Osobnost měsíce června – Ondřej Kučera

Ondřej Kučera – srdcem Torpéďák

Základ za tři měsíce

Měsíc červen je věnován hráčkám a hráčům, kteří i když věkem junioři, pravidelně nastupují v kádru žen či mužů svého mateřského klubu. Jsou hráči, o kterých víte od mala. Jsou dobří, ale nijak nevyčnívají. Až … Až jednou si uvědomí, že mohou více a jdou výkonem nahoru. Nejdříve zvolna a pak jsou tahouny týmu, rok na to se objeví v krajských výběrech dorostu, hned jsou v hledáčku velkoklubů z krajského města a mohli bychom pokračovat dále. Ondřej zůstal v mateřském týmu. Stal se z něj leader juniorského týmu, což neuniklo pozornosti trenéra mužů a následovala pozvánka na tréninky s muži. A právě za ony tři měsíce se z novice stal platný a stálý člen mužského kádru.

Ahoj Ondro, za sezónu 2016/17 si zaznamenal asi největší florbalový posun za poslední roky. Co stojí za tím, že jsi vidět, že tak makáš? Šel jsi do juniorky s tím, že se hned budeš rvát o místo mezi muži?

Ahoj, na začátku chci poděkovat za pozvání. A k otázce, myslím, že za mým posunem stojí jedna věc, že jsem vše podřídil florbalu. Poctivě jsem docházel na tréninky a pak přišla pozvánka na tréninky můžu, kterou jsem bez rozvahy přijal. Tréninky se zkušenějšími hráči mi daly hodně. Ze začátku jsem měl trochu obavy, ale byly úplně zbytečné, rychle jsem do týmu zapadl. Měl jsem i štěstí, když byla marodka u obránců, proto jsem dostal šanci nastoupit v zápasech. Na začátku sezóny by mě něco takového asi nenapadlo

Začínal jsi nošením lahví?
Samozřejmě že ano, jako nejmladší to byla moje povinnost 🙂

Když hrajete v hale s historií a atmosférou; FOTO: Galerie Torpéda Havířov (Karel Marek, Ladislav Káňa)

Odehrál jsi v základní části 21 zápasů s přínosem 10 kanadských bodů tj. 0,47 bodu na zápas a v play-off ještě lépe na 8 zápasů 6 bodů tj. 0,75 bod. To se u obránců vysoce cení. Je to tím, že máš ofenzívní pojetí hry a nebojíš se vystřelit? Soupeři tě občas nazývají – „tank mantynelowy“ – jedeš podél hrazení hlava nehlava?
Nejsem nějaký střelec, ale když je možnost, tak to zkusím. Ale spíše se snažím něco zezadu vymyslet, než abych to za každou cenu zkoušel. Ale v play-off se mi individuálně dařilo, za což jsem samozřejmě rád. A ohledně té přezdívky, tu slyším úplně poprvé a je pravda, že někdy dám hlavu dolů a prostě jdu nehledě na to, kdo stojí proti mě.

Hned z kraje sezóny jsi vyměnil natrvalo tréninky s vrstevníky za tréninky s muži. Jaké to je trénovat s legendou havířovského florbalu Pavlem Kožušníkem? Kdo další z mužů tě ovlivnil? V týmu je hodně mladá krev – Glogar, Folwarczny, Kozlík, Mrowiec, Piško, Třaska, Peřka, Mžyk, Kraus.
Od Pavla je se toho vždycky co naučit, trénovat s ním je super. Z mužů mě hodně ovlivnili hlavně spoluhráči z obrany, předali mi hodně zkušeností. A na prvních trénincích jsem se držel hlavně těch mladších, některé jsem znal z dřívějška, ale nakonec jsem se začlenil docela dobře.

