Osobnost měsíce června – Adéla Šibrová

Dvakrát na skok v O2 Aréně.

Adéla Šibrová; FOTO: Jolana Turoňová

Měsíc červen je věnován hráčkám a hráčům, kteří i když věkem junioři, pravidelně nastupují v kádru žen či mužů svého mateřského klubu. U Adély to není jen zahřívání lavičky nebo nošení vody, ale aktivní účast ve hře a většinou s bodovým přínosem pro ženský tým. V juniorském kádru po výborné sezóně obsadily dívky Ossika Třinec stříbrnou pozici v II. Lize juniorek v rámci MČR.
Aby toho nebylo málo, již podruhé jsi se ukázala na ploše O2 Arény, kam se dostala s týmem Gymtri (gymnázium Třinec) v rámci Poháru středních škol G2 Challenge a v obou případech získal tým stříbrnou medaili!

Dalo by se říci „slušná kariéra“. Pravidelně hraješ za ženy Ossika Třinec, v letošní sezóně 2016/2017 máš odehráno 22. zápasů s kontem 10 kanadských bodů. Současně jsi hrála juniorskou ligu, v čem se liší hra juniorek a žen? Bylo v šatně nějaké zápisné za odehranou sezónu?
Liga juniorek a liga žen se hlavně liší v obtížnosti. Když se hrají zápasy juniorské ligy, je to o tom, že v těch zápasech si můžeme vyzkoušet něco na víc, nějaké kličky, různé kombinace atd. a také si můžeme zvýšit sebevědomí. Všechno, co si v juniorské lize vyzkoušíme, zlepšíme, pak přeneseme do ligy žen. Liga žen je oproti juniorské lize opravdu těžší, protože v ženské lize jsou soupeřky, které jsou o dost zkušenější. Moje florbalové cíle nejsou nějak skromné. V budoucnu bych chtěla hrát extraligu a ráda bych vyzkoušela švýcarskou nebo švédskou ligu.

Myslím si, že sezóna v juniorském týmu byla rozhodně zajímavější. Jednak se hrálo jiným systémem než v předchozích letech a jednak Vám parádně vyšla. Vyhrály jste základní skupinu D II. ligy před Torpedem Havířov a Jeseníkem, pak jste zvítězily v domácím prostředí v předkole tj. osmifinálové skupině před Bulldogs Brno, FBS Olomouc a Florbal Vsetín. Čtvrtfinále Vám přiřklo Florbal Benešov. Zde jste nejprve prohrály 5:6 pak jednoznačná výhra 1:4. Muselo to být drama, co jste si řekly po prvním utkání? Věřily jste ještě v postup? Za oba zápasy máš bilanci 3+2, spoléhaly spoluhráčky na Tvůj přínos?
V sezoně 2016/2017 jsme juniorskou ligu hrály poprvé a tím pádem nevím, jakým systémem se hrálo v předchozích letech. Po prvním utkání jsme chvíli byly smutné z prohry, ale týmově jsme si řekly, že na to zapomeneme a do dalšího zápasu nastoupíme s čistou hlavou. V postup jsme samozřejmě věřily a bojovaly pro něj, protože jsme nejely takovou dálku, abychom jsme vypadly hned ve čtvrtfinále. Jestli spoluhráčky na mne spoléhaly, netuším, ale u nás v týmu platí to, že každý hráč má nějaký přínos do hry.

FBC Ossiko Třinec; FOTO: Michaela Kaniova

Následovalo semifinále s výhrou 3:1 nad Bulldogs Brno a postup do finále MČR Ligy juniorek. Prý Vás přijeli podpořit slavní třinečtí odchovanci účastníci letošního superfinále Jiří Curney, Petr Krzyžanek? Dávali Vám rady, jak se na finále připravit? Srandovali, hecovali a věřili ve Vaše schopnosti?
Ano přijeli nás podpořit na semifinále proti Bulldogs Brno. Po zápase nám gratulovali k postupu do finále, drželi nám palce a hecovali nás, ať to vyhrajeme.

Nakonec „jen“ 2. místo. Opět Florbal Vsetín. Nenašly jste na holky z Valašska recept? Anebo to byla nervozita ze zlata a postupu do 1. ligy? Jak si ceníš tohoto úspěchu ve své florbalové dráze?
Neřekla bych, že jsme na ně nenašly recept, protože Florbal Vsetín, pokud si dobře vzpomínám, měl 14 střel za zápas, zatímco my 44. Spíše to bylo tím, že v bráně měli hodně dobrou gólmanku, a i když jsme se snažily sebevíc, nestačilo to k tomu, abychom jí dali gól.
Tohoto úspěchů si hodně moc cením, protože jsem tím získala další zkušenost a ukázalo se, že dřina opravdu za něco stojí.

