Trénovat tak, aby trenéři měli důvod dát mě do sestavy
Skoro 150 mladých florbalistů a florbalistek se zúčastní tradičního letního kempu talentované mládeže v Jičíně. Každý rok o kousek lepší. Po předloňské dělbě na tři tréninkové skupiny a loňském zapojení trenérů z Finska u obou skupin letos přibude mentální kouč. Jméno Martina Daňka je spojeno s úspěchem zlatých florbalových juniorů.
První chlapecké skupině bude šéfovat trenér juniorské reprezentace Jaroslav Berka se svým realizačním týmem. Druhou skupinu má na povel lodivod národního výběru U17 Matěj Klucho se svými reprezentačními kolegy. Třetí skupinu bude zaštiťovat regionální metodik Jiří Typl.
Ahoj Šimone, bystrému pozorovateli neujde, že v Hattricku nejsi jediným Hronkem. Za mužský tým nastupuje rovněž Matěj Hronek. Je mezi vámi nějaké pouto, nebo jde čistě o zajímavou shodu jmen?
Ahoj, s Matějem jsme bráchové, nedivil bych se, kdyby si to někdo nemyslel, protože mi přijde, že si nejsme podobní. Asi se nám zatím nestala žádná zajímavá situace, ale na trénincích mužů si samozřejmě někdo nějaký ten vtípek na nás hodí.
V září 2019 jsi byl pozván na reprezentační sraz juniorů v Teplicích, který odstartoval 11. reprezentační cyklus této kategorie. Zastupoval jsi Hattrick společně s Adamem Hemerkou. Jaké máš pocity za soustředění jako počátku cyklu hráčů 2002/2003, které tento cyklus zakončí na domácím MS zrovna v Brně?
Reprezentační soustředění v Teplicích beru jako obrovskou zkušenost. Zahrál jsem si s nejlepšíma kluky v republice. Tempo na „trenálech“ bylo velmi vysoké. První dva tréninky jsem si na tempo hodně zvykal a tak trochu jsem se hledal, moje nervozita, ukázat to nejlepší, tomu taky moc nepomohla. Každopádně jsem si soustředění užil a budu se snažit dostat i na letošní soustředění.
Letos si také vedl Jihomoravský kraj na dorosteneckých výběrech jako kapitán. Bilance i přes pouhou jednu prohru a konečného pátého místa může být zklamáním (vzhledem k předvedené hře). Panovala na konci turnaje spíše spokojenost, nebo smíšené pocity vzhledem ke smolnému umístění?
Na turnaj dorosteneckých výběrů vzpomínám jenom pozitivně. Měli jsme super partu, jak na hřišti, tak mimo něj. Naše čtvrtfinále se moc nepovedlo, my jako první lajna (já, Matěj Bednář, Lukáš Macháček, Matyáš Kůra a Jirka Hájek) jsme tento zápas nezvládli. Měli jsme být elitní lajnou, ale to jsme na hřišti nepředvedli, tuto roli za nás převzala druhá lajna, která byla složená jenom z Gulliverů. Nakonec jsme si zahráli o páté místo, kde jsme hráli proti Praze. Na tento zápas jsme šli se zvednutou hlavou a s myšlenkami, že chceme vyhrát za každou cenu. Výhru jsme si zasloužili, hráli jsme více jako tým, podporovali se, nedělali zbytečné chyby, zkrátka úplný opak než ve čtvrtfinále proti Královéhradeckému kraji. Co se týče turnaje jako celku, si myslím, že jsme měli na lepší umístění než 5. místo, bohužel jsme pokazili čtvrtfinále a to nás stálo boj o placku.
Nicméně jste porazili některé velmi silné soupeře v čele s papírovým favoritem Prahou a technickou hrou disponující Ústí nad Labem. V tomto utkání jsi se stal i hráčem utkání, kdy se ti dařilo střelecky. Myslíš, že pohodu v týmu tvořili i tví čtyři spoluhráči z Hattricku?
Pokud si dobře vzpomínám, tak zápas s Ústím byl brzo ráno a my všichni byli ospalí, takže začátek zápasu byl takový nemasný neslaný. Během zápasu jsme se probrali a zaslouženě vyhráli. Zápas s Prahou už jsem tak nějak zhodnotil v minulé otázce. Co se týče sestavy a poskládání lajn, jsem byl naprosto spokojený, hrál jsem se 3 kluky z Hattricku a s Lukášem Macháčkem, který hraje momentálně v Tatranu. Se souhrou jsme neměli žádný problém a občas jsme protihráče dokázali pěkně rozťukat. Na soupisce byl ještě Lukáš Suk, který ale nehrál s námi v lajně. Nesmím zapomenout na Štěpána Musila, který se dostal do sestavy, ale těsně před odjezdem onemocněl a nemohl se zúčastnit.
Zmínil jsi spoluhráče z Hattricku a vím, že většina dorostenců nastupovala v letošní lize juniorů. Máte ročníkový propad 2001 a 2002 a zvláště při zahraničním angažmá Adama Hemerky to bylo cítit. Hráli jste skupinu B, kde jste po základní části skončili na druhém místě. Jak by jsi sezónu zhodnotil? Nevím, jak moc jsi sledoval skupinu A, ale zkus si tipnout, kdo by letos bral juniorské zlato?
