Ročníkům 2000 končí jedna životní éra. Končí jim juniorský herní věk a po prázdninách již budou jen „dospěláci“. Nebude to na zkoušku, na výpomoc a pro získání zkušeností, bude to napořád. Tak jim skončí doba bezstarostného hraní a teď to bude již jen natvrdo, o body, o pozici v mančaftu. Začínalo jich mnoho, přemnoho a dnes jich nezbylo moc. Pojďme se zeptat těch těch několika osobností z Moravy,
co vydrželi, na to jaké byly ty roky dětského a mládežnického hraní a co bude dále?

I v nejvyšší dívčí soutěži 1. lize juniorek mají své zastoupení brněnští Bulldogs. Hráčkou, která opouští juniorský věk a zároveň pomohla k postupu žen do nejvyšší soutěže je Tereza Halaštová.

Florbal je jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě.

Ahoj Terez, co se ti vybaví, když se řekne “florbal”?

Kus života. Určitě jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě, že jsem se tehdy rozhodla vydat právě na cestu florbalistky.

Proč sis vybrala právě florbal a jakým sportům se ještě věnuješ? Stíháš i něco jiného kromě florbalu nějaké koníčky? Kolik a co jsi obětovala florbalu? Myslíš si, že ti dosud něco ze života uteklo?  

Dělala jsem strašně moc sportů. Prvním sportem byla sportovní gymnastika, kterou jsem dělala přes 4 roky. Poté jsem zkoušela skoro všechny sporty: hokejbal, fotbal, nohejbal, plavání. Poslední sport byl florbal, u kterého jsem do teď a jsem za něho ráda. 🙂 K florbalu mě přivedla moje kamarádka, která hrála v tu dobu za Vsetín. Hrála se mnou na Vsetíně asi jen 1 rok a poté přestoupila do Ostravy. Na hřišti se vidíme už jen jako protihráčky.

Jak dlouho hraješ florbal za současný tým a kde jsi začínala?

Za současný tým Bulldogs Brno teď budu začínat svou druhou sezónu. Předtím jsem několik let hrála za Florbal Vsetín, kde jsem taky začínala svoji kariéru.

Jsi impulzivní hráč, anebo kliďas?

Záleží na situaci, ale spíše kliďas.

Zažila jsi spoustu trenérů, které a v čem tě ovlivnili?

Na Vsetíně jsem od trenérů získala hlavně důležité základy, čehož si doteď vážím. Za poslední sezónu v Brně na sobě ale pozoruji obrovský pokrok v herních schopnostech, na čemž mají pravděpodobně zásluhu i zdejší trenéři, kteří z nás dokáží dostat opravdu maximum. Nejspíše tomu pomohlo i to, že nás hnala myšlenka a společný cíl a to postup do extraligy.

Letos to byl tvůj poslední rok v juniorkách, kdy jsi hrála jak 1.ligu juniorek tak i 1.ligu žen. Jak moc to bylo pro tebe náročné skloubit tyto dvě soutěže?

Ze začátku sezóny jsem hrávala spíše za juniorky, protože 1. liga juniorek se hrála v Brně prvním rokem. A nevědělo se co od toho čekat… Mezi tím jsem hrávala i zápasy za ženy, takže to bylo náročné jak časově, tak i fyzicky. V play-off si trenér stáhl 4 juniorky do žen a já jsem patřila mezi ně.

Který zápas za celou sezónu byl pro tebe ten nejtěžší (z tvého pohledu)? Jaký moment z celé sezóny ti nejvíce utkví v paměti?

Poslední finálový zápas o postup do extraligy. Bylo to těžké jak na fyzičku tak i na psychiku. Pro mě byl nejlepší moment postup do extraligy. Ten pocit se nedá ani popsat. Něco neskutečného.

Čím si myslíš, že můžeš být užitečná v dospěláckém celku? Jakou podle tebe budeš zastávat roli v ženském týmu?

Mám celkem dost naběháno, takže moje fyzička je na tom dobře. Ještě potřebuji pár věcí doladit, ale za chvíli už budu snad plně připravená na extraligu. Troufnu si říct, že díky dobré fyzičce dokážu tým podržet ve hře „dozadu“ a uběhat soupeře.

Jak se teď cítíš? Jak probíhá tvůj běžný tréninkový režim?

Jsem na střední škole na Vsetíně. Příští rok maturuji. Prázdniny trávím v Brně, abych mohla chodit na všechny tréninky, protože jezdit 4x týdně ze Vsetína do Brna by bylo velice náročné ze všech stran. Zdravotní stav je celkem dobrý až na kotník a pár drobností, ale to ke sportu patří. Letní přípravu mám 4x týdně v Brně. Ovál 2x, 1x fitness, 1x hala.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?

Určitě letošní postup do extraligy s Bulldogs Brno v sezóně 2018/2019.

Mnoho hráčů bere juniorskou soutěž jako vrchol své kariéry a ta potom spíš upadá nebo rovnou skončí. Jaké cíle máš do budoucna ty? Máš nějaký florbalový cíl, kterého bys chtěla dosáhnout?

Já nemám důvod končit, jediné co mi v tom může zabránit je maturita. Ale doufám, že to tak nebude. Těšila jsem se až si zahraji v extralize, což se mi díky letošnímu postupu snad podaří. Můj cíl je (a vždy byl) dostat se do reprezentace, ale to už asi bohužel nestihnu.

Děkuji za rozhovor a „příjemnou“ letní přípravu.