Juniorky FBC Ossiko Třinec – 2. místo (Adéla je v horní řadě, úplně v levo, vedle trenéra); FOTO: www.gymtri.cz

V průběhu komentářů na Facebooku se často vyskytovaly následující hashtagy #kůnějede, #kůnědojíždí, můžeš nám prozradit, co znamenají?
V tomto spojení jde hlavně o slovo kůně. Ke vzniku toho slova se váže, taková jedná situace. Vzniklo to tak, že jsme jeli s týmem na zápas, aspoň si to myslím, a na louce byli koně s hříbaty. Někdo řekl, že tam je kůň a další na to, že tam je i kůně. Slovo kůně je myšleno, jako hříbě. (smích)

V Ossiku jsi plně vytížena. Neopomenu tedy otázku, co škola a vrcholový sport? Jsi studentkou gymnázia, jak zvládáš skloubit školu a sportovní vytížení? Máš volný čas i na jiné zájmy?
Skloubit školu s vrcholovým sportem není moc snadné, ale školu zvládám dobře a tréninky v pohodě stíhám, i když jsem v této sezoně chodila na tréninky hned po škole. Na jiné zájmy mi moc volného času nezbývá, ale občas se tam nějaký ten čas najde. Popravdě mi to nijak nevadí, protože to bylo moje rozhodnutí, jestli začnu s florbalem nebo ne.

Jestliže se teď bavíme o škole, je na čase vysvětlit nadpis našeho rozhovoru. V roce 2016 se psalo „Dívky z třineckého gymnázia se dostaly až do finále v Poháru českého florbalu středních škol. V boji o zlato a titul mistra ČR, který svedly s Přerovem v multifunkční O2 aréně, prohrály 3:8. Na třinecké dívky ale zřejmě dolehla atmosféra finále.“ a v roce 2017 se předpovídalo, že „Slezanky sice nejsou zdaleka tak suverénní jako jejich finálové soupeřky z Prahy, v konečném účtování jim ale loňská finálová účast může pomoct. Už totiž zdaleka nebudou Alenkou v říši divů, která si právě plní svůj sen.“ V O2 Aréně jsi tedy byla 2 x po sobě na finále středoškolského poháru. Dvakrát z toho bylo stříbro. To se jen tak někomu nepodaří. Jaká tedy byla atmosféra? Lišily se oba ročníky?
Oba ročníky se dost lišily. V roce 2016 jsem nastoupila jako hráčka, zatímco v roce 2017 jsem byla v realizačním týmu, protože jsem kvůli věkovému omezení už nemohla hrát. V roce 2016 to byl pro mě neskutečný zážitek. Atmosféra byla dobrá, ale je pravda, že na nás dolehla a nesoustředily jsme se moc na hru a to nás, dalo by se říct, připravilo o možné vítězství. Bylo neskutečné, že jsem se tam po roce mohla opět podívat. Atmosféru jsem vnímala trochu jinak, neboť jsem tam byla ještě s dalšíma dvěma florbalistkami jako trenérská výpomoc paní učitelce, ale opět mě to nadchlo a byla jsem ráda, že tam můžu být.

Tým Gymnázia Třinec v poháru středních škol. Na fotce vlevo je Adéla v dolní řadě úplně vpravo, na fotce vpravo je v horní řadě, třetí zleva, s číslem 10); FOTO: Flickr Českého Florbalu

V červnu škola končí a jsou před námi prázdniny. Čas letních turnajů. V Brně jsi byla součástí Goralia DreamTeamu. Znalá osoba ví, kdo jsou to Goralé, ale byly v týmu jen goralky anebo i dívky odjinud? Jak se Vám dařilo? Co ještě plánuješ na prázdniny?
Ano byly tam i hráčky odjinud. Konkrétně tam byla hráčka z Jeseníku, z Vítkovic a gólmanka z Frýdku – Místku. Ale jelikož větší část týmu byla z Třince a mnozí už to nazývají Goralie, tak proto jsme se jmenovaly Goralia DreamTeam. Na turnaji se nám, musím říct, slušně dařilo, nečekaly jsme, že v základní skupině skončíme na třetím místě. Prohra o jeden gól ve čtvrtfinále nás hodně mrzela. Na prázdniny už další turnaje neplánuji, ale o prázdninách mám brigádu a samozřejmě letní přípravu.

Možná si náš rozhovor přečtou i začínající florbalistky. Řekni nám kdy, kde a jak jsi s florbalem začínala? Co by jsi jim poradila do začátků?
S florbalem jsem se poprvé setkala v pěti letech, kdy jsem to s mým bratrem a otcem hrála na zahradě. Když jsem začala chodit na druhý stupeň základní školy, mezi školními kroužky byl i florbal. Samozřejmě jsem tam začala chodit a od šesté třídy až do deváté třídy jsem reprezentovala školu ve florbalu na turnajích mezi základními školami. Ke konci školního roku 2012/2013, chodila jsem do osmé třídy, jsem začala trénovat florbal v klubu FBC Steel Třinec, dnes už FBC Ossiko Třinec. Do začátku bych jim poradila, ať se hned nevzdávají kvůli tomu, že jim to nejde nebo se nedaří. Každý někde začínal a každý se může dopracovat tam, kam chce, ale musí pro to něco udělat, více trénovat a samozřejmě být trpělivý, protože to nepřijde hned.

Adélo, děkuji za rozhovor a přeji do budoucna O2 Arénu potřetí s ženským týmem.
Taky děkuji.

Goralia Dream Team na Open Game 2017; FOTO: Hummel Open Game

About the Author: ivosin