Po celou dobu jsem věrný klubu

Kapitán je v kolektivním sportu brán jako představitel týmu, od nehož se očekává, že zastupuje celek při jednání s rozhodčími, působí jako prostředník mezi hráči a trenéry a především je v kabině natolik respektovanou osobností a autoritou, že svým příkladem vede a motivuje spoluhráče. Má hlavní slovo, nese tíhu zodpovědnosti za výsledky v období, kdy se daří i nedaří, nikdy se nevzdává a bojuje za výsledek, za tým, za klub, za fanoušky až do konce.
S blížícím se koncem ligové sezóny 2017/18 je zřejmé, že horkými favority na vítězství ve II. Lize juniorek a juniorů našeho regionu jsou děvčata z FBC Ossiko Třinec a kluci z FBC Vikings Kopřivnice. Ondra Matula je výborný bek Kopřivnických Vikingů, který dokáže podržet míček, šikovně rozehrát či potáhnout míček dopředu a nedělá mu problém dávat góly stylem „prostřel z půlky vše, co stojí v cestě“. Do osobních soubojů chodí naplno, málokdy něco vypustí, nevzdává zápasy a bojuje za každou cenu. Vůdčí a sebevědomý typ hráče, který má přirozenou autoritu, jež ho předurčila na roli kapitána

Ahoj Ondro,
v době kdy vzniká tento článek, jste na prvním místě 2. ligy juniorů skupiny 7 s náskokem osmi bodů na 1.MVIL Ostrava. Do konce soutěže Vám zbývají 2 utkání se soupeři, které pravděpodobně porazíte, i když mohou kousat. Je tedy více než jasné, že jste dosáhli na celkové prvenství v této soutěži. Má vůbec smysl bojovat o první toto místo, když postup do vyšší ligy je spíše hypotetický? Který letošní soupeř Vám nadělal nejvíce vrásek a se kterým byl zápas na ostří nože? Jaká je vůbec 2. liga juniorů?
Dobrý den, celou sezónu jsme do toho dali všechno a s kluky jsme tuto ligu chtěli vyhrát, mnohokrát nám pomohlo štěstí, ale tak už to ve sportu bývá. Určitě chceme jít do nejvyšší soutěže juniorů, i když víme že polovina, dovolím si říct, že i více než polovina, z nás bude odcházet do mužů, tak i přesto trenér chce do nejvyšší ligy. Příští rok bude taky dost silný tým na to, aby se nejvyšší soutěž udržela. K nejtěžším soupeřům 2. ligy určitě patřil 1.MVIL Ostrava, který se s námi již od začátku sezóny držel na vrcholku tabulky, zápasy byly vždy vypjaté až do poslední minuty. Také kluci z Krnova pro nás byli velmi těžkým soupeřem, měli výborného gólmana, kterého se strašně špatně prostřelovalo. Jejich kapitán dokázal snad z každé střely ohrozit naší branku. 2. liga je na tom florbalově už velmi dobře. V lize je mnoho kvalitních týmů, které dokáží hrát skvělý florbal. Dojíždění na zápasy je super, protože nemusíme jezdit nikde daleko – všechny zápasy se hrají tzv. ,,Kolem komína“. To přispívá také k tomu, že se s kluky můžeme déle vyspat, a ten výkon tomu potom odpovídá. 😀

V sezónách 2011-2015 patřili Vikingové do 2. ligy. Rok 2015/16 byl nejhorší a následoval pád do 3. ligy. Hned rok na to 2016/17 jste postoupili zpět a nyní 2017/18 atakujete další postup. V čem je síla vašeho týmu? Jaká panuje v týmu nálada?
Myslím si, že síla spočívá v tom, že máme velice silný ročník, také v tom, že jsme spoluhráči na hřišti, ale i mimo něj. V týmu panuje úžasná atmosféra a myslím si, že to je ten hlavní důvod, proč jsme úspěšní. Máme výborné střelce, kterým nedělá problém zakončit a vstřelit gól. Celá první lajna je neskutečná, to co oni dokážou mezi sebou, tomu někdy ani oni sami nevěří. Také nesmím zapomenout na našeho gólmana, ačkoli je to brankář dorostenců, tak na všech zápasech byl s námi. I když jsme hráli s dorosty vzájemně, tak jel s námi a to bylo obrovské plus.

Nosíš na své paži kapitánskou pásku. Jsi to ty, kdo se snaží uklidnit tým, vyhecovat, zařvat, burcovat, řešit situace s nadhledem anebo je kapitánství čestná role, odměna za píli? Ví se o tobě, že bojuješ za každou cenu a někdy se necháš strhnout až na hranici pravidel. Není to na škodu? Pracuješ s tím? Co tréninky, jsi vzorem a příkladem?
Jako kapitána mě určil trenér, asi podle toho, jak vypadám a mladší kluci, co přijdou do juniorů mě berou jako autoritu. Jsem rád, že jsem kapitán, i když si myslím, že si to někdy úplně nezasloužím, tak jsem za to rád. Kluci, co jsou v mém ročníku, hrají se mnou už od dob, kdy jsem začínal s florbalem. Po nich ani nechci to, abych byl jejich autorita, jsme všichni kamarádi a to nás děla takovýma jací jsme. Všichni navzájem vyslechneme názory toho druhého a společně s trenérem to vše zhodnotíme. Ano, bojuji až na hranici pravidel, ale nikdy to není, že bych chtěl někoho zranit, vždy to prostě nějak vyplyne ze hry. Osobně si myslím, že už jsem se o dost zlepšil oproti minulé sezoně, kdy jsem měl něco okolo 50 trestných minut, tak letošní sezónu mam pouhých 8 minut.

