Za každý gól jsem ráda
Červencové téma se týká hráček a hráčů, kteří již okusili, jaké to je mít na svém těle dres se lvíčkem na hrudi. Dívky jsou právě v polovině reprezentačního cyklu a juniorům nový cyklus začíná. Zaujala mě otázka, co dělají reprezentanti o prázdninách? Věnují se florbalu, trénují či odpočívají? Kde, jakým způsobem a s kým?
Vybrat si z širšího kádru juniorek a dorostenek pro rozhovor útočnici, která je autorem mnoha gólů a přihrávek, či gólmanku, která v bráně exceluje a soupeřky přivádí k šílenství, není tak těžké. Ty jsou prostě vidět a hovoří za ně čísla. Vybrat ovšem obránkyni, to je těžší. Ta musí být znát svou prací v obraně, obětavosti v blokování střel a chytrou rozehrávkou, prostě černou prací. Odměnou jsou jim výjimečně góly či asistence. Hráčkou, která tyto podmínky splňuje je Markéta Kolářová.
Ahoj Markéto,
přejdu hned k tématu. Léto to jsou turnaje, kempy, brigády, příprava na sezónu, ale také odpočinek, lenošení, přejídání. Co bude převažovat u tebe?
Máte pravdu, mám pocit, že prázdniny mi na všechny akce nebudou stačit. Letní turnaje objíždíme s týmem Trestná lavice a první turnaj, který jsme absolvovaly byl Ostrava cup. Los nám přál a měly jsme lehčí skupinu. Do play off jsme postoupily z prvního místa. Čtvrtfinále i semifinále jsme vyhrály těsně, ale pořád to bylo nějakým způsobem pod kontrolou. Ve finále jsme narazily na Citrus. V zápase jsme nebyly favoritkami, ale šanci jsme měly. Zalekly jsme se velmi zkušené gólmanky v kase soupeře. Podle toho taky vypadala první třetina, ve které jsme obdržely mnoho zbytečných gólů. Bohužel jsme ve druhé a třetí třetině nedokázaly smazat manko. Z turnaje si odvážíme stříbrné medaile.
První prázdninový týden jsem strávila s Luckou Suchánkovou v Rokytnici v Orlických horách na Innebandy campu. Na campu jsme makali, měli jsme florbalové tréninky, kruháče a posilování. Nasbírala jsem další zkušenosti, které chci využít. Jako další na řadě bylo Prague Games, který jsem odehrála za klub 1.SC Tempish Vítkovice. Soutěžily jsme v kategorii G18. Ve skupině jsme se utkaly s Češkami, Švédkami a Polkami. Ve skupině jsme obsadily druhé místo. V play off jsme se postupně střetly s Vinohrady, Tigers Jižní Město, Hovslatts IK JAS a nakonec ve finále se švýcarskou reprezentací, která naší jízdu ukončila a braly jsme stříbrné medaile. Ihned po Prague Games jsem přejížděla do Rožnova kde náš čekal Hornets Cup. Díky tomu, že jsme se probojovali v Praze až do finále tak jsme nestihli první zápasy skupiny, takže holky bojovaly v šesti bohužel zápasy prohrály. I když jsme tým v sobotu podpořily, tak to nestačilo. A tento turnaj pro nás skončil již ve skupině. Následně jsem se zúčastnila Kempu talentované mládeže v Jičíně, kde proběhlo testování, ale zejména herní tréninky. Letní turnaje jsme zakončili na Open air cupu v Hlučíně. Na tomto turnaji jsme si doslova spravily chuť po rožnovském zklamání. Zde jsme od začátku hrály na plno a na celém turnaji jsme zvítězily. Na konci května nám začala a stále ještě probíhá letní příprava. V srpnu nás ještě čeká Czech Open. Na konci letních prázdnin odlétám vyčistit si hlavu a trochu zregenerovat. Zkrátka letošní prázdniny mám hlavně florbalové.
Uf, to byla dlouhá a vyčerpávající odpověď. Tak jednu krátkou otázku co tě baví nejvíce na roli obránkyně?
Nikdy jsem se do útoku nehrnula. Od začátku jsem tedy hrála v obraně. Nejvíce mě baví absolvovat osobní souboje, mít o hře přehled a zakládat útočné akce a zabraňovat gólům.
Tvé florbalové začátky jsou spojeny s FBC Frýdek – Místek. To je čistě chlapecký tým. Jak nebo kdo tě k florbalu přivedl? Jak se tvářili rodiče, když se dozvěděli o tvém rozhodnutí? Byli kluci k tobě ohleduplní nebo jsi dostala na každém tréninku a zápasu naloženo?
S florbalem jsem začala, když mi bylo 10 let. Dostala jsem se k němu, když jsme jej hrávali v tělocviku. Když jsem našla zálibu v tomto sportu, rozhodla jsem, že bych ho chtěla hrát na klubové úrovni. Začala jsem hrát za Frýdek – Místek. Rodiče byli rádi a od začátku mě plně podporovali. Kluci se snažili být ohleduplní.
Bydlíš v Sedlištích kousek od Vratimova, chodíš na gymnázium do Frýdku – Místku, trénuješ na Ostravské Dubině, jak to vše časově stíháš? Máš nějaký časový plán dne? Většina kluků nedokáže své povinnosti a záliby časově skloubit tak, aby byli schopni podávat výborné výsledky na všech frontách. Jak to děláš ty?
Díky sestře, jež hrála vrcholově tenis tak víme že všechno lze skloubit dohromady a dostaví se i dobré výsledky. Zapotřebí je ale plná podpora a oběť rodičů.
Při posledním reprezentačním sraze ve Dvoře Králové tvé spoluhráčky a současně konkurentky v obraně tvořily holky z celé ČR (Vendula Beránková, Eliška Jurečková, Anežka Viplerová, Lenka Novotná, Petra Šebestová, Markéta Svačinová a Nikol Kubečková) jste kamarádky anebo rivalky? Soupeříte mezi sebou nebo necháváte rozhodnutí na trenérovi? Vztahy mezi dívkami jsou složitější než mezi kluky, je to tak?
Vztahy jsou určitě složitější. Každá chceme předvést to nejlepší co v nás je a ukázat trenérovi, že na to máme. Přesto jsme s holkami kamarádky.
Pravidelně od roku 2013 jsi nominována do krajských výběrů dívek a účastníš se tréninků a finálových turnajů. Pomohly ti nominační tréninky a zápasy k zisku nějakých zkušeností?
Určitě, výběry hodnotím kladně. Seznámím se s holkami, se kterýma se běžně v lize nepotkávám. Po herní stránce jsme určitě vyhranější a mám větší přehled na hřišti.
Zmiňoval jsem v úvodu rozhovoru, že obránci nestřílí góly jako na běžícím pásu, přesto, když se zadaří, tak to stojí za to. Cituji: „Krásnou střelu z otočky předvedla Markéta Kolářová, a kdo pochyboval, že v pravé šibenici ještě nějaké pavučinky zůstaly, už nyní rozhodně nemusel“. To už musí být gól, aby se o tom zmínil komentář k zápasu. Máš nějakou branku, kterou považuješ za excelentní nebo velmi důležitou pro průběh zápasu?
Abych pravdu řekla, vůbec si je nepamatuji. Ale za každý gól jsem ráda.
Děkuji Markéto za odpovědi a přeji Ti skvělý zbytek prázdnin a splněné plány.