Je to hodně o týmu, ve kterém hráč hraje.

Téma měsíce: Ukázal jsem asi větší srdíčko. Mám pocit, že jsem víc chtěl. Bylo to těsné, asi jsem měl větší touhu po vítězství. Rozhodlo štěstíčko a morál. Docela jsem si to užil.

K rozhovoru s osobností měsíce června jsme vybrali kapitána starších žáků FBS Olomouc Tomáše Štrbáka, který právě přechází do dorostenecké kategorie. Jedná se o urostlého obránce, přes kterého málokterý útočník projde. Těžko se totiž přechází přes 185 cm vysokého soupeře. Zároveň umí tvořit útočné akce, nebojí se riskantnějších rozehrávek a na kontě má i pár gólů díky svým tvrdým střelám.

Standardní otázkový rozstřel na úvod:

Od kolika let se věnuješ florbalu, kdo tě k němu přivedl?

Florbalu se věnuji od 4 let a přivedl mě k němu můj otec, který taktéž hrával florbal.

Byl florbal vždy tvou životní touhou a sportem číslo 1?

Když jsem byl mladší, hrál jsem fotbal a měl jsem tolik možností se dát na jiné sporty, avšak se mi v tu správnou dobu začalo ve florbale dařit. Začal jsem vnímat, že florbal je to pravé, a že by byla škoda to zahodit…

Kdy se Ti ve své florbalové kariéře dařilo nejlíp?

Nejspíše považuji za nejlepší sezonu tu nechvalně skončenou 2019/20 s ročníky 2003, 2004 v dorostencích, kde jsem odehrál praktický každý zápas a dost mě to posunulo dál.

Který moment ve florbalu považuješ za Top?

Za top moment své kariéry považuji 2. místo na mezinárodním turnaji ve Švédsku – Jalas Cup 2019 ve městě Falun.

Jsi ve svém klubu spokojený?

Ano. Samozřejmě se vždycky najde něco, proč je člověk nespokojen, ale víceméně jsem spokojený.

Jaký je tvůj cíl ve sportovní kariéře?

Vyhrát co nejvíce soutěží, turnajů, zápasů, ale co beru za nejdůležitější, je se neustále zlepšovat a nepřestávat na sobě pracovat, dokud to už nepůjde.

Máš nějaký vzor? Sportovní, nebo i lidský?

Můj vzor pro mě byl vždy můj otec kvůli tomu, že on dokázal udělat z ničeho něco. Proto vím, že já to dokážu také a ještě o něco lépe.   

Jak vypadala náplň tvých dnů během pandemie Covid-19, nebo spíše během koronavirových prázdnin?

Dost jsem se věnoval škole a individuálním tréninkům. Často jsem jezdil na kolo nebo cvičil doma.

A nyní k tématu měsíce – UŽÍT SI TO

Pokud to někdo s florbalem myslí vážně, tak má k němu i zodpovědný přístup a pracuje na sobě. Jak je to s tebou? Patříš k těm, co si musí dát pozor na přetrénovanost anebo jsi mrtvý brouk a jen hraješ zápasy, protože TO tě baví?

Jsem toho názoru, že pokud něco dělám, tak naplno a dávám do toho všechno. Jinak to nemá cenu… Samozřejmě si také dávám pozor na přetažení, i přes to, že jdu vždy na doraz, tak jedu na takové úrovni, abych se nezranil…

V našem klubu není možné netrénovat a hrát pouze zápasy. Chápu, že každý má nějaké své povinnosti, ale na tohle se čas najde nebo prostě daný hráč nehraje a nemá pro něho tudíž smysl hrát florbal…

Setkal jsi se mezi hráči potažmo mezi rodiči s tím, že hráč nemaká, netrénuje, má absence a přes to si vždy vyžaduje nominaci na zápasy? Co na to říkáš? Jak se k tomu staví Váš tým?

Podle mě je to naprostý nesmysl. Netrénuješ = nehraješ… Nejde jen o to, že potom tým není sehraný, ale i kvůli tomu, že je to velmi nespravedlivé vůči ostatním hráčům, co na sobě makají skoro každý den.

Náš tým (klub) se k tomuto staví úplně stejně. Nejsou žádné výjimky, které by tohle mohly dělat…

V poslední době se při rozhovorech se sportovci nebo při hodnocení zápasů často používá spojení „užil jsem si to“. Jak vnímáš toto spojení s vrcholovým sportem? Co si máš užít?