V jednom z letošních zápasů trenér napsal – cituji: „Výrazně byl vidět Ondra Matula. Jako správný kapitán burcoval se Zátopkem tým a v druhém zápase dvěma brankami a jednou asistencí podržel Vikingy a dotáhl zápas do vítězného konce.“ Jsi tedy kapitán oprávněně, jsi rozdílový hráč? Pamatuješ si na jiný podobný zápas, ve kterém se projevila tvá role kapitána?
Rozdílový hráč určitě nejsem, spíše bych řekl, že mám štěstí na to, aby moje střela doletěla až za záda gólmana. Podobný zápas byl ještě v minulé sezóně, kdy jsem kapitánem nebyl, ale střeleckou formu jsem měl už tehdy. Byl to zápas proti Krnovu, vyhrocený zápas, ve kterém jsme nakonec my stáli na šťastné straně a zvítězili 3:2. V tomto zápase jsem na první gól asistoval a další dva jsem vstřelil, ale to že dávám góly není jen moje zásluha, ale všech, co jsou se mnou v tu chvíli na hřišti.

Co považuješ za hlavní přednost kapitánské funkce?
Hlavní přednost vidím v tom, že se kdykoli mohu bavit s rozhodčím. Na tréninku se bereme, že jsme všichni na stejné úrovni, tam se člověk nebere podle toho jestli je kapitán nebo ne, např. když máme někoho poslat pro klíče, tak máme takové pravidlo, že vždy chodí nejmladší. Tohle pravidlo už je zavedeno po několik sezón.

Po kom jsi zdědil kapitánskou pásku? V čem se lišíte? Jak dlouho jsi kapitán? Soustředíš před důležitým zápasem a motivuješ spoluhráče? Přemýšlíš po utkání o jeho průběhu?
Kapitánskou pásku jsem zdědil po Jakubovi Monsportovi, to byl vynikající kapitán, díky kterému jsme postoupili minulou sezónu do 2. ligy juniorů. Nejvíce se lišíme v tom, že Kuba byl více zodpovědnější a dokázal namotivovat tým. Od té doby se s kluky motivujeme společně, protože schopnost motivovat není má silná stránka. Kapitánem jsem letošní sezónu poprvé. O utkání přemýšlím hlavně, když prohrajeme. Přemýšlím nad tím, co jsme mohli zlepšit nebo udělat jinak, aby se to nestalo. Když zvítězíme mam radost z vítězství, ale že bych o tom zápase přemýšlel to určitě ne.

Řekni nám kdy, kde, jak a s kým jsi začal s florbalem?
S florbalem jsem začal už v mladších žácích v sezóně 2011/2012, začal jsem hrát až v druhé polovině sezóny. Po celou dobu jsem věrný klubu Vikings Kopřivnice. S florbalem jsem začal úplnou náhodou, na základní škole, kdy jsem hrával za školní tým. Strašně mě to bavilo. V tu dobu jsem ještě hrával fotbal za Kopřivnici. V 7. třídě nás s kamarádem poprosil trenér René Klements, jestli bychom jim nemohli jít do Vikingů pomoct, že mají málo hráčů. Začali jsme chodit na tréninky a postupně i na zápasy. Florbal mě tak strašně chytl, že ihned v květnu jsem skončil z fotbalem a od září jsem se začal na plno věnovat florbalu. Ještě před florbalem a fotbalem jsem soutěžil v judu, ale to mě moc nechytlo.

Bereš florbal jako odreagování od učení, nebo se přistihneš, že o něm přemýšlíš i ve škole?
Beru ho i jako odreagování od učení, ale také hlavně kvůli tomu, že mě florbal baví. Určitě o florbale přemýšlím i ve škole, dost často se dívám na výsledky jiných lig a nebo jak hráli naši soupeři. V letošním roce se hodně věnuji škole (Střední škola technická a zemědělská Nový Jičín), protože mě čeká maturita. To je teď pro mě hlavní cíl. Po maturitě mám v plánu jít studovat do Prahy, a tak nejspíš kariéra v klubu Vikings Kopřivnice skončí.

Co pro Tebe doposud bylo v kopřivnickém dresu nejsilnějším zážitkem? Co by jsi bral jako splnění florbalového snu? Jaké jsou tvé další florbalové cíle?
Nejsilnějším zážitkem pro mě byl postup do 1. ligy dorostenců, kde jsme si zahráli baráž proti Šternberku. Hráli jsme dva zápasy systémem doma venku. Oba zápasy byly velmi vyhrocené, o Šternberku se obecně ví, že jsou svou hrou dost tvrdí, a tak to pro kluky z Vikings byla pořádná výzva. Florbalové sny jsem nikdy neměl, bral jsem to vždy jen jako koníček a naplno jsem se věnoval studiu. Proto mé hlavní cíle nejsou ve florbale, ale ve studiu.

Děkuji, že přímé a rázné odpovědi kapitána týmu a přeji splnění studijních cílů.