Zrozen pro tento sport

Červen 2018. Končí škola, rozdávají se vysvědčení, mnozí skládají maturitní nebo učňovské zkoušky. Pro hráče a hráčky ročníku 1999 končí juniorská etapa a po prázdninách se stanou plnohodnotnými „dospěláky“ z florbalového hlediska. Nastoupí do týmu žen a mužů. Věnujme tedy červen posledním dvěma osobnostem ročníku 1999. Z dívek jsme zvolili Elišku Jurečkovou a kluky zastoupí Adam Klimeš.
Adam patří k výrazným florbalovým talentům MS kraje. Není moc zápasů, ve kterých by nastoupil a nezanechal po sobě vizitku v podobě zápisu do zápasových statistik. Považte, že si v letošní sezóně v nejvyšší juniorské lize připsal ve 27 zápasech neskutečných 79 bodů (38+41). Mimo KB ligu nastupoval pravidelně v mužském Á-čku (24 zápasů z 38 možných), kde se svými 43 (28+15) body patřil k tahounům týmu a nechybělo mnoho, aby se mohl radovat z návratu Pegresu Havířov do Superligy. Shrneme-li tato čísla, přidáme Adamovy vlastnosti, schopnosti, dovednosti a osobnost, pak můžeme slovy spoluhráčů říct, že je: Zrozen pro tento sport.

Ahoj Adame, prázdniny jsou za dveřmi, jaké jsou Tvé plány na léto?
Ahoj, v první řadě bych chtěl poděkovat za pozvání a teď tedy k věci. V průběhu letních prázdnin mám určitě v plánu zúčastnit se několika neligových turnajů. Na začátku června jsem se zúčastnil TS Cupu ve slovenském Tvrdošíně. Tým byl složený z hráčů Horní Suché a Torpéda. Na tomto turnaji jsme obsadili první místo, takže vcelku povedený vstup do přípravy na další sezónu. Ostrava Cup byl dalším turnajem, kterého jsem se zúčastnil. Na turnaji jsem hrál za tým IBK Youngblood. Tento tým okolo Dana Tychtla se skládal především z mladých hráčů, jediný ostřílený byl náš gólman. Turnaj se nám nepovedl podle představ, jelikož jsme vypadli v osmifinále proti celku Amateri.com (tým složený převážně z hráčů Bohemians). Další turnaj, Hummel OpenGame, jeden z mých oblíbených turnajů, naše cesta zde skončila tento rok ve čtvrtfinále, kde nás vyřadilo ostravské FBC. Další nedílná součást prázdnin je dovolená. První dva týdny tedy patří relaxaci u moře v Chorvatsku. Samozřejmě bych se rád zúčastnil i nějaké brigády a přivydělal pár peněz. V letních měsících probíhá ve většině klubech letní příprava, jinak to není ani u nás. Letní příprava probíhá od začátku června pod taktovkou velmi zkušeného trenéra, bohužel z mé strany je účast velmi slabá z důvodu zranění, nemoci a následné dovolené. Takže mě po zbytek prázdnin čeká těžká práce.

Rozloučení s juniorským týmem proběhlo na brněnském Hummel OpenGame anebo máte domluvenu ještě nějakou akci?
Dá se to tak považovat, jelikož na turnaji hrálo vcelku dost hráčů ročníku 99, pro které to byla poslední možnost na tomto turnaji startovat. Tento turnaj pro nás sice skončil ve čtvrtfinále, ale turnaj jsme si užili na 100%, obzvlášť zápas s Black Angels a Propagandou (99 z Tatranu). V těchto zápasech jsme si dokázali, že můžeme hrát vyrovnanou partii i s těmi nejlepšími v republice. Jak už jsem ale zmínil, tak nás ve čtvrtfinále vyřadil celek FBC Ostrava. Klasicky vyhrocené utkání bylo vyrovnané až do konce, poté jsme ale dostali zbytečné góly a bylo rozhodnuto. 4:1 pro ostravský celek. Žádná další akce už není naplánována, ale doufám, že se s juniory budu potkávat na trénincích A – týmu.

Jak se těšíš do mužského A-týmu? Máš tam po předchozí sezóně již spřízněné duše?
Do mužského A-týmu se určitě těším. Je tam super kolektiv, rychle jsem tam zapadl. V uplynulé sezóně jsem už pravidelně docházel na tréninky a nastupoval do zápasů. Lajnu jsem tvořil se zkušenými hráči a to mi dle mého názoru hodně pomohlo, protože mi vždycky poradili, co mám vylepšit atd. Byl jsem rád, že jsem se dostal do lajny s Pavlem Kožušníkem, bez něhož bych takových výkonů asi nedosáhl a navíc byl pro mě vzorem už od mala. V základní části jsem za mužský tým neodehrál moc zápasů, jelikož jsem převážně hrál v kategorii juniorské. V play-off jsem naopak odehrál za mužský tým všechna utkání, protože jsme v juniorech s týmem FBC Plzeň vypadli už v prvním kole play-off. U mužů se nám v play-off lehce pozměnila útočná řada. Martina Vartu vystřídal ostrostřelec Matěj Černý (vítěz kanadského bodování play-off). Pro nadcházející sezónu jsou oznámeny nějaké odchody, ale samozřejmě i nějaké příchody, tak uvidíme, jak si tým sedne na nadcházející sezóně. Po uplynulé sezóně přišly i nějaké nabídky z jiných klubů, ale prozatím zůstávám nadále v Torpédu.

Odbočím na chvíli od florbalu, co škola? Jakou si vybíráš/jakou jsi zvolil vysokou školu/ kam nastupuješ do práce?
Tento rok jsem úspěšně dokončil třetí ročník a chystám se do ročníku čtvrtého, což znamená, že mě čeká maturita. Studuji na Gymnáziu Komenského v Havířově. Vysokou školu jsem si zatím žádnou nevybral, ale budu se směrovat spíše směrem humanitním.

