Občas to vyjde, ale zdaleka ne vždy
Sestavujeme-li tým, klademe důraz na jeho vyváženost, protože každý člen má svůj význam pro jeho fungování. Jedná-li se o tým sportovní, kde výsledkem poměřování je výkon v podobě výsledku, je vzájemná souhra jeho článků velmi důležitá. Každý hráč má svou roli (může jich mít i několik) v rámci týmu, pětky, útočné formace, obranné dvojice, jinou při útočné akci, jinou v obranném postavení či na střídačce. Můžeme tak například rozlišit kapitána, ofenzívního beka, rozehrávače, organizátora, týmového hráče a další, ale v neposlední řadě také tahouna týmu.
Jeho úkolem je systematická práce. Trenéři spoléhají na jejich produktivitu, protože co více tým nakopne, než gól ve správné chvíli? Pro měsíc duben jsme zvolili dva „tahouny z menších klubů“, kteří se stojí za velmi dobrými výsledky svých týmů. Dívčí osobností měsíce dubna je tahounka FBC Vsetín se 40 body (27+13) Eva Urbášková. Hráčka, která na hřišti vyniká svou rychlostí, fyzickou vytrvalosti a uměním „přesně umístit svou střelu“. Mimo hřiště působí jako velmi přátelská a zábavná dívka.
Ahoj Evi,
jsi rozený střelec. Když nikdo, tak ty tu branku vsítíš. Jsi nejproduktivnější hráčka v týmu. Připouštíš si roli tahounky týmu? Cítíš se jako lídr?
Kéž by to bylo tak jednoduché. 😀 Občas to vyjde, ale zdaleka ne vždy. Vím, že mám nějakou zodpovědnost, ale určitě to neberu tak, že jsem nejlepší. Z části si myslím, že ano, snažím se říkat holkám během zápasu různé poznatky a ony zase něco poradí mě. Někdy je to těžké, obzvlášť při důležité prohře, ale snažím se o to. S kapitánkou si rozumím dobře, jak na hřišti, tak mimo něj. 😀 Spolupracujeme spolu, někdy i s trenérem nebo celým týmem.
Máš nyní 40 bodů, překonáš padesátku? Stanovíš si na začátku sezóny počet branek či kanadských bodů, které by jsi chtěla za získat za sezónu a na zápas?
Teď už takové cíle nemám, dřív když jsem začínala tak asi ano, ale to jsem byla ještě hodně nezkušená. Teď mám větší radost z pěkné asistence než z gólu. Samozřejmě jsem ráda, když mi to tam padne, ale důležitá je výhra.
Statistiky občas sleduji, třeba před zápasem s neznámým týmem. Podívám se na jejich lídry a pak se snažím si na ně dát v beku pozor, což je v posledním půlroce můj post. Většinou mi řekne trenér, jak se hýbe jejich gólman a kam střílet.
Byla ve tvém florbalovém životě sezóna vyjímečně vydařená či nepodařená po gólové stránce a proč?
Každá sezóna na Vsetíně je vydařená. 😀 Obzvlášť ta loňská, kdy jsme vyhrály švédský turnaj Gothia Cup a postoupily do 1. ligy žen. Taky jsem byla nominována do širší juniorské reprezentace, bohužel uzší výběr už nevyšel.
Existuje nějaký TOP gól, který stojí za zmínku?
Top gól? Asi když jsem hrála první rok na Vsetíně ještě za dorostenky a rozhodla jsem pár sekund před koncem proti Aligátorkám. To byl super pocit, trefila jsem z první výhoz naší gólmanky Šimkové a spadlo to tam.
Díky svým výkonům jsi pravidelně nominována do krajských výběrů ZL kraje potažmo do výběru JM+ZL. Očekávali od tebe góly nebo jsi měla jiné úkoly? Jak hodnotíš svou účast ve výběrech pro tebe osobně, je přínosná?
Nejlepší krajské výběry byly oba dva, kterých jsem se zúčastnila. V prvním roce sice medaile nevyšla, ale byly jsme 4 a získala jsem hodně dobrých přátel. Na druhém výběru to cinklo a my byly na 2. místě, což byla paráda.
Kdyby jsi se stala (čistě hypoteticky) jedničkou mezi útočnicemi a mohla si vybrat jakéhokoliv spoluhráčky do pětky, kdo by to byl a proč?
Určitě bych si vzala na křídlo Sáru Seevaldovou a na druhé třeba Kačku Sedláčkovou, se kterou jsme se už celkem sehrály. Takže bych chtěla holky od nás z týmu, ze Vsetína.
Kdy jsi poprvé pocítila, že jsi střelkyně? Kolik času věnuješ florbalu a kdy jsi začala?
Útok mě bavil vždycky, ale teď když hraji v beku, což se mi taky líbí, mám přehled nad celou hrou. Ze zadu můžu rozvíjet útok. Takže mi nevadí, že jsem v obraně, nebo-li baví mě všechny posty. I když na gólmana bych nešla. 😀 Raději góly dávám.
S florbalem jsem začala na základce, kde jsme měly takové sranda tréninky. Později, když se otevřel klub Zlín Lions, byla jsem se tam podívat a chtěla hrát. Tam si mě všiml a oslovil jeden tatínek a vzal mě na trénink do Vsetína, kde jsem už zůstala. S holkami mě to hned začalo hrozně bavit a zlepšovala jsem se. Dojíždění do Vsetína je celkem náročné, protože bydlím kousek od Zlína. Ale máme už řidičáky, takže můžeme s ostatníma holkami z okolí jezdit autem.
Co by jsi brala jako splnění florbalového cíle? Máš nějaký vysněný klub nebo soutěž? A co případné angažmá v cizině?
Ráda bych si někdy zahrála za reprezentaci a pak i třeba za nějaký švédský nebo finský klub. Přemýšlela jsem i o studiu někde v zahraničí ve spojení s florbalem, ale ještě uvidím. Každopádně chci jít na nějakou sportovní výšku. Momentálně jsem ve třetím ročníku na gymnáziu v Holešově.
Život není jen florbal, prozraď nám, máš i jiné zájmy a záliby, které nesouvisí s děrovaným světem?
Miluji sport od malička, hrála jsem fotbal s kluky, když jsem měla asi 8 let, pak basketbal pár let. Ráda běhám a jezdím na kole. Občas si chodím zalozit na horolezeckou stěnu do Zlína. Tři roky jsem na základce dělala atletiku, ale nestíhala jsem s florbalem. Tak jsem s atletikou skončila a začala hrát naplno florbal. Kromě sportu jsem pár let hrála na flétnu a klávesy.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí při střelbě a právě ty skvělé zážitky ve chvíli, když vstřelíš branku, kdy tvůj tým vyhrává.