Přesně jak říkáš, v Hattricku není moc 01 a 02, ale na ročník se nemůžeme vymlouvat. Po Unyp cupu jsme všichni měli ambice na skupinu A. Bohužel kvalifikace se nám moc nepovedla a mířili jsme do skupiny B. Ve skupině B jsme měli zhruba 8 kvalitních zápasů, což je za mě hodně málo. Po skončení základní části jsme šli na Slavii Plzeň. V prvním zápase jsme byli daleko lepší, bohužel výsledek tomu neodpovídal. Těžce jsme nezvládli třetí třetinu a to nás stálo vítězství. Do druhého zápasu jsme šli se zbytečným strachem, což se potom odrazilo na naší hře. Byla to velká přestřelka, pro nás asi největší problém byl, že jsme neustále prohrávali nebo to byla remíza, takže jsme se vlastně ani na chvíli neuklidnili. Za velké favority bych považoval Tatran, ale play off je nová soutěž a může hodně zamíchat kartami.
Díky svým výkonům v sezóně jsi byl opět nominován na tradiční prázdninový kemp talentované mládeže v Jičíně. Ten býval znám především kvůli své náročnosti. Jak se na kemp těšíš a nepřijde ti to v souvislosti s dnešní situací trochu riskantní?
Na kemp se hodně těším, je super , že mám tu možnost si opět zatrénovat s nejlepšími kluky v republice. Ještě jsem na kempu talentované mládeže nebyl, takže nedokážu říct, jak je soustředění náročné nebo není. Co se týče celé této situace ohledně Korona viru, tak riziko si nějak nepřipouštím. Jestli bude všechno v normálu nebo nebude, to asi nedokáže říct nikdo. Já jenom doufám, že se toto všechno uklidní a budeme moct žít, tak jako jsme žili předtím.
V úvodníku se hovoří nejen o rozdělení na tři skupiny, ale i o trenérech, kteří Vás povedou. Mezi jmény figurují jména finských trenérů. Těšíš se na ně? Jak jsi na tom s cizími jazyky? Budete mít mentálního kouče Martina Daňka, který odvedl kus práce se zlatými juniory? V čem by tě mohl mentální kouč posunout?
Na trenéry ze zahraničí se vždycky těším, přijde mi, že nám vždycky dokážou říct něco víc, popřípadě přiblížit florbal v zahraničí. S cizími jazyky nemám nějaký zvláštní problém. Angličtinu ovládám celkem dobře, němčina už je horší. Martin Daněk s námi už byl na soustředění v Teplicích, takže vím o koho jde, ale žádný soukromý rozhovor jsem s ním nevedl, takže ho vlastně moc neznám. Občas mám problém s motivací pořádně makat, takže to je asi jeden z problémů, se kterým by mi mohl pomoct.
Příští rok budeš moct nastupovat v nejvyšší mužské lize. Bude to pro tebe nejvyšší priorita, nebo máš jiné plány (popř. juniorskou reprezentaci)? Mužský kádr Hattricku je teď značně nabitý, máš šanci se dostat do sestavy? Je jasné, že zpočátku budeš zahřívat lavičku, ale jaký ICE TIME pro první sezónu tipuješ?
Nad příští sezonou už jsem docela přemýšlel a moji prioritou bude určitě Áčko v Hattricku. Říkal jsem si, že budu spokojený, když si v průměru “ťuknu” pár třetin, samozřejmě počítám, že si nemusím vůbec zahrát, ale chci trénovat tak, aby trenéři měli důvod mě dát do sestavy. Ještě nevím s kým budu trénovat, ale doufám, že si mě trenéři Áčka vezmou už na letní přípravu a potom na tréninky v hale. Já mám tu výhodu, že stále můžu hrát za juniory, a tím pádem mám jistotu, že budu hrát. Kdybych měl na zápasech Áčka jenom sedět na lavičce, tak radši budu chodit na juniorku, kde mám času na hřišti hodně.
V kuloárech několika superligových týmů se samozřejmě posuzuje kvalita hal. Celkem vysoké procento hráčů uvádí, že na SH v Maloměřicích je jeden z nejhorších povrchů v Česku. Máte to podobně jako hráči Tatranu, kteří na své hale svůj povrch taky nemohou vystát, nebo je povrch vaše výhoda?
To, že máme na naší domácí hale specifický povrch, se všeobecně ví. Já s tím takový problém nemám, ale vím, že někteří kluci z Áčka mají. Tuto (ne)výhodu bychom měli využívat v domácích zápasech, protože o tom to je, že povrch na své hale dokonale znáte a víte, co si můžete dovolit a co nemůžete. Každopádně juniorka trénuje a hraje na hale VUT, kde je povrch úplně super, takže tam si nemám na co stěžovat. Je to zároveň i moje nejoblíbenější hala, jenom co se týče povrchu teda.
Sport si vyžaduje velké kvantum času, studuješ na Elgartově gymnáziu v Brně, což je náročná škola, upřednostníš občas florbal na úkor jiných povinností? Jak zvládáš skloubit školu, sport, cestování po celé republice, popřípadě jiné volnočasové aktivity? Je vůbec sport ve vaší rodině běžný anebo jsi unikát? A proč zrovna florbal?
Se studiem je to občas náročnější, protože já nejsem úplně studijní typ. Mamka je v tomhle směru ale shovívavá, takže doma žádné problémy nejsou. Není to ani tak o tom, že bych na učení doma neměl čas, jen se mi do toho prostě nechce, ale když už to hoří, tak se na test dokážu naučit. Tak mamka i taťka byli atleti, takže sport v naší rodině je úplně běžný. Ke florbalu mě přivedl bratr, který začal právě v Hattricku. Krom florbalu mě hodně baví volejbal, na který teď během léta chodím s kluky na beach volejbalové kurty.
Šimone, děkuji za rozhovor a hodně zdraví do dalších let.