Florbalisté jsou sebestřední a hledí si jen florbalu, Myslím, že mimo úzkého kruhu tvých známých málokdo ví, že jsi výborným hráčem Discgolfu. Můžeš nám tento sport přiblížit?
Discgolf je založen vlastně na stejném principu jako golf, jen místo golfových holí máme disky a místo jamky máme discgolfový koš. Zbytek je stejný jako u golfu, který určitě všichni znáte. Za můj nejvýraznější úspěch považuji účast na mistrovství Evropy 2016 ve finském Oulu a dále také celkové vítězství ligy v témže roce. Byl jsem členem poloprofesionálního týmu (Albatros Team), který mi umožnil skvělé zázemí (tréninky, soustředění, účast na turnajích ), abych mohl podávat co nejlepší výkony na turnajích po celé ČR i v zahraničí. Potkal jsem prima lidi, kamarády, se kterýma jsem dodnes v kontaktu a pokud mi vyjde čas, velice rád si discgolf zahraji. Musel jsem, bohužel, ukončit působení v týmu Albatros, protože jsem neměl dostatek času a vzhledem k tomu, že na prvním místě je studium a florbal, který hraji podstatně déle, rozhodl jsem se ukončit „kariéru“ v tomto sportu.

Už jsi se zmínil, že florbal hraješ o něco déle. Tvé začátky jsou spojeny s tehdejší Slávií Havířov. Popiš nám je.
K florbalu mě dovedli mí rodiče, kteří mě vzali na několik sportů a já si vybral právě florbal. Rodiče mě podporují jak jen to jde, už od mých začátků dojíždí na většinu zápasů, takže podpora z jejich strany je obrovská. S florbalem jsem začal v roce 2007 a mé začátky byly v již zaniklé Slávii Havířov. Ve Slavii Havířov vyrůstala také další dobrá generace hráčů ročníku 00 a 99, např.Markéta Vrlíková (FBC Ostrava), Denis Kubiczkek (FBC Ostrava), Patrik Kaláb či bratři Šimkové (poslední 2 zmínění už florbal nehrají). Postupem času jsem hrál i za starší kategorie, kde jsem hrál např. s Erikem Šochmanem, Mariánem Klozou, Dominikem Mrowiecem atd… Jenže postupem času hráči odcházeli do jiných celků a Slavii nezbývalo nic jiného než se spojit s Torpédem. Takže od roku 2014 hraji právě za Torpédo Havířov.

Opusťme historii a obraťme se k budoucnosti. Po loňské sezóně už budeš v 1. lize známá tvář a soupeři si budou více hlídat úspěšného střelce. Čeho by jsi chtěl v nové sezóně dosáhnout či si vyzkoušet? Jaké jsou tvé dlouhodobé florbalové cíle?
Tak určitě největší týmový cíl bude stejný jako tento rok a tím je Tipsport Superliga. Mým osobním cílem je udržet se ve druhé formaci jako v minulé sezóně a předvádět nejméně stejně povedené výkony jako v uplynulé sezóně. Nejlépe ještě o něco vylepšit. Počet kanadských bodů nedokáži odhadnout, ale chtěl bych se pokusit napodobit alespoň sezónu minulou. Florbalové cíle do budoucna jsou jasné – okusit zahraniční soutěž, ale za tímto cílem stojí ještě hodně práce.

Můžeš zpětně zhodnotit, jak velký je rozdíl mezi mužskou a juniorskou soutěží, které jsi obě vloni okusil?
Rozdíl je znatelný, ale není to nic strašného. Doteď si vzpomínám na můj první start v mužské kategorii, kdy jsem po každém střídání lapal po dechu. Časem jsem si ale zvykl, neběhal jsem pro nic za nic a hrál více strategicky. V tomto mi pomohli hodně starší a zkušenější. Jejich rady jsem v průběhu sezóny rád přijímal a v play-off to neslo ovoce. Juniorská soutěž je celkově pomalejší, méně osobních soubojů, ve hře není zase tolik kombinace, hledí se spíše na individuální dovednosti. V lize mužské to je přesný opak, množství osobních soubojů, rychlá kombinace, týmová spolupráce a předvídavost, která je také důležitou vlastností hráče.

Odehrál jsi spousty zápasů a turnajů nejen v ČR. Existuje za tu dobu nějaký florbalový moment, na který rád vzpomínáš?
Je jich několik, ale za florbalový moment, na který rád vzpomínám, považuji určitě finálovou sérii proti SKV. Tento zážitek byl nezapomenutelný, bohužel se smutným koncem. V této sérii se odehrálo několik momentů, na které nezapomenu, zejména na čtvrtý a pátý zápas série. Do Prahy jsme odjížděli za stavu 1:1, první zápas v Praze jsme prohráli. Poté následoval zápas druhý, ve kterém jsem nasbíral 6 bodů (2+4), výhra 10:7 a srovnání série na 2:2. Na tento zápas budu určitě rád vzpomínat jako na nejvíce vydařený. Série se vrátila do Havířova na rozhodující zápas do městské sportovní haly v Havířově, kde sešlo neuvěřitelných 550 diváků. Před takovou kulisou jsem hrál poprvé a v prvním střídání mi běhal mráz po zádech. Utkání jsme nakonec prohráli a to bylo samozřejmě obrovské zklamání pro celý tým. Určitě by se našly i další nezapomenutelné momenty, za jeden z nich považuji např Hummel Opengame 2017, kde jsme obsadili 2.místo, ale pro nás to byla výhra.

Adame, děkuji za zodpovězení otázek a přeji úspěšný vstup do pouze mužských soutěží.
Díky.