Roli centra si užívám nejvíc.

Je to teprve třetí rok, co se výběry dorostenců odehrávají v lednu, což si myslíme, že v rozběhnuté sezóně, v době velkého množství respiračních chorob, školních lyžařských a tanečních kurzů, není příliš ideální. Naopak druhý rok funguje nový formát turnaje, který rozděluje kraje na Západ a Východ s oddělenými turnaji. Tento formát se nám líbí, jelikož „osvobozuje“ menší kraje od florbalově větších. Zrovna Morava je úplně ukázková. MS kraj utlačuje OL a JM zase ZL. Hráči z „menších“ krajů mají možnost prezentovat se na reprezentační úrovni a porovnat se jako celek s jinými kraji. Nemalým plusem je vznik národní reprezentace U17, kam mají možnost všichni hráči svým výkonem na turnaji kvalifikovat. O motivaci na turnaji je tedy postaráno.

Filipův kamarád protihráč a v týmu Peaches IBK spoluhráč říká, že je to „pohodový klučina“ a velmi šikovný hráč, který se snaží stále zlepšovat.

Ahoj Filipe,

jak jsi reagoval, když jsi se dozvěděl o nominaci do krajských výběrů?

Za nominaci do výběrů za Zlínský kraj jsem byl vskutku velmi rád a popravdě jsem to ve finále ani nečekal. Měl jsem na podzim pár zranění spojené s tanečníma, tudíž jsem docházku, ať už v klubu nebo na výběrech, neplnil úplně vzorově. Spoluhráči mi sice říkali, že se pravděpodobně dostanu, ale já to tak jednoznačně neviděl. Nicméně na posledním tréninku byla oznámena nominace v níž jsem figuroval, takže mi to radost samozřejmě udělalo.

Máš pocit, že Tě půlroční účast ve výběrech posunula dál? A čím?

Že by mě půlroční účast v mém individuálním výkonu někam posunula, to se říct spíš nedá. Tréninků moc příliš nebylo a moje docházka kvůli zraněním a tanečním byla také nic moc. Přišlo mi, že možná oproti ostatním krajům jsme zaostávali více takticky, což se v samotné hře hodně projevilo.

Co říkáš na umístění Vašeho krajského výběru? Je 6. místo adekvátní k Vašim výkonům? Bylo očekávání nižší nebo vyšší?

Co se týče našeho umístění, spokojení jsme být rozhodně nemohli. Samozřejmě, že jsme doufali v daleko lepší pozici, ale myslím si, že to byla možná daň za naši docházku na samotném tréninku výběrů. Jak už jsem zmiňoval, docházka na tréninky nebyla nejlepší, od toho se pak odvíjely tréninky samotné, či taktika.

Jsi na hřišti více jako tvůrce hry nebo finální střelec anebo „pes obranář“? Měl jsi na turnaji 100% možnost využít tyto své dispozice a kvality?

Pasoval bych se spíše do role tvůrce hry, která mě i baví ze všeho nejvíc. Na pozici centra to většinou taky jinak ani nejde. Avšak dříve jsem dlouhá léta hrával spíše křídlo, které mi bylo určeno právě i na výběrech. Stěžovat si nelze, protože ve finále je mi to jedno, co v útoku hraji, i když centra si užívám víc. Baví mě tvořit hru z rozehrávky a vytvářet šance pro ostatní. I když sám střelou taky někdy nepohrdnu.

Existuje nějaký florbalový postřeh z turnaje, který by jsi rád sdělil našim čtenářům?

Na turnaji se mi hodně líbila hala. Prostředí, ve kterém se celé výběry uskutečnily, bylo opravdu výborné. Ubytování bylo kousek, jídlo dobré, nebylo moc co vytknout. Turnaj nám zpestřil superligový zápas domácích Pardubic s pražskou Spartou, což také nebylo na škodu.

Turnaj je brán jako nominační líheň pro budoucí reprezentaci U17 a bylo by určitě hezké nakouknout do Českého týmu, a proto se ptám, jaké jsou tvé florbalové cíle? Respektive, čeho by jsi chtěl dosáhnout či vyzkoušet?

Co se týče mé florbalové budoucnosti, upřímně, už to na nějaký zázrak nevidím. V poslední době mi do florbalu vstupuje hodně škola, tudíž dojíždění do kvalitnějšího týmu bych časově nezvládal. V příštím roce už budu moct hrát za muže, ve kterých bych chtěl náš tým vytáhnout, co nejvýš to půjde.

Nasnadě je tedy otázka, jak jste se dostal k florbalu?

Florbal jsem objevil na jednom ze sportovních příměstských táborů, které jsem navštěvoval. Tehdy mi bylo asi 9. Tam se mi florbal zalíbil a tak jsem doma řekl, že bych chtěl hrát i závodně. Mé začátky byly v orelské florbalové lize za klub Uherské Hradiště, kde mě florbal více přiblížilo duo Zdeněk Petrášek a Radek Stojaník. Později jsem začal hrát také za FBC Slovácko, které mi taky, co se týče florbalu hodně dalo. Do dneška také stále působím v obou klubech paralelně.

Byl florbal pro tebe jasná volba, nebo jsi v mládí zkoušel i jiné sporty?

Samozřejmě, že jsem zkoušel. Jako malý jsem hrál závodně fotbal. Byla zde však podmínka, že musím chodit na místní sportovní základku, což vedlo k tomu, že jsem s fotbalem asi ve 2. třídě skončil. Nebylo co dělat, tak jsem zkoušel objevit něco nového. Hrál jsem tenis, hokej, dokonce i půl roku jsem navštěvoval oddíl juda, avšak stále jsem se v těch sportech nemohl najít to pravé ořechové. Zatímco florbal mě hned od začátku hrozně chytl a bavil. Bylo to něco jiného.

Máš stejné stavy pocity i před školní písemkou, těžkou zkouškou anebo ti vrcholový sport pomáhá zvládnout tyto napjaté situace? Jsi na to připravený, trénovaný? Jsi studentem gymnázia, jak dokážeš skloubit  tréninky a školní povinnosti?

Chodím na osmiletý gympl v Hradišti alias GUH, kde studuji s vyznamenáním. No, snažím se a rozhodně to není úplně zadarmo, jak jsem říkal výše.

Příští měsíc budou v rozhovoru současní reprezentanti U19. Dívky v únoru hrají v Chomutově přípravné zápasy se Švýcarskou reprezentací a kluci jsou v Polsku na turnaji Polish Cup. Jakou by jsi jim položil otázku, kdybys měl možnost? Co by tě zajímalo z reprezentačního prostředí, třeba i ze zákulisí? Anebo by jsi jim chtěl něco vzkázat?

Jak probíhají tréninky v reprezentaci? Jak často spolu trénujete? Cítíte nějakou rivalitu mezi sebou? I  když tam asi panuje dóóóst dobrá atmosféra, si myslím. 🙂

Děkuji za rozhovor a hodně úspěchu na tvé florbalové cestě.