“ anketě MS rozhodčí.

Ahoj Naty,
poslední rok v juniorce a bylo to tam! Konečně zlatá – juniorské mistryně ČR v sezóně 2016/17. Současný konec a začátek něčeho nového. Jak jsi zvládla plný přechod do ženské složky? Kde teď hraješ a jak se Ti daří?

Plný přechod do ženské složky pro mě nebyl tak složitý, protože jsem se v podstatě skoro naplno zapojila do A-týmu žen hned první rok, co jsem extraligu mohla hrát. Sice jsem moc nehrála, ale spíše seděla na střídačce a čekala na šanci, tak si toho cením a zpětně jsem za to i opravdu ráda. Naučilo mě to být pokornou a vážit si každé šance. Momentálně hraju extraligu žen za Vítkovice. Osobně nemůžu tak docela objektivně posoudit sama sebe, proto to raději nedělám 😀 Ale týmově se nám daří velmi dobře, máme jasně daný cíl a jdeme si tvrdě za ním.

Hrály jste dlouho v jednom tým jedné lajně (když tak mě opravte) tzv „Dobrá lajna“. Určitě máte spoustu zážitků. Přibližte nám každá nějaký.
Zase tak dlouho jsme spolu vlastně nehrály. Hrály jsme spolu jednu sezónu v dorostenkách a pár zápasu v juniorkách. Hodně nás určitě stmelily všechny juniorské medaile. Od bronzu přes stříbro až ke zlatu. Natáčely jsme spolu všechna play-off, stříhaly jsme je, abychom všechny měly památku na tyhle úžasné chvíle. U toho jsme se taky dost zasmály.

Ve Vítkovickém drese; FOTO: Vlaďka Zoubková

Platí tedy motto: „Když chceš být nejlepší, musíš ty nejlepší porazit?“ Pro chlapecké týmy to znamená být lepší než pražské týmy. Porazit někoho z kvintetu Bohemka, Tatran, Chodov, Sparta nebo Bleky. Jak je to u holek?
U holek… To záleží no. Každá sama za sebe to má určitě jinak, ale já vždycky chtěla porazit každého. Ať už papírově outsidera nebo favorita, pokaždé si jdu pro výhru a chci na hřišti nechat absolutně všechno.

Florbal je součástí Vašeho života. Kdy se to stalo a díky komu?
Hraju florbal od září 2009, to znamená, že už si pár sezon kroutím. K florbalu jsem se dostala náhodou, byl to můj doplňkový sport k fotbalu. Celou „kariéru“ hraju za Vítkovice a jsem na to opravdu hrdá, že jsem se z dorostenek dokázala probojovat až do ženského Áčka. Je málo odchovanců, kteří se prorvou až na vrchol, proto jsem pyšná, že se mi to povedlo a mám stabilní místo v kádru.

Rozhodčí (s Terkou Hanzlíkovou)

Jak se k tomu přidalo pískání a jakou máte licenci?
Pískat jsem začala proto, že jsem byla velmi často nespokojená s výkony rozhodčích. Jak se říká, dobře se to kecá, když nevíš, jaké to je z druhého pohledu. Proto jsem začala pískat. Momentálně mám licenci F. Myslím si, že mě to může časem posunout i z hráčské strany trochu dál.

Kdy Vás napadlo, že budete rozhodcovská dvojice? Kdo z Vás dvou je ten rozhodnější rozhodčí?
Troufám si tvrdit, že razantnější z naší dvojice jsem určitě já 😀 Moc se s tím nemazlím, ale snažím se být vždy fér. Začaly jsem pískat ještě s Terkou Hanzlíkovou, ale ta před sezónou odjela do Prahy, takže jsme si zbyly jen my dvě 😀 Vlastně teď spolu už tak často nepískáme, blíží se play-off a času už tolik není.

Herců se ptají na veselou příhodu z natáčení, ptám se analogicky: „Máte veselou historku z pískání?“
Tak na tu si pamatuji moc dobře. Pískaly jsme jeden ze svých prvních turnajů s delegátem, Terka byla nervózní a moc dobře si neodhadla svou vzdálenost od mantinelu. Couvala, couvala a najednou ležela. Začala jsem se hrozně smát, což nebylo zrovna profesionální, ale nešlo jinak 😀

Novici se většinou klepou z jistých trenérů (nebudeme jmenovat). Máte také někdy trému nebo nejistotu před zápasy? Které utkání považujete za prozatimní vrchol?
Nervozitu jsem asi jako rozhodčí ještě nezažila. Trenéry taky moc ne, s většinou se známe osobně, takže známe jeden druhého. Ví, že já si toho nenechám moc líbit a že nejdu pro trest daleko, když to přehánějí. Takže s trenéry problém zatím žádný nemám a snad ani mít nebudu.
Můj vrchol je rozhodně utkání vrcholové juniorské ligy mezi FBC Ostrava a Tatranem Střešovice. Přece jen už je to celostátní zápas, takže tam nějaký větší tlak byl. Nechtěla jsem ten zápas pokazit. Naštěstí byly obě strany po zápase spokojené, já i s kolegyní jsme byly pochválené, já byla s výkonem taky spokojená. Ale čeká mě ještě velká spousta práce. Doufám, že se budu dál kvalitně rozvíjet.

Velmi neoblíbenou otázkou u ústních pohovorů je dotaz ve znění: „Kde se ve firmě vidíte za pět let?“ Jak to bude ve florbalu?
Jako hráčka se vidím stále na stejném místě. Ve Vítkovicích mám budoucnost, a pokud mi to podmínky klubu dovolí, nemám důvod ani chuť odcházet. To všechno ukáže čas.
Jako rozhodčí bych se ráda posunula výš a začala celostátní soutěže pískat pravidelně. Můžu osobně říct, že pískání vrcholové juniorské ligy jsem si vážně moc užila. Bavilo mě to možná víc, než hraní 😀 Takže uvidíme, jestli budu za pár let primárně hráč nebo rozhodčí, sama se nechám překvapit.

Naty, děkuji za výborné odpovědi a držím Ti palce, aby vše vyšlo jako v poslední odpovědi.

Mistryně juniorské ligy s Barborou Huskovou; FOTO: Miroslav Filip

About the Author: ivo sin