Říká ve vzpomínkách zpravodaj výpravy Tadeáš Mima.
Předmluva redakce: V rubrice osobnosti florbalu je únor věnován reprezentantům z Moravy a Slezska a zcela netradičně i dvěma zahraničním reprezentantům, kteří hrají nejvyšší soutěže právě v tomto regionu. Málokomu se poštěstí být na mistrovství světa a ještě méně hned dvakrát za sebou. Příslušník Sedmé velmoci – Moravan Tadeáš Mima, byl hned 2x u toho, když se reprezentaci podařilo vybojovat dvě bronzové medaile. Tadeáš nám poskytl skvělou reportáž z MS 2017. Děkujeme.
Reportáž z prvního MS „Tři roky od bronzu juniorů v Helsingborgu“ ke přečtení zde.
Díky souhře náhod se mi v roce 2017 poštěstilo jet už podruhé na MS juniorů, které tentokrát hostilo švédské Växjö. Možnosti být na turnaji jako zpravodaj Českého florbalu jsem si cenil o to více, že jsem půlrok předtím vycestoval i na mužský šampionát v Rize. Mohl jsem tak z unikátní pozice sledovat oba reprezentační vrcholy sezóny 2016/17. Zároveň jsem cítil, že mám na co navazovat a že si to všichni užijeme.
Vracel jsem se do již trochu známého prostředí a zajímalo mě, jaké budou rozdíly oproti minulým repre turnajům. Pozitivní bylo, že hotel se nacházel blízko od haly, kde šampionát probíhal. I když jsme s týmem drželi víceméně pohromadě, existovala možnost krátké procházky rovnou do dějiště hry.
VIDA Arenu, jak se tamější stánek nazýval, jsem si mohl projít už den před začátkem turnaje. Organizátoři ale ještě v hale dodělávali úpravy a o den později byla orientace o něco složitější. Před úvodním utkáním s Lotyšskem jsem se chtěl jen rychle zeptat pořadatelky, kde najdu po zápase mixzónu k nahrání rozhovorů. A dopadlo to skoro půlhodinovým hledáním. Protože ani ona sama netušila, kudy vede správná cesta. Naštěstí byla ochotná a provedla mě všemi tajnými chodbami, až jsme místo našli. Dodnes si tak pamatuji většinu evakuačních tras a kde je VIP východ. 😊
V hlavě jsem stále měl bronzový úspěch juniorů z minulého MS 2015. Přesto jsem viděl, že naše reprezentace je dobře připravena i tentokrát. S Lotyši to sice byla na začátek skupiny možná až nečekaná přestřelka, ale později se ukázalo, že Lotyšsko trápilo i ostatní soupeře a bylo v super formě. Nezapomenutelná pak byla výhra na závěr skupiny nad Švýcary gólem z konce zápasu. Následně byla škoda, že repre nedokázala projít do finále přes relativně hratelné Švédsko. Nicméně druhý úspěch nad Švýcarskem v utkání o bronz všechna negativa smazal.
Osud Švýcarů mi ovšem přišel hodně smutný. Byli kousek od třetího finále v řadě, měli nadějný náskok v semifinále nad Finskem, ale to vyrovnalo se šesti hráči a v prodloužení rozhodlo. A pak se stalo mistrem světa. Naopak Švýcarsko, jehož účasti ve finále by se nemohl nikdo divit, zůstalo bez medaile. O to víc je vidět, jak se naše reprezentace dokázala semknout a třetí místo si zasloužila.
S realizačním týmem jsme dokonce ze statistik vyčetli, že šlo vlastně o „nejúspěšnější“ juniorské mistrovství. Češi totiž vyhráli čtyři z pěti zápasů, což žádný z našich výběrů do té doby nedokázal – a to paradoxně ani ten stříbrný z roku 2007 .
MS 2015 je pro mě osobně z mnoha důvodů asi nepřekonatelným zážitkem. I přesto MS 2017 považuji za podobně skvělý šampionát, kde jsem se naučil dost nových věcí. Zajímavé téma se nám podařilo dát dohromady s hráči, kteří se dostali na světový turnaj jako odchovanci menších klubů.
Nezbývá mi nic jiného než poděkovat všem kolem týmu za krásný týden. S tím, jak jsem mohl zase o kousek lépe poznat juniorský florbal, si myslím, že na příštím šampionátu už může být finále zase o kus reálnějším cílem.
Autor: Tadeáš Mima