Samozřejmě, že sporty děláme ve většině případů kvůli tomu, abychom si je užili. Beru to tak, že když hráč neví, jak se vyjádřit, vypustí tuhle větu. Neříkám, že se mi to po zápase nikdy nestalo, ale je dost těžké odpovídat, když vám v hlavě po zápase probíhá tolik věcí…

Jaký máš tedy názor na pojetí florbalu? Je výkonnostní, nebo spíše „radostní“? A jak bys vůbec pojmy výkonnost a „hru pro radost“ definoval?

Je to hodně o týmu, ve kterém hráč hraje, poté o samotném člověku, jaký má na to názor a zdali se tomu věnuje jako ostatní. Ale podle mě bez výkonnosti, není radost.

Hru pro radost definuji tak, že pořádné radosti dosáhnu, když na sobě budu pracovat a VYHRÁVAT zápasy a ty se bez dřiny a tréninku vyhrát nedají. Alespoň tedy u nás ne.

Jako kapitán bys určitě měl svůj tým znát.  Jak bys jej charakterizoval? Co jsou Vaše silné a slabé stránky, jak sportovní, tak lidské?

Jak bych charakterizoval svůj tým?  –   Parta borců, co si jdou za svým snem a nezastaví se před ničím ani nikým. Taktéž jsou odhodlaní udělat kvůli týmu cokoliv, co by ho více semklo nebo zdokonalilo. Jsme skvělá parta, která na sobě stále pracuje a šplhá k vrcholu tohoto sportu…

Nyní probíhá letní příprava, tudíž toho ještě nevím tolik o silných a slabých stránkách. Jediné, co můžu říct je, že se zatím zaměřujeme na kondiční stránku, kde náš tým dře 4 x týdně + víkendy a tudíž usuzuji, že kondice v této sezoně nejspíše nebude největší problém…

O lidských stránkách týmu můžu s jistotou říct, že jako kolektiv fungujeme skvěle a nic nás nezastaví. Pokud se stane, že prohrajeme, zvedneme hlavu, podpoříme se a makáme dál až do posledního zápasu…

Od května trénují týmy už v sestavách na příští sezónu. Jak v současné době trénujete, jak probíhá příprava a co je v plánu? Jsi zatím spokojen s tréninky, jak vám jej trenéři připravili? A jaká jsou vaše očekávání od příští sezóny?

Letní příprava je nyní na vysoké úrovni. Tréninky máme pondělí–čtvrtek, tudíž 4 x týdně + máme o víkendech klubové akce jako orientační běh, nebo výšlap na Dlouhé Stráně.  V plánu máme hlavně letní soustředění, Prague games, Moravian Cup, ale i další akce.

Tréninky jsou za mě perfektně vyvážené a není co vytknout… Trenéři odvádí skvělou práci.

Náš cíl zatím není jasně stanovený, ale pokud můžu mluvit za tým, tak se budeme rvát o místa na bedně v Play-Off.

Ve své kariéře jsi zatím stálicí olomouckého FBS. Jak to vidíš do budoucna? Jsi spíše srdcař, který bude chtít pozvednout A-tým do vyšších soutěží, nebo přemýšlíš o jiném angažmá?

Zatím jsem velmi spokojený zde v Olomouci hlavně díky našim skvělým trenérům, kteří obětují spoustu času pouze florbalu. Hlavně bych chtěl hodně poděkovat hlavnímu trenérovi dorostenců Tomáši Hruškovi za perfektní práci s týmem.

Do budoucna zatím moc nehledím. Studuji v Olomouci, tudíž pro mě zatím nemá smysl dojíždět někam jinam, když hrajeme nejlepší ligy, které můžeme, s výjimkou našich mužů, kteří na tom však pracují. Zároveň doufám, že za pár let si tady zahraji nejvyšší soutěž mužů… O jiném angažmá jsem samozřejmě jako asi každý kluk přemýšlel, ale jak už jsem psal, nějak mě to přešlo a jsem spokojený zde.

Tomáši děkuji za rozhovor a přeji úspěšný přechod do dorostu a dobrou sezónu.

Autor: ivosin a Tomáš Hruška