Od začátků mladších žáků po muže; FOTO: Galerie Torpéda Havířov (Ladislav Káňa)

Juniory Torpéda vyřadil v play-off pozdější finalista Gullivers Brno. Zůstalo Vám dost času na odpočinek. Volný čas jsi nepromarnil a zúčastnil jsi se Axa Floorball Cupu ve švédském Falunu. Dokonce jsi hrál na palubovce slavné Jalas Arény, kde se v současnosti hraje ten nejlepší florbal na světě. Jaké to bylo stát tam pod reflektory a vnímat atmosféru haly? Potkal jsi některé z Falunských hráčů?

Hrát tam byl jeden z mých nejsilnějších florbalových zážitků, vědět, že nastupuji na stejné hřiště, kde hrají hráči Falunu bylo něco neskutečného. I atmosféra byla skvělá, v podstatě se celý turnaj odehrával v této hale, takže v hledišti neustále někdo byl. I když to mohli být nezaujatí diváci, pořád bylo příjemné, že se někdo dívá. Z Falunských hráčů jsme potkali Alexandra Galante Calströma, když nám odškrtnul snídani na kartičce do společné jídelny, ale také spoustu dalších, kteří po nás například uklízeli.

Skončili jste nešťastně na třetím (prvním nepostupovém) místě v tabulce základní části. Jak by jsi globálně srovnal české a švédské juniory? Jak jsou na tom?
Švédi jsou úplně jinde svým vzrůstem. Jsou vyšší, širší, zkrátka Švédi. A když jsme měli kompletně švédskou skupinu, každý zápas byl náročný. Technicky a fyzicky, kromě toho vzrůstu, je to lehce lepší než u nás. V každém týmu na tom byl někdo líp, někdo hůř, ale herní taktika byla na jiném levelu. Někdy jsem se cítil jak na kolotoči, jak se dokázali pohybovat bez míčku a dát si přesnou přihrávku.

Zaujalo tě ještě něco na švédském tripu = cestě?
Hodně se mi líbila cesta trajektem, zajímavé bylo jak vypadal uvnitř. Samé obchody, bufety a restaurace, to bylo něco, co jsem nečekal. Zajímavé bylo cestování po různých státech, zatímco v některých se okolí měnilo, když jsme dorazili do Švédska, příroda byla úplně jednotvárná. Jednotvárná, ale krásná. Líbilo se mi taky, když jsme rozdali všem řidičům do autobusů minidresy Torpéda a všichni z toho měli radost a vyvěsili si je na čelní skla.

Před nástupem na trajektu a hra v Jalas Aréně

Letecká otázka – škola, prázdniny, rodina?
Začnu u školy. Chodím na gymnázium do Havířova, příští rok budu už v maturitním ročníku takže mě čeká to nejdůležitější. Přes prázdniny samozřejmě nějaké turnaje (Hummel Open Game v Brně, kde jsme vybojovali druhé místo, Prague Games, Czech Open, na závěr Ossiko Cup) a taky nějaká práce. A u té rodiny, podpora z její strany je obrovská. Někdy dojedou i na venkovní zápasy, například jsme měli podporu během play-off v Ústí nad Labem. Sledují online přenosy, podporují na dálku, já jsem za to velmi rád.

Zajímavou otázku si nechám na konec, protože jsem se doposud neměl možnost se na ni zeptat. Je velmi neobvyklé, aby vrcholový hráč florbalu mimo sport měl jiného většího koníčka. Prý jsi hudebník? Řekni nám na co hraješ a jak dlouho?
Když jsem byl menší, chodíval jsem na hodiny klavíru, to trvalo asi pět, nebo šest let. Pak jsem měl chvíli pauzu a už třetím rokem hraji na bicí. Na klavír si ale zahraji i teď, po těch letech se to nezapomíná 🙂

Děkuji za rozhovor a přeji ti splnění všech plánů do budoucna.

Děkuji moc.

Výběry Moravskoslezského kraje 2016, Ondra je druhý zleva v horní řadě

About the Author: ivo sin